Kdybychom dovedli čerpat z evangelia

19. Podzimní festival duchovní hudby Olomouc 2012

Podzimní festival duchovní hudby patří mezi nejvýznamnější projekty duchovní hudby v našich zemích. Jeho zakladatelem a organizátorem je umělecká agentura ARS VIVA, pořadatelem občanské sdružení Musica Viva, jako spolupořadatelé se na něm podílejí statutární město Olomouc a Olomoucký kraj. Záštitu nad festivalem má od počátku arcibiskup olomoucký a metropolita moravský Mons. Jan Graubner, jehož jsem v sobotu 13. října 2012 po závěrečném koncertu devatenáctého ročníku požádal na olomouckém arcibiskupství o pár slov.
Letošní Podzimní festival duchovní hudby sice dnešním koncertem v nádherném akusticky a duchovně působivém prostředí barokního skvostu – olomouckého kostela Panny Marie Sněžné – vyvrcholil, ale už se těšíme na příští dvacátý ročník. Před dvaceti lety, kdy se myšlenka festivalu začala, zejména díky jeho ředitelce Dobromile Hamplové, uskutečňovat, jsme si uvědomili, že je do této nové doby třeba vrátit to, co bylo dlouhou dobu zanedbáváno. Duchovní hudba se dnes v chrámech běžně nehraje, byť byla komponována pro bohoslužby. Pro formování lidí je ale potřebné, aby dostávali i tyto impulsy. Aby jim bylo umožněno čerpat z pokladů duchovní hudby a kulturně se pozvednout. I dnešní pátý festivalový koncert, kde zazněly Mše G dur Franze Schuberta a Requiem Andrewa Lloyda Webbera v podání Moravské filharmonie Olomouc řízené dirigentem Jaromírem Kryglem a Českého filharmonického souboru Brno v čele se sbormistrem Petrem Fialou a sólisty, byl obrovským zážitkem.

Ve vašem prvním interview pro Všudybyl, nazvaném „Dobré srdce se chce rozdělit s druhými“ (viz stejnojmenné heslo pro textový vyhledávač www.e-vsudybyl.cz), konstatujete: „Olomoucké biskupství nemá žádnou zřizovací listinu, protože v roce 1063 šlo jen o znovuobsazení Moravského biskupství, které bylo zřízeno v 9. století, když zde byl velkomoravským a panonským arcibiskupem jmenován sv. Metoděj.“ Příští rok bude nejen jubilejním dvacátým Podzimního festivalu duchovní hudby, ale i jedenáctistým padesátým příchodu věrozvěstů Cyrila a Matoděje na Velkou Moravu.
Ano, připravujeme se na oslavy 1150. výročí příchodu svatých bratří soluňských. Máme jim být za co vděčni. Mám radost, že dnes u mnoha lidí vidím, že jsou schopni vnímat jejich přínos nejen pro život církevní a náboženský, ale i pro vzdělanost a kulturní včlenění našeho národa do Evropy. Cyril a Metoděj přinesli písmo a položili základ nejen literatuře, ale také právu. Metoděj připravil první občanský zákoník na našem území. Jistě, jeho jádro přenesl z Byzance a upravil pro zdejší poměry. Myslím ale, že by stálo za to, kdyby si někdo dal tu práci a porovnal, do jakého prostředí přišel, jak vypadalo právo našich předků se všemi krutostmi. A i když se nám Metodějův zákoník zdá dosti přísný, jsem si jistý, že by z takového srovnání vyplynulo, jak svou reformou práva pozvedal zdejší zvyklosti. Když bratři přišli hlásat evangelium, šlo jim o to, aby jeho duchem pronikli kulturu, politiku, soudnictví, zkrátka všechny oblasti. Jejich přínos je potřeba vnímat v této celistvosti. Když oslavujeme jejich příchod a díváme se zpátky, je dobře si to připomenout a učit se od nich. Dnešní kultura je asi mnohem vyvinutější, ale některé její projevy cítíme jako velký problém. Jsem přesvědčen, že by s nimi šlo něco dělat, kdybychom dovedli jako tito dva bratři čerpat z evangelia.

• www.podzimni-festival.cz
• www.ado.cz