Jednu věc zejména připomenouti se vidí, jak mi se mezi formany po zemi a mezi plavci na moři vedlo. Když sem tak, dílny řemeslníků přehlédaje, tesknil, řekl Mámilovi Všudybud: „Vidím já, že je toto cosí neposedavého, rtuť vždycky se mektati¹ chtíci: protož mu žádné jedno místo nevoní, k němuž by se přivázati dáti chtěl. Ukažme mu prostrannější, kupecký, kdež vždycky sem tam přes svět se přenášeti a jako ptáku létati volno.“ „Nejsem proti tomu,“ řekl sem, „i toho zkusiti.“ Šli sme tedy.

Protož mu žádné jedno místo nevoní, k němuž by se přivázati dáti chtěl

¹ zmítat se

Jedním ze základních atributů průmyslu cestovního ruchu je cestování. Infrastruktura, dopravní park, bezpečnost provozu (zejména pak chování jeho účastníků) a přepravní uzlové body – letiště, přístavy, železniční i autobusová nádraží – v něm hrají limitující roli. Zatímco ve státech Evropské unie se počítá s použitím výnosů z mýtného hlavně na budování a obnovu silniční infrastruktury, ve Švýcarsku je jeho významná část investována do infrastruktury železniční, aby se zvýšilo procento přepravy zboží po železnici, snížilo zatížení silniční sítě a chránilo životní prostředí. Projekt elektronického výběru mýta byl ve Švýcarsku odstartován všelidovým referendem v r. 1994. Výstavba systému začala v roce 1999 a do provozu byl uveden k 1.1.2001. Výběr elektronického mýtného je ve Švýcarsku zabezpečován státem. Roční provozní náklady systému představují 5 až 7 % z celkových příjmů a návratnost investic do vybudování satelitního mýtného systému byla pouhopouhých 6 měsíců. Ale nejen proto, že placené úseky nelze obcházet.