Integrovaný operační program je financován v souladu s článkem 53, odstavec 1, písmeno b) Obecného nařízení Evropské komise. Příspěvek z Evropského fondu pro regionální rozvoj činí maximálně 85 % celkových způsobilých veřejných výdajů. Vymezení konkrétních aktivit Integrovaného operačního programu je v rámci Národní koncepce podloženo koncepčními strategickými materiály. Přehled příjemců podpory a oblastí intervencí, spolu s Prováděcím dokumentem, ve kterém je popis podporovaných aktivit a kritérií, je na webovém portálu www.strukturalni-fondy.cz v sekci Dokumenty. Integrovaný operační program obsahuje šest prioritních os, které jsou konkretizovány prostřednictvím tzv. oblastí intervence, jež vymezují, jaké typy projektů lze v rámci příslušné prioritní osy podpořit. Jeho řídicím orgánem je Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky – Odbor řízení operačních programů.

IOP – Integrovaný operační program

S ředitelkou Odboru řízení operačních programů Ministerstva pro místní rozvoj České republiky Ing. Lumírou Kafkovou se scházíme 7. ledna 2013 k tématu Integrovaný operační program. Je jedním z šestadvaceti programů, které v Česku spravují peníze z evropských fondů. Podporuje širokou škálu projektů: řešení společných regionálních problémů v oblastech infrastruktury pro veřejnou správu; veřejné služby a územní rozvoj; rozvoj informačních technologií ve státní a veřejné správě; zlepšování infrastruktury pro oblast sociálních služeb, veřejného zdraví, služeb zaměstnanosti a služeb v oblasti bezpečnosti, prevence a řešení rizik; podporu cestovního ruchu a kulturního dědictví; zlepšování prostředí na sídlištích; rozvoj systémů tvorby územních politik.
Paní ředitelko, vaše řídicí činnost se dotýká pěti programů, což je na jeden ministerský odbor neobvykle mnoho.
Navíc v něm jako poskytovatelé dotací figurují čtyři resorty, které mají svá interní pravidla. Přitom k tomu, aby se programy daly uřídit, musíme všechny zúčastněné subjekty dostat na jednu společnou platformu. To ale není důvodem, proč se až teprve teď, v roce 2013, dokončují programy předchozího programovacího období 2004 až 2006, plus N+2, 2008. Kontrolní a schvalovací procesy „Bruselu“ trvají poměrně dlouho, a já tomu rozumím. Mají toho hodně. Zejména pokud má dotyčný stát tolik programů jako Česko. V současné době pracujeme na posledních fázích dokončování u Společného regionálního operačního programu a Jednotného programového dokumentu Cíl 2 pro Prahu. Povětšinou se v tomto případě věnujeme už jen drobnostem. A pak je ještě jeden program předešlého programovacího období, který se váže k Fondu soudržnosti. Ještě letos se z něho budou čerpat závěrečné platby u některých projektů. Tam je to trošku delší běh, protože každý jednotlivý projekt posuzuje přímo Evropská komise.

V mnoha směrech si ale situaci komplikujeme sami v Česku. Evropská komise by se asi na některé projekty nedívala pod až takovým drobnohledem a její úředníci by neprověřovali každou maličkost, pokud bychom se nechovali stylem: „Panebože, já nechci nic, ale sousedovi ať to prase chcípne taky.“
Evropská komise nemůže přejít ani nařčení či marginální věci, když je u nás někdo posoudil jako „přešlap“ a medializovaly se jako obrovské kauzy. U řady projektů by do až tak hloubkového a časově náročného prověřování sama od sebe nešla. Podíl na tom mají i naše kontrolní orgány, které posílají okamžitá hlášení do Bruselu i o drobnějších nesrovnalostech, místo toho, aby nejprve nechaly prostor na jejich nápravu. Bohužel, je hodně případů, které bruselská komise rozporuje oprávněně. Problém je také v tom, že v Česku je třeba vyřešit některá již dávno překonaná legislativní ustanovení. A k tomu se projevuje ona vámi zmiňovaná česká vlastnost, že když někdo uspěje, musí druhý, kterému se to nepodařilo, poukázat, co všechno ten první dělá špatně. To pak musíme prověřit a nezřídka zjistíme, že se jedná o závist, a nikoliv o chybu.

V této době se připravuje programovací období na roky 2014 až 2020.
Také to je hodně komplikované. Zejména poté, co se objevily úvahy, že by programů mělo být méně, s čímž souhlasím. Do toho působí tlaky z regionů, aby tamní subjekty měly evropské peníze přímo v ruce a mohly daleko víc ovlivňovat jejich umístění. Hlavně na to se zaměřila diskuse, jež odčerpala spoustu času. Pod náš odbor spadá jen jeden z programů, a to Integrovaný regionální operační program, který může mít proti jiným programům zpoždění způsobené právě onou velkou diskusí proti zřízení jednoho integrovaného regionálního operačního programu. Osobně však za smysluplné považuji mít jeden program, který bude zaštiťovat všechny regiony v České republice. Obdobný program jsem už řídila v předchozím programovacím období a myslím, že fungoval bez velkých problémů. Realizovala se spousta výborných projektů a výsledky jsou zřejmé. Rozhodně se tehdy u nich nevyskytlo takové množství pochybení jako teď. Pochopitelně byly i věci, které se nepovedly, a z těch jsme snažili poučit pro současné programovací období.
Pro programovací období 2014 až 2020 jsou nastaveny věcné mantinely, tedy témata, ze kterých budou jednotlivé programy vycházet. Tak trochu závidím kolegům z jiných ministerstev, kteří mají na starosti tematicky přetrvávající programy. Měli je v předchozím období, mají je v tomto, a je jasné, že je budou řídit i v příštím programovacím období. To je třeba případ programu Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, který se soustřeďuje na podporu podnikání. To u Integrovaného regionálního operačního programu nelze říci. De facto do dnešního dne není v řadě věcí definitivně jasno, a budou předmětem diskusí se zástupci regionů a Asociace krajů ČR a dalších partnerů. Pochopitelně i tento program musí být připraven do konce letošního roku.

Ve Všudybylu začaly vycházet články ke 130. výročí narození Franze Kafky, a tak bych si dovolil připomenout, že jedním z projektů financovaných z Evropských fondů je „Revitalizace židovských památek“.
S tématem Franze Kafky jsem se setkala u projektu hrazeného z Jednotného programového dokumentu Cíl 2 pro Prahu. Díky němu došlo k rekonstrukci prostor v Praze 1, v Široké ulici, kde vzniklo Knihkupectví Franze Kafky a konferenční zázemí Centra Franze Kafky, a to pod záštitou nevládní neziskové organizace Společnost Franze Kafky, v jejímž vedení tehdy, vedle současné předsedkyně dr. Markéty Mališové působil i spisovatel Arnošt Lustig.
V rámci síťového projektu „Revitalizace židovských památek“ se rekonstruují pamětihodností v deseti lokalitách v České republice. Množství židovských památek jsem osobně navštívila, včetně těch, jejichž revitalizaci Evropská unie nefinancuje. Jsou to nesmírně zajímavá místa, avšak povětšinou hodně zanedbaná. Jsem proto ráda, že se Evropská unie v rámci Integrovaného operačního programu zapojuje do jejich renovací.

• www.strukturalni-fondy.cz
• www.kvalitazivota.eu
• www.mmr.cz