Na doletnou po 32 letech

Generální ředitel zastoupení leteckých společností Swissair a Sabena pan Urs E. Herzig zval přátele pana inženýra Miroslava Černého na 19. dubna na reprezentativní párty do kongresového sálu hotelu Ambassador Praha. Pan Miroslav Černý odchází pan Martin Hosnedl přichází. Hlavními osobnostmi trochu i smutného večera byli pan Mirek Černý a jeho krásná choť. Atmosféra párty zcela určitě nebyla podobna té z protest songu Karla Kryla, který mi vytanul na mysli a který začíná recitativem: „Obě delegace pak položili věnce ke hrobu neznámého vojína. A co na to neznámý vojín?“ Toho jsem v tomto případě o vyjádření požádal já:

„To všecko vodnés čas“
Deska ráno mi v rozhlase zazpíval Waldemar Matuška – „To všecko vodnés čas“ – a je to skutečně tak. Optimisticky mne to naladilo. Dneska, když se mne někdo ptal, jaké mám pocity a jak se mi daří, odpovídal jsem : welldly. Vynalezl jsem toto slovo pro označení zvlášť rozpolceného stavu duše, v němž se právě nacházím. Nové anglické slovo: „welldly“. „Well“ protože se zbavím každodenního deseti či dvanáctihodinového pracovního stresu. Druhá půle novotvaru je tvořena neustále přede mnou narůstajícím „…dly“. Jedná se závěr slova „badly“ a to proto, že ztratím kontakt s lidmi, s žurnalisty,  agenturami, který byl velice frekventovaný a v mnoha případech hodně kamarádský a milý.

Co že budu dělat?
Chvilku se budu nutit do toho, dělat nic. Pak uvidím. Jak ta chvilka bude dlouhá, opravdu nevím. Nebudu plánovat, dávat si cíle. Teď chci trošinku žít a odpočinout si. Kolem domku budu „tahat stromy za uši“, aby se to tam brzy zazelenalo. Vysázím celoroční zeleň a uvidím.
Miroslav Černý