Eliminovat bezpečnostní rizika na území České republiky
Před hlavní lázeňskou a turistickou sezonou Všudybyl požádal o rozhovor náměstkyni ministryně pro místní rozvoj České republiky pro řízení Sekce regionálního rozvoje Ing. Kláru Dostálovou.
Před hlavní lázeňskou a turistickou sezonou Všudybyl požádal o rozhovor náměstkyni ministryně pro místní rozvoj České republiky pro řízení Sekce regionálního rozvoje Ing. Kláru Dostálovou.
Název Bubeneč vznikl zkomolením jména „Přední Ovenec“. První
zmínka o Ovenci pochází z roku 1197, kdy byl zčásti majetkem kláštera
sv. Jiří na Pražském hradě, zčásti kláštera v Teplé. Později část
obce připadla purkrabství Pražského hradu. V části katastru Bubenče byla
za Přemysla Otakara II. založena v roce 1268 Královská obora –
Stromovka – a v ní postaven letohrádek. Do zdejšího rybníku
přiváděla vodu z Vltavy tzv. Rudolfova štola, významná technická
památka, proražená v letech 1582–1592 za císaře Rudolfa II. S tímto
panovníkem je spjata i další významná památka Bubenče – Císařský
mlýn. Ten původně náležel svatojiřskému klášteru a v polovině
16. století hejtmanství Pražského hradu. Roku 1584 získal tento objekt
císař Rudolf II., který jej dal proměnit v pozoruhodný architektonický
areál. Jeho součástí byla arkádová chodba, lázeň (grotta), brusírna
drahokamů, vodní nádrž s kamennou obrubní a mohutná brána (arch. G. M.
Filippi). Celek je hodnocen jako jedno z mála takřka neporušených děl
rudolfínské manýristické architektury. V polovině 18. století, za tzv.
válek o dědictví rakouské, byla obec výrazně poničena. Zotavila se však
z válečných pohrom a již roku 1783 měla asi 350 obyvatel. V první
polovině 19. století zde začaly vznikat první průmyslové podniky. Při
Císařském mlýně byla zřízena barvírna a tiskárna kartounů, bělidlo a
továrna na výrobu papíru. V roce 1843 bylo v Bubenči už 59 domů a
475 obyvatel. Roku 1880 bylo Přednímu Ovenci úředně povoleno nové jméno
„Bubeneč“. V té době zde stálo 75 domů a žilo 1394 obyvatel.
V roce 1904 byl Bubeneč povýšen na město, a když v roce 1922 došlo ke
spojení města s Velkou Prahou, měl 455 domů se 17 139 obyvateli.
V době po vzniku Československa byla na území Bubenče za účasti
předních českých architektů zahájena rozsáhlá bytová výstavba.
-MF-
Liga pro cestovní ruch, Sekce cestovního ruchu Hospodářské komory hl.m.
Prahy a Plzeňská restaurace ZLATÝ ROŽEŇ 21. září pořádaly další
z řady akcí Ligy pro cestovní ruch. Tentokrát v rámci oslav 100 let
MĚSTA BUBENČE pod záštitou starosty městské části Praha 6 Mgr. Tomáše
Chalupy v Plzeňské restauraci ZLATÝ ROŽEŇ v Praze 6.