Eliminovat bezpečnostní rizika na území České republiky

Před hlavní lázeňskou a turistickou sezonou Všudybyl požádal o rozhovor náměstkyni ministryně pro místní rozvoj České republiky pro řízení Sekce regionálního rozvoje Ing. Kláru Dostálovou.


Archiv vydání

2024 | 2023 | 2022 | 2021 | 2020 | 2019 | 2018 | 2017 | 2016 | 2015 | 2014 | 2013 | 2012 | 2011 | 2010 | 2009 | 2008 | 2007 | 2006 | 2005 | 2004 | 2003 | 2002 | 2001










































Karviná, ku prospěchu města i podnikatelských subjektů

• slezská orlice není ve státním znaku České republiky pouze z estetických důvodů • lidé v Karviné si vždycky dokázali poradit • do Karviné stojí za to přijíždět nejenom za zdravím, ale i za sportováním, poznáním, odpočinkem a zábavou • lázeňství je v Karviné základním pilířem rozvoje cestovního ruchu • vlastnosti přírodních léčivých zdrojů, odborná erudovanost týmu Lázní Darkov a vysoce profesionální přístup mají za následek obrovský převis poptávky • nakloněný kostelík je jednou z pozoruhodností Karviné • víceúčelová hala s hotelem, fitcentrem, posilovnou, squashovými, tenisovými a badmintonovými hřišti se ukázala jako strategický tah • 

Slezská orlice není ve státním znaku České republiky pouze z estetických důvodů. O Karviné lázeňské a jejím pravěkém třetihorním moři jsem se již zmiňoval přesně před rokem. Město Karviná je ale také univerzitním městem a místem, kde se dá strávit příjemná relaxačně poznávací dovolená či pobyt mimo lázně. Vedoucího odboru živnostenského, služeb a dopravy Ing. Zbyňka Gajdacze jsem se zeptal, proč má rád Karvinou.
Protože stojí za to tady žít. Neumím si představit, že bych měl bydlet někde jinde, přesto, že jsem se přímo v Karviné nenarodil, ale zhruba patnáct kilometrů od ní. Pro takové jako já tu máme výraz „kufierkoř“ (jako že dotyčný přijel pouze s kufrem).

Vůbec se vám nedivím. Nejen teď, kdy je jarní Karviná díky rozkvetlým stromům a malebným parkům ještě krásnější. Navíc, na rozdíl od řady dalších měst, vám tu centrem netranzituje doprava.
Víte, i za dob Československa byla Karviná městem někde na půli cesty. A to i centrálních orgánů. Za každého režimu sem bylo hodně daleko. Lidé si tu museli umět poradit sami. A vždy to udělali. Jsme jakousi křižovatkou, kde se mísily národy a národnosti. Byli tady nejenom Češi, ale i Poláci a Němci a časem i Slováci, kteří přišli zejména po válce. Konstatujete, že je Karviná malebným městem, ale z tzv. „zasvěcených“, z nichž u nás velmi často mnozí nikdy nebyli, stále vypadává, že se jedná o černé nevábné město…

Takových, kteří sami sebe vidí jako míru světa, je spousta. Co asi tak může z hloupého člověka vypadnout? A jak dokazuje praxe, obzvláště teď před volbami, dutý buben nejvíc zvučí: „Ne já, ale tamhle, podívejte, tam, to je hrůza…“
Okolí Karviné je pochopitelně ovlivněno důlní činností. Rekultivacemi tu vznikla nová krajina. Ale historické centrum zůstalo. Okolo něj seskupené čtvrtě jsou neméně hezké, ne-li hezčí, než ve většině ostatních měst České republiky. Jistě, v každém městě jsou lidé, kteří očekávají, že se o ně bude někdo starat, ale v Karviné žije i řada těch, kteří jsou schopní a iniciativní. Právě proto stojí za to tady žít a přijíždět do Karviné nejenom za zdravím, ale i za sportováním, poznáním, odpočinkem a zábavou.

Poslední roky vždy v létě realizujeme můj táta, mí dva synové a já bezstarostnou jízdu po našich vlastech. Loni v rodné šumavské chalupě mého děda Martina Kaince v Nespicích jsme se potkali se vzdálenou příbuznou, asi dvacetiletou atraktivní dívkou. Prohlížela si Všudybyl a najednou vzrušeně prohlásila: „Tady v tom bazénu se mnou cvičili. Tady mne dali dohromady.“ Všudybyl byl zrovna rozevřen na dvojstraně Lázní Darkov. Vůbec mi, a zřejmě by ani nikomu jinému, nepřišlo na mysl, že ji zhruba rok před tím do Darkova vezli naprosto nepohyblivou, v takřka beznadějně neřešitelném zdravotním stavu.
Lázeňství je oborem, které je v Karviné základním pilířem rozvoje cestovního ruchu. Přesto, že jsou Lázně Darkov státním podnikem, probíhá mezi námi velmi dobrá spolupráce. Obě strany si uvědomujeme, že lázeňství a cesty za zdravím jsou oblastí, která může Karviné do budoucna velmi pomoci. Nepopírám, že Karviná prochází velkou restrukturalizací. Mám ale za to, že Lázně Darkov mohou být tím velkým tahounem v oblasti služeb souvisejících se zvýšenou návštěvností Karviné a jejího okolí. Již jste zmínil medicínský aspekt lázeňství. Vlastnosti přírodních léčivých zdrojů, odborná erudovanost týmu Lázní Darkov a vysoce profesionální přístup zaměstnanců v čele s ředitelem MUDr. Mečislavem Lukoszem mají za následek obrovský převis poptávky nad stávajícími (sice neustále se rozšiřujícími) kapacitními možnostmi lázní. Díky všem těmto aspektům, včetně organizačních, odborných i jazykových schopností jejich obchodního útvaru i osobně pana ředitele Lukosze, se do Karviné naučila jezdit klientela z nejbohatších. Coby perličku bych si dovolil na pana ředitele prozradit, že je schopen s arabskými klienty komunikovat v jejich mateřštině. To vše, včetně léčebných úspěchů, způsobuje, že nám, slezským lázním, zájem klientely závidí v celé řadě lázeňstvím možná proslulejších míst.
Dlouhodobá klientela, především ta z arabských zemí, kterou zpravidla po celý průběh léčebného pobytu přijíždí navštěvovat řada příbuzných, vytváří potřebu dalších pracovních míst, zejména v oblasti služeb. O ty lidi je třeba se nějak postarat. Od ubytování, přes stravu, kulturní vyžití a další věci. Na úrovni města jsme rychle pochopili, jak velký má význam s lázněmi spolupracovat. To, co nedělají lázně, dělá město, a obráceně. To nehovořím o tom, že pokud jsou, a to i pacienti (nejen jejich doprovod) trošku mobilní, navštěvují všechna možná místa ve městě, obchůdky, restaurace apod. včetně zámku Fryštát. Jsou významným zdrojem příjmů živnostníků podnikajících na území města.

Čtyři roky svého života jsem prožil na Lobkowitzkém zámku v Roudnici nad Labem, takže raději, než o životě zámku, i když zde v Karviné hraběcího rodu Larisch-Mönnichů, hovořme o možnostech vyžití dole v podzámčí.
Svého času se radní a zastupitelé města nechali přesvědčit, že je třeba dbát i na rekreační potřeby obyvatel a návštěvníků města. První směr je takový vycházkový, lidový a tam jsme mířili do zámeckého parku. Již několik let do něj město hodně investuje. Podařilo se nám zde po jednotlivých etapách spravit dětský koutek, vyčistit kus vodního toku Mlýnka, který prochází parkem. Obnovili jsme kilometry chodníků. Ale stále ještě máme před sebou obrovské množství práce. Pakliže to půjde obdobným tempem, nemám obavy, že by zámecký park nemohl být tak půvabný, jako býval za hraběte Larische.
Druhá věc je trávení volného času spíše sportovním způsobem. V tomto směru se nám podařilo přebudovat kdysi záložní ledovou plochu na víceúčelovou halu. Máme tam vedle hotelu fitcentrum se soláriem, posilovnu, squashové kurty, tenisová hřiště, ale i badmintonová hřiště, což se ukázalo jako strategický tah. Dnešní využití městské sportovní haly je neskutečně vysoké.

Cestovní ruch je o kvalitě a jedinečnostech. Pisa má turistům přístupnou nakloněnou věž. Karviná nejen věž, ale hned celý kostel.
Ano, takový kostelík u nás je, a naším snem je, aby se z něho stala druhá Pisa. Je to zajímavý úkaz. V místech, kde stojí, poklesl původní terén o více než třicet metrů. Kostelík, právě proto, jakým důkladným způsobem byl postaven, zůstal zachovaný jako celek. Za přispění pracovníků z Důlních škod byl opraven a slouží původnímu účelu. Jeho okolí bylo krásně vyspraveno. Určitě je jednou z pozoruhodností. Rovněž se nám podařilo dát dohromady základy informačního systému. Snad by bylo vhodné apelovat na všechny poskytovatele služeb turistům, aby se nejen u nás, ale všeobecně více zapojovali do celostátního informačního turistického systému, protože tudy vede správná cesta. Je třeba co nejvíce informací soustředit na jednom místě. Za město Karvinou mohu garantovat, že informace budeme souhrnně prezentovat. Bude to ku prospěchu města i podnikatelských subjektů.


www.karvina.org