Eliminovat bezpečnostní rizika na území České republiky

Před hlavní lázeňskou a turistickou sezonou Všudybyl požádal o rozhovor náměstkyni ministryně pro místní rozvoj České republiky pro řízení Sekce regionálního rozvoje Ing. Kláru Dostálovou.


Archiv vydání

2024 | 2023 | 2022 | 2021 | 2020 | 2019 | 2018 | 2017 | 2016 | 2015 | 2014 | 2013 | 2012 | 2011 | 2010 | 2009 | 2008 | 2007 | 2006 | 2005 | 2004 | 2003 | 2002 | 2001










































Šéfkuchař Francouzské a Plzeňské restaurace v Obecním domě v Praze Jan Horký se narodil v roce 1981 v Českých Budějovicích. Po absolvování Školy hotelnictví a gastronomie hotelu International v Praze nastoupil již během nástavbového studia v roce 1999 do restaurace Rybí trh, kde se posléze stal zástupcem šéfkuchaře. V roce 2003 začal vařit v restauraci Flambée. V roce 2004 se stal šéfkuchařem restaurace Červená tabulka. V roce 2006 zástupcem šéfkuchaře Francouzské a Plzeňské restaurace v Obecním domě, v roce 2007 pak šéfkuchařem restaurace Zlatá Praha. Je členem Asociace kuchařů a cukrářů ČR a už osm let členem národního týmu kuchařů a cukrářů ČR. Působí jako asistent lektora Kulinářské akademie ČR. Absolvoval stáže v hotelu Lallit v indickém Dillí, v hotelu InterContinental v Madridu, v hotelu Hyatt v Hongkongu, v hotelu Pan Pacific v Singapuru a v hlavním sídle OSN v New Yorku v USA.
V roce 2002 získal bronzovou a stříbrnou medaili na výstavě Expogast Luxembourg. V roce 2003 přivezl dvě stříbrné medaile z mistrovství světa v Skotsku. V roce 2004 mu bylo uděleno ocenění Magdaleny Dobromily Rettigové za zásluhy pro gastronomii a s českým juniorským národním týmem vybojoval dvě stříbrné medaile na kuchařské olympiádě v německém Erfurtu. V roce 2005 přestoupil do seniorského týmu. Na mistrovství světa ve Skotsku získal dvě stříbrné medaile a s národním týmem stříbrnou medaili na mistrovství světa v Basileji. V roce 2006 při vyhlašování Kuchaře roku České republiky obsadil 3. místo v seniorské kategorii. Na Culinary Chalenge v Singapuru vybojoval s národním týmem stříbrnou medaili. V roce 2007 získal stříbrnou medaili na mistrovství světa v Chicagu. V roce 2008 sesbíral zlatou a stříbrnou medaili ve Světovém poháru na Kypru, dvě stříbrné a dvě bronzové medaile na IKA Erfurt a byl vyhlášen Kuchařem roku České republiky. V roce 2009 se stal kapitánem národního týmu kuchařů a cukrářů ČR. V roce 2010 vybojoval stříbrnou a bronzovou medaili na FHA Culinary Chalenge Singapore. Ve stejném roce si jej vybral americký prezident Barack Obama, aby vytvořil menu a se svým týmem připravil večeři, kterou v rezidenci velvyslance USA v Praze podával dvanácti prezidentům evropských zemí.

Jan Horký šéfkuchařem Francouzské a Plzeňské restaurace v Obecním domě v Praze

S šéfkuchařem Francouzské a Plzeňské restaurace v Obecním domě v Praze Janem Horkým se potkáváme 10. září 2013.
Pane Horký, náš rozhovor bude otištěn na téže dvoustraně jako fotoreportáž z 39. ročníku výstavy Země živitelka v Českých Budějovicích, kterou zahajoval prezident České republiky Miloš Zeman. Není tajemstvím, že váš tým pro něho zajišťuje catering.
Ano, kuchyně Francouzské a Plzeňské restaurace v Obecním domě je jeho hlavním dodavatelem obědů a večeří, a jsme na to patřičně hrdí.

Jste kapitánem národní reprezentace kuchařů a cukrářů ČR.
Do národního týmu jsem se dostal po několika letech působení v národním juniorském týmu. Díky reprezentaci jsem mohl poznávat, jak gastronomii dělají ve světě. Jaké jsou nejmodernější trendy. Setkávat se s novými surovinami, technikami úpravy surovin atd.

Proč jste se začal věnovat kulinářskému řemeslu?
Protože mě bavilo a neustále baví. Práce s lidmi, se surovinami a vším, co se týká kuchařiny. Kombinovat a zkoušet nové suroviny, vymýšlet… Naplňuje mne, že hosté oceňují, co pro ně uvařím. Když jsem dostal nabídku stát se šéfkuchařem Francouzské a Plzeňské restaurace v Obecním domě, moc dlouho jsem se nerozmýšlel. Byla to pro mne výzva i proto, že už jsem tu kdysi pracoval už jako učedník, a vzhlížel k šéfkuchaři a starším kolegům jako k výrazným autoritám. Navazuji na jejich práci, aby hosté byli maximálně spokojení. Mám tu čas chodit „na plac“ a hovořit s hosty o dost víc, než jsem měl v předchozích zaměstnáních. To je to, co mne naplňuje a motivuje stále něco tvořit a vymýšlet i ve svém volnu. Když vám hosté řeknou, že to bylo super, úžasně to potěší. Do kuchyně se pak vracím nabitý novou energií.