Eliminovat bezpečnostní rizika na území České republiky

Před hlavní lázeňskou a turistickou sezonou Všudybyl požádal o rozhovor náměstkyni ministryně pro místní rozvoj České republiky pro řízení Sekce regionálního rozvoje Ing. Kláru Dostálovou.


Archiv vydání

2024 | 2023 | 2022 | 2021 | 2020 | 2019 | 2018 | 2017 | 2016 | 2015 | 2014 | 2013 | 2012 | 2011 | 2010 | 2009 | 2008 | 2007 | 2006 | 2005 | 2004 | 2003 | 2002 | 2001










































Monitorování a dokumentace letového provozu

Ing. Václav Hlavatý je vedoucím útvaru Zpracování letových informací Českých aerolinií. Pane inženýre, mám reference, že vaše pracoviště je nejen srovnatelné se světovou špičkou, ale že ji představuje. Není to prý jen technologií. Ostatně, ta je již dnes, více než deset let po zrušení embarga, běžně dostupnou záležitostí všem solventním zákazníkům. Je to prý i pozitivní symbiózou původního patentu, české kreativity a špičkové technologie.
Shodou okolností jsem byl společně s dalšími dvěma kolegy u toho, když jsme na jaře roku 1989 ve Varšavě objevili systém Flight Data Service. V ČSA se nám pak podařilo díky partě zapálených lidí na přelomu let 89/90 prosadit systém monitorování a sledování letů i pro naši společnost. Ve své době to byl velice moderní systém. Díky postupným inovacím, tak jak jsme je aplikovali na základě podnětů z praxe, a možnostem daným vývojem informačních technologií reprezentuje i dnes námi používaný systém Flight Data Service světovou špičku. Do problematiky jeho aplikace se od počátku zapojil i velice erudovaný tým kolegů z technického úseku ČSA, který provedl zástavby na téměř všechna tehdejší letadla. Technici byli natolik šikovní, že již v únoru 1991 byli schopni za formální pomoci kolegů ze společnosti Lufthansa instalovat tyto zapisovače i na naše první letadla západní výroby -Airbusy. Jejich zásluhou jsou tímto zapisovačem vybavena i všechna letadla používaná u ČSA.

Proč máte rád České aerolinie a práci, kterou děláte?
U této společnosti pracuji řadu let. Přišel jsem se sem vyučit již v roce 1958 a výuční list jsem získal v roce 1961. Pak jsem dělal střední školu. Po vojenské základní službě jsem šel na denní studium na Vysokou školu dopravní do Žiliny. V roce 1971 jsem opět nastoupil u ČSA. Po těch letech je pro mne vztah k ČSA svým způsobem i citovou záležitostí.

Buďte tak laskav a seznamte čtenáře Všudybylu s prací útvaru Zpracování letových informací.
Útvar Zpracování letových informací ČSA provádí veškerou činnost, která je spojena s monitorováním letu a s dokumentací letového provozu po letu. Pomocí informačního systému AVES sleduje každý letěný úsek. AVES je založen na neustále aktualizovaném letovém řádu, tzn. zimním, letním a jeho změnách z hlediska typu, směrování a časů, až do provádění letů, kdy se domlouvají složky Řízení letového provozu s Centrálním dispečinkem a posádkou, kam budou divertovat (když se dejme tomu v Praze zhorší přistávací podmínky). I to je v systému. Nemůže zde chybět, ale ani přebývat ani jeden letěný úsek.

Letový provoz nejdůsledněji monitorovaný způsob dopravy
Každý úsek je monitorován systémem Flight Data Service, který jsme v roce 1990 koupili od polského výrobce ATM (Advanced Technology Manufacturing). Jsme tak schopni monitorovat prakticky sto procent letů. Když říkám monitorovat, mám tím na mysli kopírování letěných úseků z provozních zapisovačů a provádění povinných automatických analýz, jejichž výsledky jsou systémově předávány příslušným uživatelům. Letový provoz je bezesporu nejdůsledněji monitorovaný a nejbezpečnější způsob dopravy.

Struktura zapisovaných parametrů
Každý typ letadla má svoji strukturu zapisovaných parametrů. Ty jsou buď variabilní – barometrická výška, rychlost, vertikální přetížení, náklony, magnetický kurz atd., ty je možné sledovat jako zakreslenou křivku, nebo diskrétní. Diskrétní jsou zaznamenávány funkcí ano/ne. Např. buď je podvozek vysunut, nebo zasunut. Buď je zapnut autopilot, nebo vypnut. Zapisovaných informací je různý počet. U Airbusu jich je zhruba sto sedmdesát. U nejnovějších Boeingů, které má ČSA, je téměř sedm set zapisovaných parametrů. Jsme schopni vidět i matematicky nadefinovat jakýkoliv režim letu. Zjistit, co se v letadle v průběhu letu dělo. Buď z hlediska letově pilotážního, letadlové techniky, nebo prostředí vzdušného prostoru – vliv turbulence, zeměpisné polohy, režimy letu atd.

Provozní a havarijní zapisovače
Informace, které on-line zapisují přístroje (snímače) na palubě do provozního zapisovače a informace průběžně ukládané do pověstných černých skříněk, jsou totožné. Rozdíl je v tom, že provozní zapisovač je určen pro běžný provoz letadla. Nemá takové parametry, aby při případné havárii mohl být záznam použit pro vyhodnocování nejzazších fází. Havarijní zapisovač má havarijní ochranu. Jeho parametry mu umožňují přečkat tisícinásobné přetížení. Je odolný proti požáru i nárazu, proti extrémnímu vodnímu tlaku a agresivnímu prostředí. Proto se v případě neštěstí hledají havarijní zapisovače. Havarijní zapisovače jsou dva. Jeden zapisuje zvuky a hluky a komunikaci mezi posádkou v kabině letadla a se zemí, druhý zapisuje průběh letu, tedy totéž, co náš provozní zapisovač.

Kontrola stavu a chodu letadlové techniky
U každého zapsaného letu provádíme tři základní matematické analýzy. První analýza je pro vstup do informačního systému AVES, kde jsou časy, spotřeby paliva apod. Druhá analýza je pro kontrolu techniky pilotáže. Třetí je kontrola stavu a chodu letadlové techniky. A potom jsou tam speciální analýzy jako kontrola přiblížení na druhou nebo třetí kategorii přistání, pro performance factor (monitorování ekonomiky provozu typu letadla), ADEPT (monitorování chodu motorů) apod.

Druhá a třetí kategorie přiblížení
Druhá kategorie je způsob přiblížení letadla k letišti a na přistávací dráhu, kdy se pilot dostane do přesně definované výšky rozhodnutí, kde buďto vidí přistávací dráhu, nebo nevidí. V případě, že ji vidí, vypne autopilota a pokračuje na přiblížení a přistání ručně.
Třetí kategorie přistání je taková, že letadlo přistane se zapnutým automatickým pilotem až na dráhu, prakticky až do automatického zastavení letadla. Posádka ale při obou způsobech musí připravit počítačový systém letadla – např. nadefinovat, na kterou dráhu bude přistávat, a pochopitelně celý průběh přiblížení aktivně monitorovat. Musí být v každém okamžiku připravena převzít aktivně řízení letadla a rozhodnout, jak pokračovat dál.

Podílíme se na kvalitě letového provozu
Naším úkolem spolu s posádkou letadla, aktivními dispečerskými složkami ČSA a Řízením letového provozu je, aby let byl co nejbezpečnější. Jsme pracovištěm, které vyhodnocení provádí až po ukončení letu. Tím, že provádíme monitorování letu a okamžitě po ukončení letu jsou k dispozici veškeré záznamy v takovém tvaru, který je pro nás i pro inspektory, instruktory, techniky a posádku naprosto jednoznačně čitelný, se spolupodílíme na kvalitě letového provozu.



www.csa.cz