Eliminovat bezpečnostní rizika na území České republiky

Před hlavní lázeňskou a turistickou sezonou Všudybyl požádal o rozhovor náměstkyni ministryně pro místní rozvoj České republiky pro řízení Sekce regionálního rozvoje Ing. Kláru Dostálovou.


Archiv vydání

2024 | 2023 | 2022 | 2021 | 2020 | 2019 | 2018 | 2017 | 2016 | 2015 | 2014 | 2013 | 2012 | 2011 | 2010 | 2009 | 2008 | 2007 | 2006 | 2005 | 2004 | 2003 | 2002 | 2001










































Koktejl party Ligy pro cestovní ruch

Název Bubeneč vznikl zkomolením jména „Přední Ovenec“. První zmínka o Ovenci pochází z roku 1197, kdy byl zčásti majetkem kláštera sv. Jiří na Pražském hradě, zčásti kláštera v Teplé. Později část obce připadla purkrabství Pražského hradu. V části katastru Bubenče byla za Přemysla Otakara II. založena v roce 1268 Královská obora – Stromovka – a v ní postaven letohrádek. Do zdejšího rybníku přiváděla vodu z Vltavy tzv. Rudolfova štola, významná technická památka, proražená v letech 1582–1592 za císaře Rudolfa II. S tímto panovníkem je spjata i další významná památka Bubenče – Císařský mlýn. Ten původně náležel svatojiřskému klášteru a v polovině 16. století hejtmanství Pražského hradu. Roku 1584 získal tento objekt císař Rudolf II., který jej dal proměnit v pozoruhodný architektonický areál. Jeho součástí byla arkádová chodba, lázeň (grotta), brusírna drahokamů, vodní nádrž s kamennou obrubní a mohutná brána (arch. G. M. Filippi). Celek je hodnocen jako jedno z mála takřka neporušených děl rudolfínské manýristické architektury. V polovině 18. století, za tzv. válek o dědictví rakouské, byla obec výrazně poničena. Zotavila se však z válečných pohrom a již roku 1783 měla asi 350 obyvatel. V první polovině 19. století zde začaly vznikat první průmyslové podniky. Při Císařském mlýně byla zřízena barvírna a tiskárna kartounů, bělidlo a továrna na výrobu papíru. V roce 1843 bylo v Bubenči už 59 domů a 475 obyvatel. Roku 1880 bylo Přednímu Ovenci úředně povoleno nové jméno „Bubeneč“. V té době zde stálo 75 domů a žilo 1394 obyvatel. V roce 1904 byl Bubeneč povýšen na město, a když v roce 1922 došlo ke spojení města s Velkou Prahou, měl 455 domů se 17 139 obyvateli. V době po vzniku Československa byla na území Bubenče za účasti předních českých architektů zahájena rozsáhlá bytová výstavba.

-MF-

Liga pro cestovní ruch, Sekce cestovního ruchu Hospodářské komory hl.m. Prahy a Plzeňská restaurace ZLATÝ ROŽEŇ 21. září pořádaly další z řady akcí Ligy pro cestovní ruch. Tentokrát v rámci oslav 100 let MĚSTA BUBENČE pod záštitou starosty městské části Praha 6 Mgr. Tomáše Chalupy v Plzeňské restauraci ZLATÝ ROŽEŇ v Praze 6. 









www.zlatyrozen.com



www.praha6.cz