Vešel sem však za nimi tam, a aj, tu hned je jakýsi také paní Fortúny uředník, jménem Fama aneb Pověst, přijímal, jehož nic nebylo než usta. Jak zajisté dolní ten plný očí a uší, tak tento plný ze všech stran ust byl a jazyků, od nichž nemalý se hluk a zvuk rozcházel: a milý ten immortalitatis candidatus¹ ten odtud užitek měl, že se tím křikem jméno jeho sem a tam rozvolávalo. Ale na to když sem bedlivě pozoroval, spatřil sem, že se o každém tom udělaný pokřik zase pomalu tišil, až i utichlo všecko a něčí jiného zníti začala. „I jakáž to nesmrtedlnost?“ řekl sem; „však každý téměř trošku pobuda, hned zase z očí, ust a mysli lidem vypadá.“ Odpověděl tlumočník: „A tobě pak všecko málo. Nu, podívej se na tyto aspoň.“

O každém tom udělaný pokřik zase pomalu tišil

¹ kandidát nesmrtelnosti

Cestovní ruch v Česku není deklarován jako hospodářské (natož důležité) odvětví. Jako obor, který je ve velkém schopen generovat zahraniční inkaso do celého českého ekonomického systému. Jako největší zaměstnavatel a oblast podnikatelských příležitostí. Kromě hlupáctví, apatie, volby zadlužovat stát a neúcty k České republice, k jejímu přírodnímu, materiálnímu a duchovnímu potenciálu je toho příčinou odvětví samo. Ano, dává sice příležitost obrovskému množství podnikatelských subjektů a je dnes největším zaměstnavatelem nejen v Česku, ale i na světě, ale nezlobí, nebouří se a nestávkuje… Jeho lobby, oproti lobby jiných odvětví, není bojovné. Cestovní ruch nenárokuje miliardové sanace podnikatelských úletů z našeho společného, natož daňové úlevy za to, že vytváří nová pracovní místa. Postavení českého průmyslu cestovního ruchu dokládá všeobecný nezájem a nedostatek očekávání občanů České republiky a jejich dětí, kterým by mohl přinášet blahobyt. Co se týče cestovního ruchu, peníze se totiž v Česku válejí všude po zemi. Ohnout se ale pro ně tu již tradičně bývá odměňováno kopancem, nezřídka politickým.