Eliminovat bezpečnostní rizika na území České republiky

Před hlavní lázeňskou a turistickou sezonou Všudybyl požádal o rozhovor náměstkyni ministryně pro místní rozvoj České republiky pro řízení Sekce regionálního rozvoje Ing. Kláru Dostálovou.


Archiv vydání

2024 | 2023 | 2022 | 2021 | 2020 | 2019 | 2018 | 2017 | 2016 | 2015 | 2014 | 2013 | 2012 | 2011 | 2010 | 2009 | 2008 | 2007 | 2006 | 2005 | 2004 | 2003 | 2002 | 2001










































Pražské kolektory

  • Šířka kolektorů se pohybuje od 1,9 do 4,5 m a výška od 3,5 m do 4,8 m.
  • V některých úsecích jsou kolektory široké jako tunel metra.
  • Maximální hloubka, ve které je kolektor uložen, je 45 m, v průměru jsou kolektory uloženy v hloubce 20 m.
  • Celková délka kolektorové sítě pod Prahou činí téměř 90 km, v samotném centru města vede 18 km kolektorů.
  • V celém komplexu je vedeno 2 400 km kabelů a potrubí.
  • Průměrná teplota v kolektorech v centru města je 12 až 14 oC.
  • Počet čidel zajišťujících monitoring kolektorů je 45 tisíc.
  • Nad podzemními chodbami se skvějí svou krásou historické památky Prahy, jako je Prašná brána, Obecní dům, Staroměstské náměstí, Týnský chrám nebo dům U Černé Matky Boží.

Nabídka pro zážitkovou turistiku:
Možnost výběru 4 tras:
Trasa A – „Kolektor Centrum 1 – Senovážné náměstí“
Trasa B – „Kolektor Vodičkova“
Trasa C – „Královská cesta“ – Kolektor Centrum 1 – Příkopy – Celetná
Trasa D – „Senovážné nám. – Příkopy – Slovanský dům“

Netradiční nahlédnutí pod sukně matky měst

Podzemní prostory lákaly člověka odnepaměti. Poskytovaly mu přirozenou ochranu a bezpečí. Časem objevil pod zemským povrchem zdroje potřebných nerostných surovin a začal podzemí využívat cíleně. Hloubil těžební doly, katakomby a krypty, budoval sklepení, kanalizační stoky i vojenské objekty. A v moderní době také kolektory.

Kolektor je průchozí podzemní liniová stavba
sloužící k ukládání inženýrských sítí (trubních a kabelových). Inženýrské sítě jsou tak snadno dostupné pro další údržbu, opravy či výměnu bez nutnosti porušení komunikací. Když v roce 1968 padlo rozhodnutí o výstavbě prvního pražského kolektoru, jen málokdo mohl předpokládat, že přesně o čtyřicet let později část bezmála devadesátikilo­metrové kolektorové sítě obyvatelům i návštěvníkům Prahy umožní trochu neslušně, ale především netradičně pohlédnout doslova pod sukně matce měst. Téměř jistotou je, že jen málokdo měl možnost se tímto způsobem hlavním městem dosud procházet. V podzemí, v některých případech až třicet metrů pod úrovní chodníků, ulic a povětšinou historických budov zapomenete, jestli se venku právě prohání podzimní meluzína nebo červencové slunce rozpaluje kočičí hlavy dlažby. Podobně jako se pomyslně skláníte před úchvatnými schopnostmi přírody v hlubinách krápníkových jeskyní, dostanete v tunelech pražských kolektorů příležitost obdivovat tentokrát lidskou důmyslnost, um a dokonalost, s jakou byly desítky kilometrů tunelů zbudovány, jsou provozovány a plní svou funkci ke spokojenosti celého města a jeho obyvatel. Akciová společnost Kolektory Praha ve spolupráci s Magistrátem hl. m. Prahy a Hospodářskou komorou hl. města zpřístupnila veřejnosti sice pouze malou část této podzemní říše, ale i ta nepochybně zaujme, ne-li uchvátí, každého, kdo do ní vstoupí. Zcela oprávněně proto byla možnost vidět Prahu z jiné perspektivy zařazena mezi tzv. zážitkovou turistiku v rámci akce Praha technická.

Myšlenka ukládání inženýrských sítí do kolektorů
není v Evropě žádnou novinkou. Již v letech 1863–1904 byla budována a následně uváděna do provozu kolektorová síť v Londýně a v letech 1928–9 v Berlíně. V Praze vznikaly první hloubené kolektory na satelitních sídlištích v 70. letech minulého století. Jako vůbec první na území hl. m. Prahy byl v roce 1969 uveden do provozu kolektor v délce 128 m, vybudovaný jako součást rekonstrukce Chotkovy silnice. V současné době je ve správě a provozu společnosti Kolektory Praha, a.s. 90 km podzemních kolektorových tunelů, z toho 18 km se nachází pod  historickým centrem Prahy.

Pro zájemce o zhlédnutí pražského podzemí
jsou připraveny čtyři prohlídkové trasy. Dokumentují nejen technologii výstavby kolektorů a způsob vedení v nich uložených inženýrských sítí, ale také dokonalost monitorovacího systému, který, ostatně stejně jako celá kolektorová síť, patří k nejmodernějším a technicky unikátním podzemním systémům v Evropě. „Praha v tomto oboru stojí na vrcholu světové špičky. A to jak moderním provedením budovaných kolektorů, tak jejich zabezpečením. Jako jediné město na světě má ucelený systém monitoringu, který umožňuje neustálý čtyřiadvaceti­hodinový přehled o stavu vody, otravných a třaskavých směsí, teploty i vstupů. Dívat a učit se k nám jezdí delegace z celého světa,“ chlubí se podzemním královstvím ředitel společnosti Kolektory Praha, a.s. Otakar Čapek.
Kdo se chce na vlastní oči přesvědčit, kromě tohoto jedinečného monitorovacího systému uvidí řadu dalších zajímavostí. Prohlédne si průvrty do historických sklepení pražských domů, překoná několikametrové výškové rozdíly zdoláním žebříků, prozkoumá důlní nádraží s důlní technikou – a koho to malinko unaví, sveze se část trasy důlním vláčkem. Kromě technických informací každý návštěvník během podzemního putování dostane možnost procvičit se i v jiných dovednostech – například orientaci. Ale obavy ze zabloudění by byly zbytečné. Podzemní systém značení ulic, a v případě přípojek dokonce i číslování jednotlivých domů, je totožný s tím na povrchu. Takže žádný strach. Kdo je naopak více akční než hloubavé povahy, nechá se unést ukázkami řešení mimořádných situací. Kupříkladu simulovaným výpadkem elektřiny a krátkým setrváním v absolutní tmě desítky metrů pod zemí. Ale aby toho nebylo málo, zazní bezpečnostní siréna vyzývající k opuštění podzemních prostor. Než se však stačí slabším náturám podlomit kolena, ukázka končí. Prohlídka pražským kolektorem trvá přibližně půl druhé hodiny a má délku v průměru 1 kilometr.

Každá ze čtyř zpřístupněných tras má své jedinečné kouzlo
Fandové historie možná zvolí trasu C zčásti kopírující Královskou cestu. Je přeci vzrušující jen pár metrů nad hlavou cítit prošlá staletí, dýchající ze sklepení historických budov v Celetné ulici, a prohlídku končit přímo v jednom z nich v samém srdci staré Prahy u Staroměstského náměstí.
Komu imponuje více moderní tlukot velkoměsta, nenechá si ujít trasu B spojující Karlovo náměstí s Václavským náměstím. Její jedinečnost spočívá v originálním řešení zbudování kolektoru v mimořádně složitých geologických podmínkách a vypořádání se s nimi. Kolektor, do kterého návštěvníky trasa B zavede, byl dokončen koncem minulého roku a patří mezi nejmodernější a nejdokonalejší kolektory v Evropě.
Zvýšení množství adrenalinu v krvi nabízí trasa D s nutností zdolat během kilometrové pouti 7 žebříků v celkové délce 32 metry. Zdánlivý kousek mezi Senovážným náměstím a Slovanským domem v ulici na Příkopě a jeho překonání se tím stává velmi slušným sportovním výkonem.
Za pohodovou se oproti tomu dá považovat trasa A na Ovocný trh a zpět do centrálního dispečinku na Senovážném náměstí. Když k tomu připočteme ještě kousek cesty „ošvindlovaný“ svezením se v důlním vláčku, určitě i ona si najde své příznivce.
Pražská kolektorová síť má skutečně co nabídnout. Možnost přesvědčit se o tom má nyní každý. A také si ověřit, proč je právě tato turistika – a zda právem – nazývána zážitkovou.
Více o jednotlivých trasách, o podmínkách rezervace a další informace naleznete na adrese www.kolektory.cz.
Dana Janečková, zástupce společnosti Kolektory Praha, a.s. pro styk s veřejností.



Kolektory Praha a.s.
Pešlova 341
190 00 Praha 9
tel: 272 184 111
kolektory@kolektory.cz

Centrální dispečink
Senovážné náměstí 11, 110 00 Praha 1
Tel.: 222 248 007

www.kolektory.cz