„Ty pak aby je poznal, a přitom, poněvadž v světě ještě, dokud tě odtud nevezmu, budeš, aby před šalbami jeho bezpečen byl, místo bryllí a uzdy, v nížs prvé byl pojat, já na tebe teď své jho (jenž jest poslušenství mé) vzkládám, aby žádného napotom kromě mne nenásledoval. A přidávámť tyto perspicille: skrze něž i marnosti světa, ač budeš-li na ně hleděti chtíti, lépe ještě znamenati, i potěšení vyvolených mých spatřovati moci budeš.“
Jan Amos Komenský, Labyrint světa a ráj srdce L.P. 1624

Já na tebe teď své jho vzkládám, aby žádného napotom kromě mne nenásledoval

Vzdor hospodářské situaci je zřejmé, že letecká doprava záhy naváže na svůj předchozí dynamický rozvoj. Čím dál větší roli proto bude hrát nejen existence a vybavenost mezinárodních letišť, ale také schopnost jejich managementů uplatnit je na zdrojových trzích. Obchod je totiž tím, kdo určuje, jak na tom světová a ta která národní a regionální ekonomika bude. Jaká kde je a bude životní úroveň. Vyrábět ještě neznamená generovat zisk. Proto má až tak velký význam sféra, která s tím, co kdo vyprodukuje, obchoduje. Její všudypřítomnou součástí je největší zaměstnavatel světa – cestovní ruch, jenž prodej služeb, výrobků a ostatních obchodovatelných komodit realizuje tak, že spotřebitele vozí za zbožím, které na ně nezřídka líčí v místech jejich velkého soustředění. Vzhledem k vysoké účinnosti se proto není co divit, že tuto jeho fintu využívá kdekdo. V případě takovéhoto způsobu prodejů je rozhodující nejen známost a atraktivnost navštěvovaného místa, země a regionu, ale také dopravní dostupnost. S narůstající vzdáleností navštěvované destinace od míst, z nichž se rekrutují spotřebitelé, pak i proslulost nejbližšího mezinárodního letiště.

Jaromír Kainc
nakladatel Všudybylu