Obec Pěnčín

Livie a Václav Klausovi mezi Jizerskými horami, Krkonošemi a Českým rájem

a její okolí skýtá široké možnosti turistického vyžití. Nachází se v Libereckém kraji na Jablonecku, silnici číslo 287 mezi Jabloncem a Železným Brodem na pomezí Českého ráje, Jizerských hor a Krkonoš. Je sídlem samosprávy a je tvořena sedmi částmi – kdysi samostatnými obcemi – Alšovicemi a Bratříkovem, kde bylo usazeno původní české obyvatelstvo, a Dolní Černou Studnicí, Krásnou, Jistebskem, Hutí a Pěnčínem, kde žilo německé. Ve všech těchto obcích bývalo dohromady víc než sto dvacet mačkáren skla. Dalším výrazným spojujícím prvkem osad je jejich rozmístění při vstupu do Jizerských hor a kulisa Černostudničního hřebenu.

Kozí farma a sýrárna
Zemědělská výroba v Pěnčínských osadách byla vždy souputnicí sklářské výroby. K prohlídkám sklářských provozů s občerstvením v útulné restauraci U brusírny tak v historicky nedávné době přibyla návštěva proslulé kozí farmy a sýrárny. Její návštěvníci uvidí výrobnu sýrů i výběhy chovaných koz. Za příznivého počasí je možné zhlédnout celé stádo, oceněné v roce 2006 jako „Nejlepší stádo bílých koz v České republice“, ve velkém kozím výběhu. Při prohlídce kozí farmy se návštěvníkům dostane výkladu o chovaných plemenech a o technologii výroby sýrů. Součástí prohlídky je ochutnávka výrobků, které lze zakoupit v prodejně. K výběru je deset druhů kozích sýrů.

Na farmě
Kromě kozího stáda je v Pěnčíně chován Český chladnokrevník a Českomoravský belgik. Tato tažná plemena koní se dříve používala na zemědělské práce a pro přepravu nákladů a osob. Chovány jsou zde i prasata a králíci. K vidění jsou perličky a pávi, kteří bývali ozdobou velkých panských dvorů. Je tu i husa česká – původní staročeské plemeno. Husa dřív nechyběla u žádného stavení a v době posvícení ani pečená na stolech. Dalším chovaným ptákem je kachna pižmová, která tvoří přechod mezi kachnou domácí a husou. Maso pižmových kachen se podobá husímu a gurmány je vyzvedáváno pro příchuť divočiny. Ovce spolu s kozami patří k nejstarším domestikovaným hospodářským zvířatům. Na farmě je možné se setkat se zástupci kříženek kombinovaného typu Merina, Valašky a Romanovky a z čistých plemen s ovcí masného typu Suffolk.

Okolí Výletního areálu Pěnčín
je zajímavé také tím, že je kromě krásných výhledů do kraje protkáno množstvím cest. Ty jsou buď běžně používané obecní, nebo už polozapomenuté, vedoucí mezi poli a protínající lesy. Kdysi byly důležitými dopravními spojnicemi mezi osadami. Formané po nich vozili rozličné zboží, zemědělské produkty, stavební materiál a především výrobky zdejších sklářů. Jednu zhruba 5 km dlouhou trasu je možné projet výletním vláčkem až na vrchol Černé Studnice (869 m n.m.). Prostor cestujících je ozvučen tak, aby jim bylo možno v průběhu jízdy poskytovat výklad. Cestou projedete třemi částmi Pěnčína se zastávkou v Kittelově areálu, kde je možné s odborným výkladem navštívit význačný kostel sv. Josefa v Krásné. Stejně tak obdivovat umění řemeslníků při práci na unikátním roubeném Kittelově domě. Celý areál vybudoval věhlasný lékař, ranhojič či léčitel doktor Kittel v polovině 18.století. Při jasném počasí se z Krásné otevřou nádherné výhledy na Krkonoše či do Českého ráje.

Rozhovor se starostou Pěnčína panem Richardem Hübelem jsem zahájil konstatováním, že když jsem pro toto vydání Všudybylu připravoval interview s hejtmanem panem Petrem Skokanem, dotkli jsme se jedinečností Libereckého kraje. Mezi nimi nesmírně malebného „Místa, kde se dobře žije“ – jak zní jeho oficiální titul, udělený Pěnčínu za třetí pozici v celosvětové soutěži v kanadském Niagara Falls v roce 2004 – „Pěnčínského náhrdelníku“ a zdejších kozích klobás.
Ano, kozí klobásy se u nás skutečně dělají. V Pěnčíně máme druhou největší, zato však zřejmě nejvyhlášenější kozí farmu v České republice. Kromě kozí farmy s možností zakoupení zmíněných klobásek, kozích sýrů, jogurtu a mléka turistům ukazujeme tradiční sklářskou výrobu. Turistický vláček k nám pak láká zejména rodiny s dětmi. Jezdí na vrch Černou Studnici, kde je rozhledna.

Jak dokládají obrázky, pěnčínskou kozí farmu loni v září, doprovázeni hejtmanem Libereckého kraje Petrem Skokanem, navštívili prezident Václav Klaus s chotí Livií. Kromě ní i Kittelův areál v Krásné.
Ano, zpřístupnili jsme tu kostel a faru. Zdejší Kittelův dům je pojmem nejen v Libereckém kraji a je Ministerstvem kultury ČR vyhlášen národní kulturní památkou. Stejně tak fara a kostel sv. Josefa. V současné době je Kittelův dům v rekonstrukci, která dobře postupuje i díky velké podpoře Ministerstva kultury ČR. Dva roky je technickou památkou vyhlášen objekt č.p. 51, kde je jedna z nejzachovalejších pekařských pecí na českém území. V rámci cestovního ruchu se nabízí využití celého areálu. Rádi bychom jej ve spolupráci s církví, občanským sdružením Matice děkanství železnobrodského a Výletním areálem Pěnčín uvedli do původní podoby. Uvažuje se, že by se v něm mohla odehrávat spolková a další činnost, fungovat muzeum, ubytování, ale také třeba čajovna s příležitostnou pekárnou. Patřím mezi ty, kteří podporují záměr vytvořit tu návštěvnický komplex, který by byl nezávislý na penězích obce.

Spojení malorolnictví se sklářstvím bylo pro váš kraj typické.
Tyto tradice bychom turistům – návštěvníkům Pěnčína – rádi přiblížili prostřednictvím dvou uvažovaných interaktivních muzeí – zemědělského a sklářského, kde by se mohli přímo dotýkat exponátů. Zejména ve sklářském, pracovně nazývaném „Korálkový svět“. To by mohlo být koncipováno jako skleněné bludiště, scénicky ozvučeno a nasvíceno. V nádobách by tam byly korálky, z nichž by si děti mohly sestavovat obrazce, nalepovat je na tvrdý papír atd.

Již mnohokrát jsem na stranách Všudybylu psal o tom, že hotelový průmysl je páteří cestovního ruchu. Že do míst, ve kterých není kde se pořádně ubytovat a najíst, zpravidla jezdí jen dobrodruzi a vojáci, což má pro ekonomiku dané země i obce opačný efekt než prosperitu, rozvoj podnikatelských aktivit, tvorbu a obsazování nových pracovních míst.
To si uvědomujeme i v Pěnčíně. V Huti, kterou protéká potok Žertovník, je areál koupaliště z osmdesátých let minulého století. Nabízí se jeho rekonstrukce včetně propojení s rekreačním zařízením bývalého podniku Telecom, které by bylo možné adaptovat na penzion s apartmány a vlastním parkovištěm.

Byl jsem u toho, když v lyžařském areálu Vítkovice – Aldrov prof. Václav Klaus spolu s ředitelem Krkonošského národního parku Ing. Jiřím Novákem a starostou obce Vítkovice v Krkonoších Milanem Rychtrem v neděli 5. prosince 2004 slavnostně zahájili provoz první obecní čtyřsedačkové lanové dráhy v Česku.
O zimním areálu vážně uvažujeme i v Pěnčíně. Mohl by zahrnovat šest set padesát metrů dlouhou sjezdovku s umělým osvětlením a zasněžováním, obslužný objekt a parkoviště.

Pane starosto, zdejší kraj nebyl nikdy příliš bohatý. Vzhledem ke své původní profesi byste našel uplatnění zřejmě v kterémkoliv z měst. Proč jste zůstal věrný Pěnčínu?
Narodil jsem se tu a jsem jeho velkým patriotem. Nemám potřebu se stěhovat, odcházet jinam. Náš kraj byl v dávných dobách skutečně chudý. Ale tak tomu nemusí být napořád. Ležíme v trojúhelníku mezi Jizerskými horami, Krkonošemi a Českým rájem (tedy mezi turisticky vysoce exponovanými regiony) a této konstelace je možno využít k hospodářským aktivitám. První to pochopila firma FIPOBEX – Výletní areál. Spoustu let v prostorech bývalého JZD realizovala jenom sklářskou výrobu, avšak jelikož dva z jejích majitelů jsou zemědělci, začali se nesmírně úspěšně orientovat i na mlékárenskou produkci a živočišnou výrobu. Od toho už byl jen krůček k agroturistice. Turistické atraktivity i zázemí pro podnikatelské aktivity cestovního ruchu jsou u nás velmi příhodné. Nejen kvůli přírodním krásám, venkovské architektuře a tradicím zdejšího území, ale i díky stávající a dobudovávané turistické infrastruktuře. Turisté se u nás mohou ubytovat a nejméně jeden den věnovat návštěvě kozí farmy. Díky pěnčínské škole u nás vzniká i naučná stezka. Máme zde zdravé přírodní prostředí. Krásné louky a lesy. Lze odsud podnikat výlety (a to i na dnes velmi populárních kolech) do některého z míst Českého ráje či do hor a zase se k nám do Pěnčína vracet.

www.pencin.cz
www.fipobex.cz