Eliminovat bezpečnostní rizika na území České republiky
Před hlavní lázeňskou a turistickou sezonou Všudybyl požádal o rozhovor náměstkyni ministryně pro místní rozvoj České republiky pro řízení Sekce regionálního rozvoje Ing. Kláru Dostálovou.
Před hlavní lázeňskou a turistickou sezonou Všudybyl požádal o rozhovor náměstkyni ministryně pro místní rozvoj České republiky pro řízení Sekce regionálního rozvoje Ing. Kláru Dostálovou.
s parkovým areálem je státem chráněnou památkou. Kolem roku 1830 stál
na jeho místě mlýn, v němž si lázeňští hosté mohli koupit
občerstvení. Z něho vznikla výletní kavárna Park Schönbrunn. Od konce
19. století ji vlastnil Anton Leger, který ji v roce 1925 prodal Aloisi
Kleinovi. Ten kavárnu přestavěl na hotel a přejmenoval na Richmond Park
Hotel. V letech 1932 –1933 jej nechal opět přestavět a vybavit
komfortním zařízením. Autorem projektu byl německý architekt Paul
Schafuss. V té době byl Richmond Park Hotel nejluxusnějším a technicky
nejmodernějším hotelem v Karlových Varech.
Richmondský park
byl a je pozoruhodností Karlových Varů. Včetně lesních partií měl
původní rozlohu 72 000 m2 a dodnes fascinuje romantickými zákoutími.
Prochází jím čtyři kilometry promenádních cest. Má bohatou sochařskou a
květinovou výzdobu. Jsou v něm vodní plochy, potůčky a vodopády.
Uprostřed této scenérie je situována budova hotelu. Čtyřpodlažní hlavní
průčelí zvýrazňuje nízký klasicistní tympanon a balustráda. Dům zdobí
štukové motivy mušlí, volut, pilastrů s mušlemi a ovocnými
festony.
Melody Boys R. A. Dvorského
Během léta se tu konávaly vyhlášené richmondské taneční čaje
o páté, na nichž hrávali i Melody Boys R. A. Dvorského. Častými hosty
zde byli příslušníci české šlechty, průmyslníci jako Karel Škoda,
Oswald Thuna, hudební skladatel Rudolf Friml aj. Z německé honorace např.
major Hindenburg. Dochovaný seznam hostů z dvacátých let uvádí stovky
vlivných lidí z celého světa. Atraktivní prostředí Richmondu často
vyhledávali naši i zahraniční filmaři. Jeho exteriéry a interiéry se
uplatnily i v roce 1937 ve filmu režiséra Martina Friče „Tři vejce do
skla“, v němž exceloval Vlasta Burian.
V rámci „Karlovarského týdne“ se začátkem října
v Parkhotelu Richmond uskutečnil odborný seminář „Nabídka lázeňské
péče pro německou klientelu v českých léčebných lázních“ a
lázeňský workshop, který navštívilo na čtyřicet zahraničních
touroperátorů a představitelů cestovních kanceláří. Dovolil jsem si
proto oslovit jeho primářku MUDr. Janu Karáskovou. Paní primářko, které
léčebné indikace ve vašem lázeňském sanatoriu dominují?
Především se zabýváme léčbou onemocnění zažívacího traktu,
metabolickými poruchami a onemocněními páteře a kloubů –
degenerativními a funkčními poruchami. V Richmondu poskytujeme komplexní
lázeňskou léčbu, a to hlavně v klasické podobě. Plně ale uspokojujeme
i klienty, kteří chtějí přijet pouze na víkend a okusit léčebné
procedury a lázeňský život. Máme tu nádherný park, bazén, dvě sauny,
fitness, všechny možné doplňkové procedury, jako např. populární terapii
horkými lávovými kameny. Akciová společnost Richmond zaměstnává
kosmetology – lékaře a dvě kosmetičky. Pokrýváme tak požadavky
široké škály lázeňských hostů, kteří se u nás mohou léčit
i relaxovat. Nezřídka se pak stává, že k nám pak přijíždějí na
čtrnáctidenní léčení.
Ano, o lázeňské pobyty léčebného charakteru v Parkhotelu
Richmond je velký zájem.
Jsem ráda, že naše lázně a české lázeňství vůbec prožívají
renesanci. Oproti předchozím desetiletím u léčebných pobytů sice došlo
k tomu, že se léčba zkrátila, ale rozhodně jsme od medicínského
přístupu nepřešli na wellness terapie. Tomu se bráníme, a i ve světě
už je zaznamenáván odklon od ryzího wellness. Kdo se chce léčit,
většinou si na to vyšetří dva týdny. U pracovně aktivních lidí dnes
můžeme zapomenout na třítýdenní a čtyřtýdenní léčení. To hlavní,
přírodní léčivé zdroje – minerální termální prameny (a na našem
pozemku i jediný karlovarský studený – Štěpánčin pramen) tečou
stále. Využíváme je v rámci pitné léčby, koupeme v nich, používají
se v kosmetice. Oproti dřívější době se více orientujeme na metabolická
onemocnění, na obezitu, onemocnění zad, kloubů. Menší poptávku
zaznamenáváme u onemocnění zažívacího traktu, protože současná
medicína již disponuje mnohem lepšími léky a endoskopickými chirurgickými
výkony. Díky nim pacienti odcházejí z nemocnic poměrně dobře
odléčení, takže lázeňskou léčbu tolik nepotřebují.
Obezita je velmi častou indikací lázeňských hostů z bohatých
zemí. Rádi k vám do Richmondu opakovaně jezdí hubnout, ale nejen proto
v průběhu roku často dohánějí to, co u vás v rámci léčebného
pobytu ze své tělesné hmotnosti ztratili…
Zejména u klientely z arabsky hovořících zemí a Turecka je to specifická
věc. Krásně u nás zhubnou a pak se vrátí domů do navyklých
stravovacích kolejí. V době Ramadánu jim jejich náboženství zapovídá
jíst přes den, a tak se dojídají přes noc… Obezitu si do Richmondu ale
hodně jezdí léčit i němečtí a ruští pacienti. Ti jsou relativně
disciplinovaní. Co se týče arabských pacientů, často jsou vhodní na malou
operaci, např. implantaci balonku do žaludku, díky níž zhubnou o poměrně
hodně kilogramů, a potom přijedou k nám na udržení, doléčení a
vybudování návyků. Velmi úzce proto spolupracujeme s gastroenterology,
kteří tyto malé operace dovedou provádět.
Jak naznačuje název v úvodu zmíněného semináře, vaší
převažující klientelou jsou německy hovořící hosté.
To ano. Ale německá klientela je specifická pro určité období. Němci
jezdívají hodně na podzim, na jaře i třeba přes zimu. Klientela z Ruské
federace je u nás hlavně přes léto. Jsou zvyklí s sebou vozit své děti,
takže u nás zpravidla bývají přes prázdniny.
Zmínila jste se, že se ve světě opět přiklánějí
k léčebnému charakteru lázeňství.
To proto, že si lidé v produktivním věku uvědomují, že zdraví je pro
ně klíčovým prvkem, který rozhoduje o tom, budou-li v životě,
zaměstnání či podnikání úspěšní. Za své zdraví je zodpovědný
každý sám, a hrozba zejména civilizačních chorob, specifických pro naše
století, je daná. Pokud existuje přírodní léčebný zdroj, jako je např.
naše termální minerální voda, která prokazatelně snižuje cholesterol a
cukr v krvi, snižuje kyselinu močovou, stabilizuje kyselost žaludečních
šťáv, zrychluje průtok žluči, ovlivňuje peristaltiku střeva, rádi jej
využívají. Je čím dál tím víc lidí, kteří dbají o své zdraví a
raději než k moři jedou do lázní, kde si zaplatí čtrnáctidenní kúru.
Samozřejmě, že jsou i lidé, kteří budou praktikovat nezdravou
životosprávu, kouřit, přejídat se apod. Co se týče kolegů, kteří
nepraktikují v lázeňské medicíně, tak už i u nich lze pozorovat
příklon preferencí k alternativní přírodní léčbě. Ne na všechno lze
dávat tabletky a předepisovat pacientovi deset dvanáct léků, které
nejenže mají velmi často vedlejší účinky, ale mnohdy spolu ani nehrají
dohromady.
Parkhotel Richmond byl v rámci Karlovarského týdne připomenut
i při slavnostním vyhlašování lázeňských cen stovkám účastníků
v kongresovém sále hotelu Thermal moderátorem večera Ondřejem Havelkou.
Pan Havelka v souvislosti s interpretací písně R. A. Dvorského zmínil,
že za to, že se R. A. Dvorský stal tak všeobecně populárním, vděčí
právě Karlovým Varům, resp. vašemu Richmondu, odkud předválečný
Československý rozhlas do celého Československa pravidelně vysílal
přímé přenosy jeho koncertů.
Ano, pan R. A. Dvorský hrával v našem Slavnostním sále. Jeho osobitá
atmosféra a kouzlo dodnes vytvářejí ideální podmínky pro pořádání
obdobných akcí, ale i kongresů, konferencí, divadelních představení,
koncertů, banketů firemních oslav, jež uspokojí i nejvyšší nároky.
Ostatně právě v něm se v rámci 14. Salonu lázeňství a 10. konference
Sdružení lázeňských míst konal lázeňský Spa Workshop.
Proč máte ráda Richmond?
K Richmondu mám velkou osobní vazbu, protože tady kdysi jako lázeňský
lékař začínal můj otec a má matka tady zhruba deset let pracovala jako
dietní asistentka. Líbí se mi tady. Je to v parku, na rovině. Mohou k nám
proto jezdit kardiaci. Jsme nejkrásněji položený hotel v Karlových
Varech.