Eliminovat bezpečnostní rizika na území České republiky

Před hlavní lázeňskou a turistickou sezonou Všudybyl požádal o rozhovor náměstkyni ministryně pro místní rozvoj České republiky pro řízení Sekce regionálního rozvoje Ing. Kláru Dostálovou.


Archiv vydání

2019 | 2018 | 2017 | 2016 | 2015 | 2014 | 2013 | 2012 | 2011 | 2010 | 2009 | 2008 | 2007 | 2006 | 2005 | 2004 | 2003 | 2002 | 2001










































Lázeňství – rodinné stříbro českého cestovního ruchu

Lázeňství je z ekonomického hlediska součástí cestovního ruchu a zároveň je jedním z oborů, o němž se v kontextu České republiky hovoří jako o „rodinném stříbru“. Lázeňství má v Česku dlouhou tradici a udržuje si pevné místo v evropské lázeňské péči, a to zejména díky výborným léčebným výsledkům, stabilitě lázeňských zařízení i díky kvalitě jejich prostředí. Lázně v České republice jsou svým významem ve vztahu k rozloze země a počtu obyvatel srovnatelné se západoevropskými lázeňskými velmocemi. Lázeňství představuje komplex ekonomických činností různých odvětví a oborů, které svými výkony a nabídkou služeb vytvářejí podmínky pro lázeňskou léčbu, pro pobyt lázeňských hostů a plné uspokojování jejich potřeb, včetně podmínek pro kulturní, zábavní či sportovní vyžití.

Mnohasetletá tradice
Historie českého lázeňství se začala psát již před mnoha sty lety. V průběhu staletí byly lázně místem léčby, odpočinku a relaxace mnoha významných osobností společenského, kulturního i politického života. I sám Karel IV. pravidelně využíval příznivé účinky lázeňského pobytu. Největší rozmach lázní na území českých zemí spadá do 18. až 20. století. Mnohá lázeňská místa získala zcela novou podobu, která je dnes pro české lázně tak typická. Byla postavena řada novoklasicistních, novorenesančních a secesních budov, především lázeňské domy a hotely. Byly zakládány parky, kolem vřídel vznikaly kolonády, altány a pavilony, které přispívaly k celkově poklidné atmosféře lákající k odpočinku. Lázeňská místa se zároveň stala významnými centry společenského a kulturního života a získala pojmenování „salony Evropy“. Dle Svazu léčebných lázní České republiky je dnes Česká republika hodnocena jako jedna ze světových lázeňských velmocí a kvalitní lázeňská zařízení najdeme prakticky ve všech regionech naší republiky.
Mezi nejstarší lázně v českých zemích patří Teplice nad Bečvou, kde historie lázeňství začala již v roce 1553, kdy tehdejší majitel hranického panství Jan Kropáč z Nevědomí nechal vybudovat kamennou nádrž se střechou ke koupání, kam byly svedeny nejvydatnější prameny termální kyselky. Brzy nato se lázně těšily i pozornosti lékařů z nejvyšších míst, to když účinek léčivých pramenů v roce 1581 popsal zemský lékař Markrabství moravského, Tomáš Jordán z Klauseburka, ve své knize O vodách hojitelných neb teplicech moravských. Celá Evropa se pak o lázních dozvěděla v roce 1627, to když Jan Amos Komenský lázně v Teplicích nad Bečvou vyznačil ve své mapě Moravy, již vydal v Amsterodamu.
Mezi světově unikátní lázně patří Jáchymov. Léčba, kterou v Lázních Jáchymov každoročně podstoupí tisíce pacientů, je založena na neobyčejně pozitivních vlastnostech radioaktivního plynu zvaného radon, jenž se vyskytuje v přirozené formě ve zdejší minerální vodě. Objev unikátních účinků radonové vody vedl k postupné přeměně od soukromých léčebných pokusů k dnešní podobě lázní jako významného centra zdraví a wellness, které se může pyšnit svým prvenstvím v oblasti radonového lázeňství. Celé území v okolí Lázní Jáchymov je známo přítomností radioaktivních nerostů. Není proto překvapením, že je proslulost tohoto regionu spjata se slavnou tvůrkyní teorie radioaktivity, polskou vědkyní a držitelkou Nobelovy ceny za fyziku, Marií Curie-Sklodowskou. Ta zkoumala zdejší uraninit, lidově zvaný smolinec, z kterého dokázala získat radioaktivní radium jako zcela nový prvek. Jeden z pramenů se proto na její počest pyšní jménem Curie.

Chránit pro příští generace
UNESCO (Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu) přispělo k prosazení názoru, že naší povinností je chránit nejen materiální výtvory našich předků, ale i jedinečné úkazy vytvořené přírodou. V roce 1972 byla pod patronací UNESCO uzavřena Úmluva o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví. Jedná se o unikátní mezinárodní právně závazný dokument, který spojuje princip ochrany kulturního dědictví s ochranou přírody. Na základě Úmluvy se vytváří Seznam světového dědictví, do něhož jsou zapisovány památky s mimořádnými univerzálními hodnotami.
V současné době pracují odborníci na několika nominacích v různém stupni rozpracovanosti. Jednou z nich je i nadnárodní sériová nominace velkých evropských lázeňských měst, kterou za českou stranu reprezentují lázně v Karlových Varech, v Mariánských Lázních, ve Františkových Lázních a v Luhačovicích. Z evropských lázní se do projektu chtějí zapojit následující lázeňská města: Baden Baden, Bad Kissingen, Wiesbaden, Bad Ems, Vichy, Spa, Bath a Montecatini Terme.

Nové trendy v Česku i ve světě
Propagací českého lázeňství v rámci domácího i příjezdového cestovního ruchu se zabývá agentura CzechTourism. V lednu roku 2005 zde vzniklo samostatné oddělení lázeňství, které pracuje na propagaci této oblasti. Od roku 2007 se české medicínské lázeňství a jeho podpora staly dokonce tzv. národním produktem, tedy jedním z hlavních témat, na které CzechTourism cílí své marketingové aktivity. Koncepce státní politiky cestovního ruchu v Česku na období 2014–2020 je propojena s realizací národního marketingu, který je popsán a specifikován ve schválené marketingové koncepci cestovního ruchu agentury CzechTourism 2013–2020. Součástí koncepce je mimo jiné produkt „Zdraví“ (cesty pro zdraví) obsahující tři konkrétní produkty – české lázeňství, „zdravě a zodpovědně“ a „medical tourism“.
V evropském lázeňství se v posledních 15–20 letech prosazují nové trendy a tendence. Jde především o zkracování průměrné délky pobytu, o substituci léčebných pobytů jinými typy ozdravných pobytů, rostoucí poptávku po wellness pobytech a programech, ale také orientaci na další formy cestovního ruchu realizované v lázeňských střediskách.
Lidé dnes navštěvují lázně nejen ze zdravotních důvodů, ale také kvůli prevenci, odpočinku, načerpání sil či poznání daného místa. V lázních se často konají kongresové a incentivní akce, celá řada kulturních a společenských akcí nadregionálního významu (hudební a filmové festivaly, výstavy apod.), významné sportovní akce a události (golfové či tenisové turnaje či jezdecké závody). Těmto novým podmínkám a trendům se přizpůsobuje i nabídka lázeňských zařízení v České republice.

Kvalitní vzdělání jako základ rozvoje
České lázeňství má tedy dlouholetou tradici a je spjato s řadou významných osobností, mimo jiné i s již zmíněným Janem Amosem Komenským, jehož jméno nese i Univerzita Jana Amose Komenského v Praze. Univerzita, která má ve svém portfoliu celou řadu studijních oborů, kromě jiných také Management cestovního ruchu, a to jak v bakalářském, tak i magisterském stupni studia. Součástí curricula na magisterském stupni je i předmět Management hotelnictví a lázeňství. V rámci výuky tohoto předmětu dochází k prohloubení provozních, personálních, ekonomických a marketingových znalostí, dovedností a schopností v řízení hotelů, hotelových řetězců a lázeňských zařízení. Absolventi předmětu jsou připravováni na pozice středního a vrcholového managementu, a to jak v České republice, tak i na mezinárodní úrovni, a musí být schopni nejen analyzovat a posuzovat podnikatelské projekty, ale i vyhodnocovat jejich efektivnost a na základě toho přijímat adekvátní rozhodnutí. Univerzita Jana Amose Komenského Praha navíc spolupracuje s mnoha partnerskými univerzitami po celém světě. Díky této spolupráci mají studenti možnost zapojit se například do programu Erasmus, strávit část studia v zahraničí nebo nasbírat zkušenosti na pracovních stážích. V rámci této mobility zve univerzita do svého prostředí také odborníky z partnerských univerzit a pedagogové UJAK vyjíždějí přednášet do zahraničí. UJAK je držitelkou Erasmus Charter for Higher Education (ECHE) na období 2014–2020, což ji opravňuje k účasti v programu Erasmus+. Mezi partnerské země programu Erasmus+ patří i ty, které jsou významnými lázeňskými destinacemi – Belgie, Francie, Itálie, Maďarsko, Německo, Rakousko, Slovensko. Studentům se tak nabízí skvělá možnost důkladně svůj obor poznat a své znalosti konfrontovat se zahraniční praxí.
Ing. Iveta Hamarneh, Ph.D.