Křišťálové koule došly

Letiště Brno, akciová společnost, vznikla za účelem provozovat letiště v Brně, což se stalo v roce 2002 na základě pronájmu části podniku od České správy letišť. Rozhovor s jeho ředitelem Ing. Tomášem Plačkem jsem začal konstatováním, že v této konstelaci má již mezinárodní letiště Brno-Tuřany za sebou rok působení a že to byl rok poměrně úspěšný.
Ano, přestože k nám od května t. r. České aerolinie přestaly provozovat pravidelnou vnitrostátní linku. My ale doufáme, že ji od září nahradíme mezinárodní mezi Brnem a některým z evropských měst. Domnívám se, že vstupem Česka do Evropské unie přestane být pravidlem provozování mezinárodních spojení dominantně přes hlavní město České republiky a že v daleko větší míře dojde k propojování destinací v různých zemích na regionálních úrovních. V Evropě již k tomu dochází. Tato spojení zažívají velký rozvoj. Věřím, že to přijde i k nám a že nebude dlouho trvat a pravidelná doprava v Brně doplní charterovou, se kterou jsme spokojeni. V současné době u charterové přepravy převažuje směřování našich turistů do zahraničí. Věřím ale, že incoming do Česka, a z našeho pohledu obzvláště k nám na jižní Moravu, bude v brzké budoucnosti opět posilovat. Že bude vyváženější vztah mezi leteckým incomingem a outgoingem.

Jak jste se dostal k této práci, potažmo do čela mezinárodního letiště Brno-Tuřany?
No, původně jsem chtěl být kosmonautem. Poté dřevorubcem a pak pilotem. Nakonec jsem šel na Vysokou školu dopravní v Žilině. Letadla mne vždycky bavila. Protože jsem hledal práci, navštívil jsem jednoho dne mezinárodní letiště v Brně. Začal jsem tu pracovat jako vedoucí směny a po čtyřech letech mi byla nabídnuta tato možnost.

Co byznys klientela?
Ta Brno-Tuřany využívá ráda, protože jsme pro ni téměř rodinným letištěm. Už proto, že se před zahájením cesty nemusí bát, že to nestihne, protože se k nám dá dostat velmi rychle. V pohodě zde zaparkuje a nehledá deset východů, protože k letadlům jsou pouze dva. Takže i to jsou důvody, pro které lidé rádi létají z/do Brna, kromě toho, že to odsud zpravidla mají blízko tam, kam potřebují.

Řada touroperátorů dělá z Brna zájezdy do celého světa.
Ano, je to dáno nejen významem spádové oblasti, ale i službami, které naše letiště poskytuje.
V této oblasti zaznamenáváme pozitivní vývoj. Počet odbavených pasažérů roste. Věřím, že letos jich bude opět více. Nejvíce odbavení uskutečňujeme v hlavní sezoně. Určitě bychom si přáli, aby toho bylo více i v zimě. V tomto algorytmu ale zřejmě, co se týče našich turistů volících leteckou dopravu, funguje celá republika. V zimě se z Brna létá na Kanárské ostrovy a do Egypta. Možná by to chtělo nějaké hory, ale od nás je to poměrně blízko všemi směry, jak do Alp, tak do českých, moravských a slezských hor. Ani z ostatních českých letišť není zimní provoz, co se týče lyžařských zájezdů, nějaký světoborný.

Čím to, že je Česko a jeho letiště ostrůvkem dynamiky v moři stagnace leteckého byznysu?
Jsem přesvědčen, že v outgoingu to je hlavně silnou českou korunou. Z hlediska našinců je to tím, že u lidí dochází k posunu priorit. Mnozí už mají automobily, domy s bazény apod., a tak cestují o trochu víc. Možná, co se týče počtu nalétaných mílí, se i díky tomuto rychle dostáváme na úroveň západní Evropy. Rychleji než v jiných oblastech. Lidé chtějí cestovat a poznávat. Rozvíjí se i všeobecné letectví. Tato křivka se sice trošku zploštila, ale i zde zaznamenáváme růst. Navíc řada lidí ze světa byznysu volí cestu svými vlastními letadly, protože k nám nefunguje pravidelná doprava. Občas u nás přistane nějaký továrník, který se do Brna přijede podívat na svoji továrnu velikým krásným jetem také proto, aby jej využil, když už ho má. Nicméně spousta těch, kteří sem létají za prací, by ráda přiletěla pravidelnou linkou, ale bohužel se nám zatím nepodařilo přesvědčit žádnou leteckou společnost, aby této poptávky využila.

Kam se podle vás bude vyvíjet letecký byznys v Česku?
Jak říká Miloš Šťastný: „Křišťálové koule došly.“ Tím, že vstoupíme do Evropské unie, odpadne řada odrazujících formalit typu celních a pasových bariér. A protože Česko je perspektivním trhem, budou se sem chtít dostat i další, kteří cítí úspěch, a jak poslední roky nasvědčují, čichají dobře.

Odbavení významných osobností i výjimečných strojů je ozdobou a referencí každého letiště. Které přílety si letiště Brno obzvlášť považuje?
Určitě když u nás přistála britská královna. Bylo to nádherné letadlo BAE –146. Pro každé z českých letišť je velké letadlo raritou. Několikrát u nás přistálo Jumbo. Byl tady Antonov 124. Vždycky to bylo s nákladem. Občas u nás přistávají i letadla, která byla kdysi vyrobena v Československu v Moravanu Otrokovice nebo v Letu Kunovice. Zahraničí majitelé je přiváží na velkou revizi do domovských závodů. To jsou rarity zejména pro sběratele, tzv. spotery – lidi, kteří se hodně pohybují na letištích a zapisují si a fotí značky letadel včetně imatrikulace, případně dalších detailů. Jeden z nich, Petr Pilát, pracuje pro naše letiště. Díky němu zde máme obrovskou sbírku. Vždy dokáže překvapit nádhernými obrázky.

Sám jste aktivním pilotem. Co vás napadá při pohledu na planetu Zemi?
Že je to krása. To, co ze vzduchu vypadá krásně uspořádaně, vypadá ze Země úplně jinak. Když letíte nad krajinou, připadá vám, že je všechno téměř rovné. Pokud pak přistanete do krajiny, zjistíte, že jste uprostřed kopců.

www.ariport-brno.cz