Eliminovat bezpečnostní rizika na území České republiky

Před hlavní lázeňskou a turistickou sezonou Všudybyl požádal o rozhovor náměstkyni ministryně pro místní rozvoj České republiky pro řízení Sekce regionálního rozvoje Ing. Kláru Dostálovou.


Archiv vydání

2019 | 2018 | 2017 | 2016 | 2015 | 2014 | 2013 | 2012 | 2011 | 2010 | 2009 | 2008 | 2007 | 2006 | 2005 | 2004 | 2003 | 2002 | 2001










































Jihočeský kraj přijal koncepci rozvoje lázeňství a wellness

Jihočeský kraj

je významnou turistickou a rekreační oblastí. Rezort cestovního ruchu zde, v rámci celého Jihočeského kraje, v posledních letech zaznamenal největší nárůst podílu na podnikatelských aktivitách. Jihočeský kraj je geograficky poměrně uzavřeným celkem. Jeho jádro tvoří jihočeská kotlina s Českobudějovickou a Třeboňskou pánví. Na jihozápadě ji obklopuje Šumava, dále pak výběžky Brd, Středočeská žulová vrchovina, Českomoravská vrchovina a Novohradské hory. Není příliš bohatý na nerostné suroviny. Převažuje těžba štěrkopísků, stavebního kamene, cihlářských hlín a v omezené míře keramických jílů, vápence a grafitu. Významným přírodním bohatstvím jsou lesy, které zaujímají více než třetinu jeho rozlohy. Jihočeský kraj (ač citelně postrádá dálniční napojení) má strategickou polohu na dopravní ose sever – jih. Procházejí jím důležité mezinárodní silnice, severojižní železniční koridor, evropské cyklistické a turistické stezky. Podstatným krokem ke vzniku civilního letiště bylo udělení licence k vnitrostátnímu leteckému provozu pro Jihočeské letiště České Budějovice, a.s. Mezinárodní licenci má letiště v Hosíně u Českých Budějovic. Průmyslová výroba je koncentrována především v českobudějovické aglomeraci a v okresech Tábor a Strakonice. Převažuje zpracovatelský průmysl (textilní a oděvní, výroba potravin, dopravních prostředků, strojů a zařízení). Zemědělství se orientuje na rostlinnou výrobu – pěstování obilovin, olejnin a brambor. V živočišné výrobě na chov skotu a prasat. Dlouholetou tradici tu má rybníkářství. Chov ryb na 25 000 ha vodních ploch představuje polovinu produkce celého Česka.

Jihočeský kraj přijal „Koncepci rozvoje lázeňství a wellness v Jihočeském kraji“, a proto jsem v souvislosti s hlavním tématem sedmého vydání Všudybylu i na toto téma o rozhovor požádal vedoucí odboru kultury, památkové péče a cestovního ruchu Ing. Kamilu Hrabákovou.
Jihočeský kraj v minulém roce v rámci akčního plánu rozvoje kraje společně se specializovanou firmou KP Projekt České Budějovice vypracoval „Koncepci rozvoje lázeňství a wellness v Jihočeském kraji“. Materiál analyzuje jihočeské lázeňství a wellness centra a prognózuje jejich vývoj. V Regionálním operačním programu NUTS II Jihozápad, který je určen pro region soudržnosti Jihozápad sestávající z Jihočeského a Plzeňského kraje, je v rámci třetí prioritní osy zahrnuta podpora cestovního ruchu a také lázeňství. Domníváme se, že i uvedená koncepce bude podpůrným materiálem pro vypracování konkrétních projektů a žádostí na čerpání evropských peněz v oblastech lázeňství a wellness. Nejen pro zastupitelstva lázeňských sídel, ale pro radní všech obcí a měst jsou klíčovou otázkou finanční prostředky na investice, které pomáhají nastartovat podnikatelské iniciativy a společně s nimi tvorbu nových pracovních míst. Co se týče lázeňství a wellness, ty mohou v Jihočeském kraji sehrát výraznou rozvojovou roli. Mj. i díky prodloužení turistických sezon a zhutnění hospodářských aktivit místních obyvatel odpovídajícímu (díky nově příchozím spotřebitelům – turistům a lázeňským hostům) zvýšené poptávce na trhu práce a poptávce po zboží – zejména službách.

České léčebné lázeňství je pod trvalým tlakem komerčních zájmů směřujících k tomu, aby mu byl výrazně omezen léčebný charakter. Ostatně řada evropských zemí se vydala cestou útlumu léčebně preventivního lázeňství na úkor cestovního ruchu. Nedojde k něčemu takovému v Jihočeském kraji?
Není důvod se obávat. České lázeňství si úspěšně udrželo léčebný charakter a s ním spojenou mezinárodní pověst. Ta je devizou, díky které se může výrazně prosazovat v rámci konkurence ostatních evropských lázní. Otázka nestojí: buď, a nebo. Mnohá lázeňská sídla a lázeňské subjekty (nejen v Jihočeském kraji) dokazují, že obě pojetí mohou vedle sebe úspěšně koexistovat, a to i v rámci jediné firmy. Proslulost léčebné péče a účinnost lázní přináší prospěch všem – komerčním i léčebným zařízením. Není přesvědčivějších argumentů k získávání turistů – návštěvníků Jihočeského kraje, než svědectví lidí, kterým naše lázně pomohly vrátit zdraví a umožnily prožít krásné chvíle.

Vím o třech jihočeských lázeňských destinacích, v nichž sídlí subjekty mající statut nestátních zdravotních zařízení: Třeboni, Vráži u Písku a Bechyni. Dělají vám radost?
Určitě. Nejen mně, ale věřím, že i spoustě dalších lidí. Ostatně právě jejich výrazný vliv na rozvoj cestovního ruchu v místech, kde působí, Jihočeský kraj do značné míry motivoval k vypracování „Koncepce rozvoje lázeňství a wellness v Jihočeském kraji“. Ne náhodou předchozí starosta jihočeské Třeboně Ing. Jiří Houdek po několik volebních období zastával funkci předsedy Sdružení lázeňských míst České republiky. Právě za jeho starostování došlo v Třeboni k nebývalému rozkvětu lázeňství a cestovního ruchu a začalo být in následovat vrcholové sportovce, čelné politiky, podnikatele apod. – jezdit do Třeboně a třeboňských lázní. Ale nejen to. Díky nebývale dynamickému rozvoji turistické infrastruktury (i cyklotras, hipotras atd.) a samozřejmě krajinnému, přírodnímu a kulturně historickému bohatství této oblasti Jihočeského kraje, jejíž kvality jsou stvrzeny zapsáním biosférické rezervace Třeboňsko na Seznam světového přírodního bohatství UNESCO, se tato část České republiky stala nesmírně oblíbeným cílem výletů a pobytů všech vrstev našich obyvatel i zahraničních turistů. Ale abych nehovořila jen o Třeboni. Všechny jihočeské lázně jsou zasazeny do romanticky malebného prostředí a stojí za návštěvu.

„Koncepce rozvoje lázeňství a wellness v Jihočeském kraji“ obsahuje řadu rozvojových prvků. Znamená to, že ve vašem kraji bude docházet k rozšiřování lázeňských míst a wellnessových center?
Wellnessová a lázeňská zařízení se u nás chystají na řadě míst. Uvažuje se např. o Hluboké nad Vltavou. Lázně sv. Markéty by měly vzniknout v Prachaticích. Je to velmi nápaditá myšlenka. Pokud bude realizována, zřejmě rozpohybuje cestovní ruch na celém Prachaticku a zmnohonásobí tam možnosti kulturního vyžití. A existuje spousta dalších míst, kde je uvažováno s obdobnou aktivitou. Jihočeský kraj totiž podporu lázeňství a wellness vnímá jako jednu z priorit a bude podporovat rozvoj stávajících i nových lokalit morálně i finančně.

Jihočeský kraj je přívětivý i pro další, s lázeňskou turistikou často sousedící obory, jako jsou pěší turistika, vodácká turistika, cykloturistika, hipoturistika včetně hipoterapie. Jedno z takových míst, kde vzniká nádherné centrum pro hipoturistiku, je Elsyn dvůr v rodném kraji mých prapředků z otcovy strany, na Šumavě poblíž Zadova.
Navštěvuji řadu míst, v nichž se praktikuje a rozvíjí hipoturistika. Dokonce s podporou Jihočeského kraje vznikl projekt „Turistika na koních“. V jeho rámci vznikala a jsou patřičnou infrastrukturou vybavována místa, kde je možné trávit čas ve společnosti koní a jejich příznivců a využívat i léčebných efektů hipoterapie. Ta disponují úvazišti koní, ubytovacím, stravovacím a relaxačním zázemím. Je možné si v nich objednat jízdy pod dohledem instruktorů. Projekt je realizován nejen na území Jihočeského kraje, ale ve spolupráci s Horním i Dolním Rakouskem překračuje naši státní hranici.



www.kraj-jihocesky.cz