Kraje ví, kde cestovní ruch podpořit

O tom, že uděláme rozhovor, jsme se s hejtmanem Kraje Vysočina RNDr. Milošem Vystrčilem domluvili 13. listopadu v Praze na Slovanském ostrově v paláci Žofín, když zde v rámci Programu Národní ceny České republiky za jakost za Krajský úřad Kraje Vysočina přebíral ocenění v kategorii Zlepšení výkonnosti organizace. Rozhovor jsme začali rozhodnutím Ministerstva pro místní rozvoj České republiky převést další kompetence týkající se resortu cestovního ruchu na kraje.
Kraj Vysočina, podobně jako další kraje, má prioritu cestovní ruch ve svém regionálním operačním programu. Ten má náš kraj společný s Jihomoravským krajem. S ministrem pro místní rozvoj panem Petrem Gandalovičem jsme se shodli na tom, že jsou to právě krajské samosprávy, které ví, kde u sebe investovat do hospodářských a podpůrných aktivit cestovního ruchu. Kraje, obce a města si totiž už dávno uvědomují, že resort cestovního ruchu je pro ně cestou, jak do svých katastrů přivádět turisty, tedy další spotřebitele, a s nimi obrovskou kupní sílu – poptávku po službách a zboží – výrazně přispívající k jejich hospodářskému oživení. Že cestovní ruch je prostor, jak přímo z obcí a měst exkluzivně realizovat nejen lukrativní domácí obchod, ale i zahraniční, aniž by se na komodity takovéhoto exportu vztahovala vývozní embarga, kvóty, cla atd. Že z hlediska zaměstnanosti ruku v ruce s rozvojem aktivit cestovního ruchu sílí potřeba zapojování místních lidských zdrojů. Tedy nejenže cestovní ruch v daném místě či regionu prostřednictvím útrat turistů, obchodních cestujících a dalších příchozích generuje peníze odjinud, ale že přispívá ke konjunktuře na trhu práce a otvírá nové podnikatelské příležitosti. Samozřejmě, nejen pro ty, kteří služby cestovního ruchu přímo poskytují, ale i indukovaně. V případě našich dvou krajů Jihomoravského a Vysočina priorita cestovní ruch reprezentuje 19 % celkové alokace finančních prostředků v rámci jejich regionálního operačního programu.

Kolik je to peněz, pane hejtmane, v absolutních číslech?
V průběhu sedmi let jsou to pro kraje Jihomoravský a Vysočinu zhruba čtyři miliardy korun. To jsou peníze, kterými by mohli disponovat podnikatelé, neziskové organizace, obce, města a kraje, a to jak v oblasti infrastruktury cestovního ruchu, tak měkkých projektů, v jejichž rámci vznikají turistická informační centra či turistické informační sítě. Pokud ony čtyři miliardy rozdělíme po jednotlivých rocích, pak to vychází na zhruba 250 milionů korun pro Kraj Vysočina ročně. Když si vezmete, že je v našem kraji cca sedm set obcí, započítáte kraj plus neziskové organizace a podnikatele, pak 250 milionů korun není moc. Např. náklady na vybudování kongresového centra mohou být okolo půl miliardy korun, a i kdyby plná polovina z těchto nákladů byla hrazena investorem a druhá z evropských peněz, byla by celoroční lokace peněz pro Kraj Vysočina vyčerpána touto jedinou investiční akcí. Proto pokud si někdo myslí, že to budou pouze peníze Evropské unie, které urychlí rozvoj podnikatelských aktivit cestovního ruchu v našem kraji, není to úplně pravda. Evropské peníze mohou být jen startovacím impulzem. Hlavními hybateli musí být podnikatelé, obce a kraje, kteří přijdou na to, že investovat v resortu cestovního ruchu se vyplácí i z vlastních peněz, protože to přináší zisk nejen ve formě zhodnocených investic, ale i oživení na trhu práce. Tedy ve formě sociální stability, trvale udržitelného rozvoje a samozřejmě zvýšení kulturnosti daného prostředí. Čistá, bezpečná, upravená města a obce, kvalitní udržované obecní a městské mobiliáře i bohatá nabídka společenských, sportovních a uměleckých programů a s nimi související infrastrukturou samozřejmě slouží nejen příchozím – turistům, ale i trvale zde žijícím obyvatelům. Takže rozvoj odvětví cestovního ruchu v konkrétních místech může úspěšně fungovat i jako výrazný faktor proti vylidňování měst a obcí.

Použil jste terminus technicus „investovat“. Už jsem se setkal i s tím, jak si vysoce postavený akademický vědátor a funkcionář kterési vysoké školy zemědělské, jenž na své půdě trpěl fakultu cestovního ruchu, pletl základní ekonomické pojmy a nečinil rozdíl mezi „dotacemi“ a „investicemi“. Zřejmě podle klíče: „Podle sebe soudím tebe.“ Cestovní ruch ale není byznysem, v němž by se systémově sázelo na to, že lze šetřit na pojištění podnikatelských rizik, protože to, co zpacká pánbůh, spraví státní dotace. A la: „Státe zaplať, neurodilo se!“ Cestovní ruch nepotřebuje dotace, ale investiční pobídky, které iniciují poptávku, rozhýbou obchody a trh práce.
Je to tak. Kraj Vysočina investice do cestovního ruchu dlouhodobě podporuje. Podporujeme výstavbu ubytovacích kapacit. Samozřejmě takovou, která splňuje stanovená vysoká kritéria. Podílíme se na investicích do infrastruktury cestovního ruchu, jako jsou cyklostezky, hipostezky, turistická značení, lyžařské běžecké a sjezdové tratě, lanové dráhy apod. To jsou věci, na něž obce i podnikatelé mohou v rámci grantových programů, jako jsou např.: „Vítejte u nás“, „Modernizace ubytovacích zařízení“ aj., žádat prostředky. Podporujeme vznik turistických informačních center. Každá obec, která má turistické informační centrum na úrovni, s odpovídající pracovní dobou včetně turisty exponovaných svátků, sobot a nedělí, s odpovídajícím zázemím, s napojením na kvalitní informační databázi, kde se co v kraji nachází a koná, od nás může obdržet částku až do výše 85 tisíc korun. Pokud má půjčovnu kol, dostane pět tisíc korun. Pokud pevné připojení na internet, dalších šest tisíc korun atd. Takováto infocentra jsou zpravidla městská. Jejich posláním je být integrujícím prvkem, kde se turistům dostane ucelených informací. A možná, že i podnikatelé budou jednou fungování takovýchto infocenter vylepšovat svými investicemi. Že si uvědomí, že investovat společně s městem je pro jejich byznysy výhodné. Ale ve většině případů je to „hudba budoucnosti“. V loňském roce kraj do turistických infocenter investoval půldruhého milionu korun. A protože si nesmírně ceníme faktu, že se již tři města Kraje Vysočina díky památkám UNESCO dostala do většiny renomovaných turistických průvodců světa a enormně tím přispěla ke zvýšení příjezdů a inkasa z cestovního ruchu v Kraji Vysočina, každoročně je podporujeme milionem korun.

V devátém vydání Všudybylu 2006 při příležitosti oslav 100 let úzkokolejné místní dráhy Jindřichův Hradec – Obrataň v Kamenici nad Lipou jste mj. zmínil vnuka Jaroslava Haška pana Richarda Haška a jeho aktivity v oblasti cestovního ruchu včetně kongresové turistiky, kdy světoznámé dílo jeho dědečka k vám na Vysočinu do Lipnice nad Sázavou do hostince (a dnes už i kvalitního penzionu) „U České koruny“ (v němž Jaroslav Hašek nadiktoval valnou část svých „Osudů dobrého vojáka Švejka“) přivádí nejen tisíce řadových turistů, ale i světové kapacity. Ale nejen takovéto veličiny, jako jsou Gustav Mahler či Jaroslav Hašek aj., na Vysočinu přivádějí vysoce směrodatné hosty, jež pak následují ostatní. To je role i vás, čelných politiků včetně komunálních, zvát k nám své zahraniční kolegy i s jejich doprovody a prezentovat jim atraktivity České republiky.
To děláme nejen my politici, ale i jiní. Ať to jsou vynálezci, vědci, lékaři, špičkoví řemeslníci, podnikatelé, sportovci či umělci. Tím, kam tito VIP jezdí, kde se rekreují, na co poukazují, do značné míry udávají tón v cestovním ruchu a přivádějí další návštěvníky i na naši malebnou Vysočinu. Ostatně i z Vysočiny je řada žijících světově proslulých osobností. Ať vezmu Patrika Eliáše, který tak propaguje město Třebíč s památkami UNESCO, nebo další sportovce Martinu Sáblíkovou a Martina Koukala ze Žďáru nad Sázavou, také s památkou UNESCO – Zelenou Horou. Další památka UNESCO je v Telči, a pyšně říkám, v mém rodišti a rodišti určitě i daleko významnějších lidí. Známí směrodatní lidé mohou hodně napomoci. Ale i vhodná propagace prostřednictvím tištěných materiálů a dalších druhů médií má důležitou roli. Je třeba mít na paměti, že o kom se nemluví, jako kdyby neexistoval. V rámci průmyslu cestovního ruchu to platí dvojnásob.

V minulém Všudybylu na vás zavzpomínal druhdy fyzik a matematik, plzeňský biskup monsignore Radkovský.
Ano pan biskup vystudoval matematiku a fyziku a nejsem si jist, zdali ne dokonce jadernou. Dostal jsem se k němu tak, že jsem na gymnáziu v Telči učil velmi šikovného studenta Radkovského. Jeho strýc monsignore František Radkovský totéž gymnázium vystudoval o více než generaci před ním. Při 125. výročí oslav Gymnázia Otakara Březiny v Telči jsem jako učitel a zástupce ředitele školy měl poprvé možnost se s panem biskupem setkat. Byli tam i němečtí hosté. Já ale spíše vládnu angličtinou než němčinou. Dodnes s úsměvem i obdivem vzpomínám na to, jak pan biskup dělal zástupci ředitele gymnázia Vystrčilovi tlumočníka. Naprosto perfektně! Pana biskupa si velice vážím i proto, že jsem slyšel několik jeho kázání. Pochází z Třeště. Toto město je i rodištěm další vynikající osobnosti, ekonoma Josefa Aloise Schumpetera, který se podílel na japonském ekonomickém zázraku. Je to místo, kde sídlí úspěšná oděvní firma, která svou produkci vyváží do celého světa a mj. obléká i britské policisty a železničáře, VÝVOJ, oděvní družstvo v Třešti, a jež šije společenské oděvy pro řadu z našich zákonodárců a představitelů státní správy a samosprávy. V Třešti také sídlí Akademie věd České republiky a její Středisko společných činností tam provozuje veřejnosti přístupný zámecký hotel. Takže i Třešť je místem, které v rámci Kraje Vysočina určitě stojí za to navštívit.
Obrázky pamětihodností Radek Míka, Mini Park, Mariánské Lázně.

www.miniaturpark.cz
www.kr-vysocina.cz