Karlovo náměstí po 654 letech

8. března 1348 Karel IV. podepsal zakládající privilegium Nového Města pražského. Nedávno byla na Karlově náměstí zprovozněna zatím poslední stavba – jeho nejnovější dominanta – „Charles Square Center“. 

Exkluzivní administrativní budova třídy A
Ve svém třetím vydání loňského roku (str. 20–21) o ní přinesl Všudybyl fotoreportáž ze slavnostního položení základního kamene. Letos 26. září byla tato exkluzivní administrativní budova třídy A slavnostně otevřena. Již dnes si v ní pronajaly společnosti Ernst & Young a Philip Morris více než 73 % kancelářských ploch. Nabízí nejmodernější technologie, vysokou úroveň použitých materiálů, výkonný sofistikovaný klimatizační systém, zdvojené podlahy umožňující flexibilní pokládání elektrické a datové kabeláže a nadstandardní vnitřní prostorové řešení. Mezi první nájemce, kteří již obsadili 40 % maloobchodních ploch, patří pobočka Raiffeisenbank, restaurace Kogo, kavárna Nescafe a jazyková škola Berlitz, která zde otevře své největší jazykové centrum v České republice. Nájemci mohou využívat podzemní parkoviště o třech podlažích s kapacitou 143 stání. „Centrum Karlovo náměstí“ nabízí vysoký standard bezpečnosti. Kvalitní bezpečnostní systém využívá nejmodernější technologie. Budova má zajištěnu živou ostrahu 24 hodiny denně. Na nadstandardní úrovni je zabezpečena ochrana proti požáru. Všechna místa v budově, včetně podzemních parkovacích ploch, toalet a společných prostor, jsou chráněna sprinklerovým rozvodem.

GE Capital Golub Europe
Developerem projektu „Centrum Karlovo náměstí“ je mezinárodní společnost GE Capital Golub Europe. GE Capital Golub Europe je joint venture mezi americkou společností Golub & Company a GE Capital Real Estate. Golub & Company má za sebou desítky let developmentu prestižních kancelářských a rezidenčních projektů zejména v Chicagu a dalších částech USA. GE Capital Real Estate je pak jednou z nejsilnějších investičních skupin aktivních na světovém trhu realit. Kromě developmentu je společnost GE Capital Golub Europe i významným správcem kancelářských budov. V celém regionu střední a východní Evropy spravuje přes 200 000 m2 kancelářských ploch. V našem hlavním městě zajišťuje správu BB Centra a komplexu administrativních budov v Praze 4. Investory budovy, která přišla celkem na 1,7 mld. Kč, jsou společnosti Heitman Central Europe Property Partners a GE Capital Golub Europe. Dlouhodobé financování projektu zajišťuje HVB Bank Czech Republic, a.s. Generálním dodavatelem byla společnost Metrostav, a.s. Koncept budovy vznikl při architektonické soutěži, kterou vyhlásilo hlavní město Praha. „Centrum Karlovo náměstí“ je dílem architektonických firem Lohan Caprile Goettsch z Chicaga (USA) a české SIAL z Liberce. Celková rozloha plochy, kterou Centrum Karlovo náměstí nabízí k pronájmu, činí přibližně 20 000 m2 (z toho administrativní plocha cca 15 000 m2 a plocha pro maloobchod cca 4 700 m2). V době uzávěrky tohoto vydání Všudybylu zbývalo k pronájmu
3 900 m2 administrativních ploch a zhruba 2 800 m2 plochy pro maloobchod.

www.golubandcompany.com



www.gecapitalrealestate.com/europe

Development direktorem společnosti GE Capital Golub Europe, L.L.C. je pan Sebastien Dejanovski, s kterým jsem si při příležitosti slavnostního otevření budovy povídal nejen o jeho práci, ale především o tom, jak se mu líbí v České republice. Naši rozmluvu jsem začal připomenutím prvního developera Karlova náměstí, který své mládí, zrovna tak jako on, prožil ve Francii, o němž Petr Hora – Hořejš v Toulkách českou minulostí napsal:
„Nikoli rozmar, ale strategické důvody, nikoli velikášství, nýbrž logika pronikající k podstatě problému, rozhodly nakonec spor o velikost zástavby, zdánlivě přehnaně rozmáchlé. Skuteční státníci se prý poznají podle toho, do jak vzdálené budoucnosti promítají působnost svých záměrů. Jestli bonmot platí, pak Karlova Praha nesla od počátku své přestavby znaky díla vznikajícího pod dohledem očí, jež pronikavě hleděly i k zítřkům velmi vzdáleným. Na vytvoření urbanistického skvostu v srdci Evropy prokázal Lucemburk dispozice natolik mimořádné, že by mu náleželo absolutorium, i kdyby během vlády nevykonal už nic jiného.“
Pane Dejanovski, proč jste se rozhodl žít v České republice?
Vždycky mne lákaly země střední Evropy a pochopitelně Jugoslávie, odkud pochází můj otec. V pětadvaceti se ale usadil ve Francii, kde se poznal s mojí maminkou. Takže jsem se narodil a studoval ve Francii. Protože můj táta začal počátkem 90. let v České republice podnikat, vybral jsem si v roce 1995 Prahu jako místo pro svou jednoroční stáž. Chtěl jsem se seznámit s tím, jak tu funguje ekonomika a zjistit, zda by se zde našel prostor i pro mne. Ve Francii máme přísloví, že tráva je vždycky zelenější u sousedů. Nicméně, Praha je opravdu jako malá Paříž, s tím, že se zde člověk a jeho dimenze neztrácí v obrovských rozměrech opravdové Paříže. Pak jsem se tu zamiloval do jisté dívky, která se nedávno stala mojí manželkou. Dalším významným důvodem byl a stále je velký prostor pro mladé ambiciózní lidi, který již ve Francii není. Kromě toho mne okouzlila pražská architektura a fluidum Prahy, které dodnes vnímám velmi intenzivně. Tato konstelace zapříčinila, že jsem zde zůstal. Štěstí a zájem o architekturu mne pak následně přivedly k práci v oblasti nemovitostí.

Mají turisté podle vás důvod jezdit do České republiky?
Jistě. Prahu a řadu dalších míst stojí za to vidět. Česká republika je zemí, kudy kráčely evropské dějiny, a já, protože se cítím být Evropanem, ne pouze Francouzem nebo Srbem, beru českou historii jako součást své, evropské. Často za mnou přijíždí přátelé nejen z Francie, ale i z dalších zemí, a rádi se sem vracejí.

Jak vnímáte nás, Čechy?
Vnímám vaše některé (snad národní) rysy, a jsou zajímavé. Lidé se zde umí rychle adaptovat na nové situace a poměry. Věc, která mne zprvu doslova šokovala, je, že zde žijí krásné ženy, ale že jsou daleko méně sebevědomé než např. Francouzky. Hodně mě zajímalo proč. Mimo jiné i proto jsem začal studovat českou historii. A dnes se domnívám, že je tomu tak proto, že český národ byl po staletí jakoby v područí jiných národů, či, v posledním půlstoletí, mocností a jejich civilizací. U lidí, s nimiž jsem se měl možnost více sblížit, jako např. s rodinou mé manželky, jsem pozoroval, že jste velice kultivovaní, máte široké znalosti, mnoho životní moudrosti a že jste povětšinou dost skromní.