Eliminovat bezpečnostní rizika na území České republiky

Před hlavní lázeňskou a turistickou sezonou Všudybyl požádal o rozhovor náměstkyni ministryně pro místní rozvoj České republiky pro řízení Sekce regionálního rozvoje Ing. Kláru Dostálovou.


Archiv vydání

2019 | 2018 | 2017 | 2016 | 2015 | 2014 | 2013 | 2012 | 2011 | 2010 | 2009 | 2008 | 2007 | 2006 | 2005 | 2004 | 2003 | 2002 | 2001










































Mít v boji o evropského lázeňského pacienta výhodu

Kvůli hlavnímu tématu sedmého vydání Všudybylu jsem se vydal do Ostrova nad Ohří za Ing. Vladimírem Zapletalem a rozhovor začal ohlédnutím se za převažujícím diskusním tématem loňského lázeňského Všudybylu, jímž bylo avizované vymístění léčebného lázeňství ze zdravotní péče financované z veřejných prostředků.
To je ale stále ožehavé téma. Pokud se podíváte na rozmístění léčebných lázní, tak až na výjimky se nacházejí v industriálně chabě vybavených oblastech. Téměř všechny léčebné lázeňské subjekty představují ve svých regionech zásadní zdroj zaměstnanosti. Na každé jedno zaměstnanecké místo v lázních jsou navázána dvě až čtyři místa ve službách – řezníci, pekaři, čistírny, prádelny, různá zařízení, která zajišťují údržbu strojního a technického vybavení atd. Pokud řekneme,že v léčebných lázních Slezska, Moravy a Česka pracuje zhruba deset až dvanáct tisíc zaměstnanců přímo, ovlivňují tím existenci dalších pětadvaceti až třiceti tisíc pracovních míst. Pakliže by šílený nápad prosazovaný za MUDr. Ratha a jeho náměstka Drymla došel uplatnění, znamenalo by to minimálně padesát tisíc nezaměstnaných a skokový nárůst výdajů za léky. Je třeba se ptát v čí prospěch? Zdravotním pojišťovnám léčebná lázeňská péče pomáhá šetřit výdaje za proplácení léků a nemocenských, neboť v globále výrazným způsobem navrací zdraví pojištěncům. Stát pak, zejména prostřednictvím své agentury CzechTourism, podporuje lázeňství proto, že je druhým nejvýznamnějším zdrojem zahraničního a domácího inkasa z cestovního ruchu. To vše by bylo ohroženo dominovým efektem, pokud by došlo k výrazné restrikci v dostupnosti léčebné lázeňské péče.

EuroMed je velkou cestovní kanceláří. Vozí klienty téměř do celé Evropy. Vysoce pravděpodobně má nejlépe vypracovanou nabídku lázeňských míst a zařízení od všech rozhodujících touroperátorů včetně toho, že ve svém katalogu uvádí, kteří z poskytovatelů léčebné lázeňské péče jsou držiteli certifikátu kvality EUROSPA med, o němž jsem informoval v souvislosti s Anenskými slatinnými lázněmi v Lázních Bělohrad v desátém vydání Všudybylu 2006 (str. 17).
Oproti všem evropským zemím se v katalogu EuroMed u některých dobrých českých lázní (jako u prvních v Evropě) objevují upozornění na certifikaci EUROSPA med. Ta garantuje maximální bezpečnost po stránce hygieny, zdravotní péče, kvality, přírodních léčivých zdrojů, požární bezpečnosti apod. EuroMed je v katalogu pro rok 2007 uvádí u vámi zmíněných Anenských slatinných lázní, dále u Lázeňského sanatoria Royal v Mariánských Lázních a Léčebných lázní Luhačovice – Sanatoria Miramare. V současné době proběhla certifikace společnosti Lázně Teplice v Čechách. Připravuje se certifikace Léčebných lázní Konstantinovy Lázně a Lázní Velichovky.

Všichni se hlásí ke kvalitě, ale co realizace?
Moderní doba je založena na tom, že úspěch ve všech oblastech podnikání je zpravidla podmíněn jakostí. Ve chvíli, kdy zazní slovo „kvalita“, není prakticky člověka, který by se k ní nehlásil. Ovšem když před skupinu lidí, kteří zvedali své hlasy na podporu kvality, postavíte kritéria, která by měla lázeňská zařízení splňovat, velká část z nich toto téma zahrává do autu. Buď si nejsou jisti nebo jsou přesvědčeni, že by jejich zařízení kritéria neplnila.

Budovat značku, kvalitu – investovat do ní se ale dlouhodobě vyplácí.
V mnoha případech je to o ceně nastartování procesů směřujících ke splnění přísných kritérií jakosti. Řada menších subjektů, podnikajících v lázeňství (jak sami sebe prezentují) není vybavena k tomu, aby poskytovaly komplexní lázeňskou léčbu tak, jak ji zná česká legislativa. A tak klienty např. v Karlových Varech lákají na to, že jsou schopni poskytovat „karlovarskou lázeňskou léčbu“ za poloviční i třetinovou cenu oproti jiným zařízením. Ta ovšem disponují komplexním balneem, lékařským vybavením, nepřetržitou sesterskou službou, rehabilitací apod. Nejkvalitnější pak mají specialisty na jednotlivé obory, zajišťují nepřetržitou noční lékařskou pohotovost atd. To vše jsou investičně a z hlediska lidských zdrojů nákladné věci, kterými se levná zařízení nezatěžují. Nezřídka parazitují na pověsti českého lázeňství a ohrožují jeho existenci. Toho zahraniční konkurence využívá k negativní propagandě, projevující se eliminací zájmu zahraničních i tuzemských lázeňských hostů o české léčebné lázně jako takové. Nic proti zpravidla menším a bez patřičného lázeňského zázemí podnikajícím subjektům. I ony mají právo na existenci. České lázeňství je potřebuje. Měly by však deklarovat „jen“ to, co (zpravidla) dokonale umí – ubytovací a stravovací služby. Léčebné lázeňské služby by měly zajišťovat v rámci kooperací s kvalitními zařízeními.

Podstatou léčebného lázeňství je uzdravovat. Podstatou zdravotnictví léčit…
Lidé, kteří do problematiky českého lázeňství vidí poněkud hlouběji, než že pouze registrují korzující lázeňské hosty, upravené parky, opravené lázeňské budovy, ví, že existují zájmové skupiny, jimž je léčebné lázeňství kamenem ležícím v žaludku. Počínaje některými lékaři, hlásajícími, že peníze vynakládané na léčebné lázeňství by lépe posloužily, kdyby se rozdělily mezi ně. Pro mnohé lékaře je důležitější mít koho léčit, a ne aby se k nim ten chronik, který úspěšně absolvoval lázeňskou léčbu, dostavil jednou za dva roky nebo za rok, když cítí potřebu jet do lázní. Mnozí praktičtí lékaři mají stále zafixovanou informaci mající původ u MUDr. Ratha o tom, že náklady na předepsanou lázeňskou léčbu jsou součástí tzv. nákladů na sledovanou indukovanou léčbu. Další kapitálově a vlivově silnou skupinou, která má pragmatický důvod, aby byl proces uzdravování přírodními léčivými zdroji utlumen, je farmaceutický průmysl. Jeho cíle jsou diametrálně odlišné – vyskladňovat léky.

Mnohé z německých lázeňských subjektů mají prý obavy z české konkurence, z toho, že nesplní podmínky certifikace EUROSPA med.
Ano, začíná u nich propukat panika, že by se z důvodu prosazované certifikované kvality mohli dostat na druhou kolej a snaží se váhu certifikátu EUROSPA med snížit. Evropské a zejména německé zdravotní pojišťovny už ale registrují, že certifikovaná kvalita jim výrazně snižuje náklady. Vyvíjejí proto enormní úsilí zabezpečit ji svým pojištěncům. Svého času jsme v Česku prováděli posouzení kapacity, která by ještě byla využitelná pro náročnou zahraniční klientelu. Při současných zhruba sto padesáti až dvě stě tisících pobytů zahraničních pacientů ročně a strukturované ubytovací a léčebné kapacitě by české léčebné lázeňství bylo schopno absorbovat ještě deset až patnáct tisíc pobytů. To je ve srovnání s tím, kolik hostů jezdí do německých lázní ze Švýcarska, Holandska, Belgie či Španělska, téměř nic. Někteří členové německého svazu lázní se přesto dali do boje, aby každé euro zůstalo v Německu. Působí to dojmem, že zapomínají, že i díky jejich hlasům byla kritéria pro nejkomplexnější certifikát kvality EUROSPA med na kongresu Evropského svazu lázní v roce 2006 v Portugalsku schválena jednomyslně.

Ostatně, vždyť německý svaz spolu s rakouským vznik Evropského svazu lázní inicioval.
Ano. Zakládající kongres proběhl v roce 1995 ve Wiesbadenu a my jsme se jej s doktorem Salamanczukem, tehdejším a dlouholetým předsedou představenstva Svazu léčebných lázní ČR zúčastnili jako pozorovatelé. Evropský svaz lázní byl totiž proponován jako instituce, jejímiž členy mohou být pouze národní svazy lázní členských zemí Evropské unie, což jsme tehdy nebyli. První prezident Evropského svazu lázní, pan profesor Kirschner v momentě, kdy jsme se na zakládajícím kongresu prezentovali, prohlásil: "Konečně se dostavil třetí pilíř evropského lázeňství, což bylo v té době (kromě německého a rakouského) lázeňství československé. Od té doby proběhla řada kongresů (Evropský svaz lázní je pořádá každý rok) a naším působením se podařilo změnit stanovy tak, že členy se mohly stát i svazy lázní z nečlenských zemí Jeho členy se postupně staly i národní lázeňské svazy nově přistoupivších členů Evropské unie. Dnes tak Evropský svaz lázní (EHV,ESPA) sdružuje čtyřiadvacet subjektů. Jeho posláním je pracovat ve prospěch evropského lázeňství. A právě na svém kongresu v roce 2002 ve Františkových Lázních ustavil z iniciativy středoevropských zemí komisi kvality. Ta dostala jednoznačné zadání vypracovat jasná kritéria kvality evropských lázní. Tento úkol byl formálně ukončen na již zmíněném kongresu v Portugalsku v roce 2006, kde byly jeho výsledky jednohlasně pochvalně odsouhlaseny a staly se podkladem pro vypracování metodiky certifikace EUROSPA med.

Pane Zapletale, co byste poradil firmám, které zvažují získání certifikace EUROSPA med?
Pokud od deklarovaného zájmu dojdou k rozhodnutí, že chtějí získat certifikát EUROSPA med udílený Evropským svazem lázní na základě certifikace prováděné nezávislým institutem sídlícím ve Wiesbadenu a mají podmínky pro poskytování svých služeb evropské klientele, není problém. Mohou se obrátit buď na mne, protože, co se týče doporučení lázní pro certifikaci, mám pověření pro Českou republiku, nebo přímo na Evropský svaz lázní, který sídlí v Bruselu, na Avenue de la Renaissance 1. Dostane se jim informací, co je potřeba udělat pro to, aby jejich lázeňské zařízení mohlo být podrobeno certifikaci. Nikdo jim samozřejmě nezaručí, že projdou certifikací, ale pozitivní efekt jistě bude i ten, že se dozví, čeho se jim nedostává. Jsem ale přesvědčen, že úroveň našeho lázeňství je taková, že až na výjimky by lázeňské subjekty, které splňují české předpisy, mohly certifikaci EUROSPA med získat, a mít tak v boji o evropského lázeňského pacienta značnou výhodu.

Ing. Vladimír Zapletal
Čapkova 417
36301 Ostrov
mobil: 602421369
e-mail: zapletal.ostrov@seznam.cz