Lázně Mšené do krásy

Prameny minerálních vod v blízkosti Mšeného jsou známy odedávna. V polovině 18. století byla voda vyvěrající v blízkosti myslivny u panské bažantnice užívána myslivci a dovážel ji i budyňský lékař MUDr. Bayer k léčení pacientů. V roce 1790 přijel na inspekci ředitel panských majetků rodu Kinských na Zlonicích František Pavikovský, který trpěl žaludečními nevolnostmi. Poté, co se napil mšenské vody, se mu tak ulevilo, že dal podnět k založení lázní. Proslulý lékař a mineralog MUDr. František Ambrož Reuss potvrdil léčivý obsah minerálních látek v mšenské vodě. Kníže Oldřich Kinský však neměl sám k budování lázní odvahu, ale souhlasil s jejich výstavbou s tím, že na to Františku Pavikovskému půjčí peníze, aby je vybudoval na svůj náklad, což se také v r. 1796 stalo. V roce 1803 byl předán arcivévodovi rakouskému Karlu Ludvíkovi dopis, ve kterém je požádán, aby se lázně jmenovaly po něm. Přestože to zamítl, jeden z pramenů nese jeho jméno – Karlův. Další pramen byl nazván Rosina studna po manželce knížete Rose Kinské, rozené Harrachové. Když se pozemkový majetek ve Mšeném dostal do vlastnictví rodiny Tomanovy, zahájil na začátku 20. století František Toman rozsáhlou rekonstrukci lázeňského areálu i provozu lázní. V roce 1931 byly lázně prodány Svazu zemědělských pojišťoven a po druhé světové válce zestátněny. Do současné epochy vstoupily jako samostatná akciová společnost. Léčí se zde hlavně nemoci pohybového ústrojí.

Indikace:
Kořenové syndromy vertebrogenního původu
Bechtěrevova choroba
Ostatní spondatritida
Metabolická onemocnění s postižením kloubů
Bolestivé syndromy šlachových úponů
Koxartróza v soustavném léčení
Gonartróza v soustavném léčení
Artrózy v ostatních lokalitách
Vertebrogenní syndrom
Po úrazu pohybového ústrojí, páteře a ortopedických operacích
Polyneuropatie s paraparézními projevy
Hemiparézy a paraparézy cévního původu

Nedávno jsem se vrátil z Kanady, což bylo velmi poučné a díky režii ČSA a cestovní kanceláře ESO travel i příjemné. Nicméně, proč jsem tak začal, člověk přijede do (omlouvám se) téměř polozapomenutých českých lázní v městečku Mšené – lázně a uvědomí si, že kdyby něco takového jako jsou ony měli v Kanadě, jistě by měli snahu z nich udělat prvořadý turistický cíl, ba díky světově proslulému architektovi dokonce památku zapsanou na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Lázně Mšené, a.s. jsou ale v Česku, a tak se pod novými majiteli a díky nim, coby štědrým investorům, (teprve) nově probouzejí do krásy, která rozhodně není samoúčelná. Ani pro evropskou architekturu, pro Česko, ani pro město Mšené – lázně, jeho obyvatele, ani pro majitele, protože podnikat v českém lázeňství je perspektivní byznys, přinášející zaměstnanost a blahobyt do míst, v němž je rozvíjen. Nicméně i Mšené – lázně donedávna ilustrovaly skutečnost, jak vůbec si nevážíme toho, čím Česko disponuje. Nedaleko odtud jsem prožil nádherné čtyři roky od svých patnácti do devatenácti let a jsem rád, že jsem Mšené – lázně opět navštívil. Doporučuji to i ostatním. Krajina s kužely sopečného původu, se siluetou hradu Hazmburk i národním symbolem „horou“ Říp mi učarovala. Co ale vedlo předsedu představenstva a generálního ředitele akciové společnosti Lázně Mšené PhDr. Josefa Duška, pravověrného Hanáka, k tomu, že našel obdobný vztah k tomuto kraji, to byla má první otázka.
Když jsem byl osloven akcionáři, že bych měl spojit zbytek svého života s lázněmi ve Mšeném, byl jsem velmi skeptický. Po návštěvě lázní jsem se utvrdil v tom, že by bylo nejlepší doporučit akcionářům, aby je prodali, přičemž jsem zcela určitě věděl, že by na tom neprodělali. Nakonec jsem výzvu přijal. Společně s manželkou jsme se stali zaměstnanci lázní. Naším úkolem bylo, abychom je dostali do evropského standardu. Celá věc byla o to složitější, že patnáctihektarový lázeňský areál včetně budov je zapsanou kulturní památkou. Za těchto podmínek jakékoliv asanační a rozvojové zásahy vyžadují nejen cit, ale součinnost se spoustou úřadů. Leč v našem případě se ukázalo, že památkáři Ústeckého kraje jsou lidé fundovaní i příznivě naklonění tomu, že se v Mšeném – lázních začíná někdejší chlouba regionu pod jejich odborným dohledem obnovovat a upravovat. Jsme tady sedmý rok a z prací na regeneraci areálu jsme nevystoupili. Když jsme sem přišli, většina lázeňských budov byla v kategorii „B“. Tzn. sprchy a toalety na chodbách a až čtyři osoby na jednom pokoji. Nádherná secesní budova Dvorany s řadou pozoruhodných zdobných prvků z roku 1905 od architekta Jana Letzela byla v truchlivě dezolátním stavu. Po dohodě s akcionáři se stanovil postup prací a za přispění kompetentních ministerstev, Ministerstva kultury ČR a Ministerstva pro místní rozvoj ČR a jejich dotačních titulů, nám bylo umožněno, abychom se totálně nepředlužili a začali lázně dostávat do tvaru, který si zaslouží. Severní Čechy byly pro mne a manželku velkou neznámou. Postupem času jsme našli pochopení i u místní samosprávy a tak, jak nám finanční prostředky dovolovaly, jsme za asistence památkářů začali adaptovat lázeňské budovy do evropských standardů a navracet jim původní lesk a charakter. S úpravou lázeňského areálu spěcháme nejenom proto, aby se u nás hosté cítili dobře, ale i proto, že příští rok slavíme sté výročí otevření Letzelova lázeňského domu Dvorana. Ten je unikátní kulturní památkou, a dá se říci, jedinou na světě jím navrženou, která doposud slouží původnímu účelu. Kromě tohoto památkově chráněného objektu po českém architektu Janu Letzelovi zůstala řada budov v Japonsku, z nichž se do celosvětového povědomí nejvíce zapsal „Atomový dóm“ v Hirošimě, jehož skelet jediný přestál výbuch atomové pumy v roce 1945.

Lázně v Mšeném – lázních, jako řada dalších v Česku, jsou postaveny na mokřadlech a bažinách. Včetně zmíněného objektu světoznámého architekta Jana Letzela. Ten dokonce stojí na již zkamenělých dubových pilotech.
Lázně byly založeny v roce 1797 na minerální vodě, která tady dodnes vyvěrá, ale v současné době je nevyužívána. Teprve následně se orientovaly na léčení pomocí slatiny. Lázně mají ve vlastnictví dvouhektarový pozemek s peloidem. Zabýváme se tak dominantně léčbou pohybového aparátu prostřednictvím přírodního léčivého zdroje – peloidu a podnikáme přípravné práce, abychom mohli využívat ke koupání i k pitným kúrám zdejší prameny tak, jako tomu bylo dříve. Ba ani náš lázeňský park se ještě donedávna původnímu příliš nepodobal. Jeho charakter se mu začal vracet až s nástupem současného majitele za přispění Státního fondu životního prostředí. Uprostřed parku se nachází rybník využívaný k rybolovu. Lázeňští hosté zde mohou lovit, protože tato atrakce je určena výhradně jim. Řada z nich je touto skutečností nadšena a na opakované léčebné pobyty již přijíždí s vlastní rybářskou výbavou.

Ale jenom na ryby k vám hosté nejezdí. Lázně Mšené mají výhodu snadné dojezdové vzdálenosti od hlavního města České republiky.
Ano, díky tomu nám rok co rok stoupá počet ambulantních pacientů. Především z Prahy. Jak přes pojišťovnu, tak samoplátců. Dálnice z Prahy na Teplice i rychlostní komunikace na Slaný (Kladenská) umožňuje, aby u nás byli do čtyřiceti minut.

Vaše slatina, zdejší personál, lázeňské prostředí, jemuž majitelé vrací původní charakter, včetně romanticky malebné výstřednosti soukromého lovného rybníku a léčebné výsledky, to jsou bezesporu důvody, proč k vám řada vašich hostů přijíždí opakovaně. Teď se vás, pane doktore, ale nebudu ptát pouze na vaše lázně, ale na české lázeňství. Jaké jsou podle vás jeho perspektivy?
Velké a otevřené. Dokázalo si totiž udržet důraz na přírodní léčivé zdroje. Jsem přesvědčen, že zdaleka nevyčerpalo možnosti svého rozvoje. A to nejen protože disponuje nezměrným bohatstvím přírodních léčivých zdrojů, z nichž některé, jako např. zdejší mineralizovaná voda díky socialistickému přístupu a totalitním manýrům dodnes přicházejí nazmar. Není to ale jen tento obrovský potenciál. Rovněž Češi působící v lázeňství jsou zpravidla na velmi vysoké odborné a profesní úrovni, k čemuž přispívá nejen tradice, ale i vzdělávací systém včetně vysokých škol zaměřených na lázeňství. České lázeňství má před sebou vysoce pravděpodobně skvělou budoucnost.

Zmínil jste lidi působící v českém lázeňství…
Otázka personální je otázkou podstatnou. Kontinuálně se nám vytváří samoplátecká klientela, a to nejen díky blahodárným léčebným efektům. Hosté nás chválí za nevšední pozorný přístup, péči, kterou jim tu věnuje zdravotnický i ostatní personál. Lidé, kteří k nám přijedou na třítýdenní až měsíční pobyt, jsou ve stavu, který vyžaduje, aby se o ně pečovalo nejen po stránce medicínské – léčebné, ale i v oblasti volného času. Říká se, že všechno je v lidech a v Lázních Mšené to platí dvojnásob.

www.msene-lazne.cz