Tu zajisté některé sem naříkati slyšel, že jim jídlo i a pití ani šmakovati, ani do hrdla jíti nechce; kterýchž jiní litovali, a aby jim spomoženo bylo, museli kupci sem tam po světě, co by se k chuti najíti mohlo, vyhledávajíce běhati; museli kuchaří všelijakých mustrů svých, jak by lahůdkám zvláštní vůni, barvu, chut dadouc, do žaludka vlouditi mohli, ohledávati; museli lékaří, aby jedno druhému ustupovalo, zvrchu i zespod po trychtýřích nalévati.

Některé sem naříkati slyšel, že jim jídlo i a pití ani šmakovati, ani do hrdla jíti nechce

Jak ilustruje současná doba, stále jsme zemí „specialistů na všechno“ v duchu hesla: „Kdo umí, umí, kdo neumí, učí, a kdo ani to ne, řídí. Přesto, že v české gastronomii působí plno vynikajících odborníků. Kdo z našinců je zná? Kde se kdo dozví o úspěších české gastronomie, o předních umístěních českých kuchařů a cukrářů na světové scéně? Příprava profesionální kuchařky, a to nejen pro gastronomii, ale není o "specialistech na všechno“. Ale co se jídla týče, naši „univerzální specialisté“ dobře ví, kam jít. Pro ně neplatí: „Co sis navařil, to si sám sněz.“