
Eliminovat bezpečnostní rizika na území České republiky
Před hlavní lázeňskou a turistickou sezonou Všudybyl požádal o rozhovor náměstkyni ministryně pro místní rozvoj České republiky pro řízení Sekce regionálního rozvoje Ing. Kláru Dostálovou.
Před hlavní lázeňskou a turistickou sezonou Všudybyl požádal o rozhovor náměstkyni ministryně pro místní rozvoj České republiky pro řízení Sekce regionálního rozvoje Ing. Kláru Dostálovou.
Nemoc je svátkem pro lenochy,
protože nemusí za svou prací
Antifón z Athén ( † 411 př.n.l.)
Únorový Klubový den
Asociace cestovních kanceláří ČR (25.2.2009) spojil pracovní seminář
s divadlem a iluzionisty. To k sobě pasovalo nejen proto, že co se pracovní
neschopnosti týče, nejeden zaměstnanec dokáže hrát divadlo, ale že
i leckdo má bůhvíjaké iluze o vyplácení nemocenských dávek. Zvláště
nyní, kdy od 1.1.2009 vstoupila v platnost úprava definovaná v zákoně
č.187/2006 Sb. Touto normou se prvních čtrnáct dní přesunulo z výplaty
nemocenské do pracovně právní oblasti. První tři dny má smůlu
zaměstnanec – nedostane nic. Ty další zaměstnavatel, který mu musí
vyplácet náhradu mzdy. Jenže kdo, kdy, kde a za jakých okolností má na co
nárok, je natolik obšírné, že lektor, kterého si ACK pozvala, a sám autor
zákona Dr. František Vlasák, stihl za půldruhé hodiny pojednat pouze
o zásadách. Rozvedení svěřil písemné formě, kterou obdrželi všichni
členové ACK ČR.
V čem jsou složitosti?
Především v tom, kdo se stává účastníkem nemocenského pojištění.
V každém případě zaměstnanci v pracovním poměru, který trvá (nebo
měl trvat) déle než 14 dnů, s místem výkonu práce v Česku, pokud je
sjednaný příjem vyšší než 2000 Kč. Pokud je cokoliv z uvedených
podmínek jinak, nastávají varianty, kdy zaměstnanec může být pojištěn a
kdy ne. Při vyslání pracovníka do zahraničí to představuje několik
možností. Zapeklité situace nastávají, pokud pracovník odejde nebo je
odejit ve zkušební době. Pracovnímu poměru na roveň se staví dohoda
o pracovní činnosti, zatímco dohody o provedení práce v žádném
případě nemocenské pojištění nezakládají. U dohod o pracovní
činnosti se rozšiřuje pole variant, pojištění ano, pojištění ne,
v závislosti na stanovení výdělku a počtu pracovních dnů. Vyznat se
v nich je pro cestovní kanceláře užitečné, protože sezonní pracovníky
na výpomoc obvykle potřebují a hradit či nehradit nemocenské pojištění
se promítne do jejich nákladů. Např. opakované zaměstnání téhož
pracovníka na méně než čtrnáct dnů v průběhu šesti měsíců
nemocenské pojištění zakládá.
Osoby samostatně výdělečně činné
se do nemocenského pojištění nemusí, ale mohou přihlásit. Jsou ho
účastny tak dlouho, dokud neuvedou, že s pojištěním končí. Ale pozor!
Také jen tak dlouho, dokud odvádějí pojistné. Kdyby zapomněly nějaký
měsíc zaplatit (platí se do 20. dne běžného měsíce za měsíc minulý),
automaticky nebudou pojištěny, a sice od prvního dne měsíce, za který
nezaplatily. Nikdo se s nimi nebude bavit ani o prodlení, ani o splátkovém
kalendáři ani o penále – pojištění jim končí. Přihlásit se mohou
leda k novému. Ale tam jsou stanoveny čekací lhůty tak, aby se zdravotním
pojištěním nikdo nemohl spekulovat. Takže špatná platební morálka může
přijít draho. Vyměřovací základ si OSVČ určí libovolně, nejméně
však 4000 Kč.
Mění se i kompetence
zaměstnavatele a povinnosti zaměstnance. Ten sice neschopenku nadále
předává Správě sociálního zabezpečení prostřednictvím svého
zaměstnavatele, ale za správnost vyplněných údajů odpovídá sám,
přičemž jde i o vyplnění rubriky, jak a kam budou dávky vyplaceny. Buď
poštou na adresu – v tom případě na náklady zaměstnance – nebo na
uvedený bankovní účet. Pokud ho, např. v horečce, napíše špatně, má
smůlu. Vzhledem k tomu, že prvních čtrnáct dnů platí náhradu mzdy
zaměstnavatel (od čtvrtého dne a jen za pracovní dny či svátky, za které
jinak přísluší náhrada), má logicky právo kontrolovat, zda jeho
zaměstnanec dodržuje režim pracovní neschopnosti. Kontrolu nemusí
provádět sám. Může o ni požádat Správu sociálního zabezpečení,
která ji musí provést do sedmi dnů. Pokud kontrola zjistí porušení
režimu, má zaměstnavatel právo podle závažnosti prohřešku náhradu mzdy
snížit nebo ji nevyplatit, a to dokonce i za období před kontrolou. Pokud
se zaměstnanec cítí poškozen, může uplatňovat nárok u soudu, ale
důkazní břemeno je na něm.
Eva Mráčková