• rokem 1225 je datována první dochovaná písemná zmínka o městu Hradci Králové • bylo by chybou nevyužít výročí symbolizované třemi sedmičkami k šíření proslulosti Hradce Králové • v historických dobách se Hradec Králové ocital poměrně často v pozici vojensky silného a politicky vlivného města s vysokou úrovní vzdělanosti a kultury • Hradec Králové je výjimečný svou moderní urbanistickou koncepcí meziválečného období • systémový přístup vede k přehlednosti, k jasnosti vztahů, k prosazování vize • koncipovali jsme dlouhodobý záměr na padesát let dopředu, a to ve vazbě na evropské struktury a vývoj ve světě, včetně amerického vlivu a moderních informačních technologií • Hradec Králové může úspěšně hrát roli takového malého Štrasburku středovýchodní části sjednocené Evropy • dálnice do Hradce Králové už v červnu 2005 • město Hradec Králové chce, aby jeho letiště bylo provozováno jako mezinárodní regionální • cestovní ruch je obrovskou šancí, je obchodem na druhou • Hradec Králové je nejen univerzitním městem, ale také členem sdružení kongresových měst • náš daňový systém nepočítá s tím, že turista je člověk •

Hradec Králové ve znamení 777

Statutární město Hradec Králové prožívá letošní rok 2002 ve znamení tří sedmiček. Primátora Hradce Králové Ing. Oldřicha Vlasáka jsem při této příležitosti požádal o interview. Proč slavíte výročí sedmi set sedmasedmdesáti let, když na soutoku řek Labe a Orlice žili lidé již před mnoha tisíci lety, zkrátka od nepaměti?
Protože patří mezi nejstarší města v Čechách, má se čím pochlubit, a my na to chceme upozornit. S podporou města již byla vydána spousta publikací o Hradci Králové. Hradecká kulturní cena byla v loňském roce věnována firmě Garamon, která se zasloužila o to, že mnoho z těchto publikací spatřilo světlo světa. Všechny dohromady mají společného jmenovatele, přibližují nepřeberné množství krás a atraktivit Hradce Králové. Přede dvěma lety, v rámci svého 775. výročí, se město rozhodlo Hradci Králové věnovat model města 1 : 500.000 o rozměru 6 × 3,75 m. Zřejmě je světovým unikátem. Model zobrazuje podstatnou část centra. Umožňuje výměny jednotlivých domů, zasazení modelů nových objektů a různé počítačové simulace. Protože máme obdobný model z roku 1866, je možné porovnat rozvoj města.

Bezesporu není pochyb o tom, že Hradec Králové je překrásným univerzitním sídlem, které se sluší navštěvovat a kde se hodí investovat. Také nepochybuji o tom, že většina obyvatel vašeho města jsou zdraví hradečtí patrioti.
I přesto by ale podle mne bylo chybou, kdybychom nevyužili obrovské příležitosti, kterou nám skýtá netradiční výročí symbolizované třemi sedmičkami, k šíření proslulosti Hradce Králové. To není o vyhroceném lokálpatriotismu, či nedostatku soudnosti. Nedostatek soudnosti naopak mají ti, kteří si (a to bohužel doposud) neuvědomují, že zdědit nádherně disponovanou zemi plnou krásných měst a nedělat nic pro její větší věhlas, nebo jej dokonce poškozovat, je obrovskou chybou, za niž se trestá hospodářským útlumem – odlivem investic, podnikatelských příležitostí a pracovních míst. Tři sedmičky sice připomínají rok 1225, kterým je datována listina českého krále Přemysla Otakara I. – první dochovaná písemná zmínka o městu Hradci Králové, ale pro nás jsou především vítanou záminkou, jak v oblasti marketingu udělat něco pro naše město, obyvatele a jejich budoucnost. Je užitečné znát a vyplácí se připomínat historii svého národa či města. Posiluje to pocit sounáležitosti. Archeologické nálezy skutečně dokládají, že zde lidé sídlili dávno před Kristem. Koneckonců, ne náhodou si prapředci nás, současných Hradečáků, vybrali k bydlení právě toto místo. Území s několika pahorky na soutoku dvou významných řek je jakoby předurčeno k tomu, aby jej obývali lidé. Naše město vždy patřilo mezi centra duchovní i světské vzdělanosti a kultury. Ve středověku patřilo mezi největší a nejvýznamnější města Českého království. Bylo jednou z bašt husitství. Toto období ale rozhodně nepatřilo k jednoznačně vnímané epoše kulturního rozkvětu.

To mně, rodilému Táboritovi, povídejte. Jak zpívá v jedné ze svých písní těšínský bard Jaromír Nohavica: „…knihy se pálí ve jménu kalicha…“ Nicméně jsem hrdý na to, že jsem se narodil v Táboře. Že celá tehdejší Evropa respektovala naše válečné umění a poté, díky Československým legiím dosud neexistujícího Československa, i celý svět, když T.G.M. vyhlásil: „Tábor je náš program“. Vyjednávat z pozice síly, ať morální nebo fyzické (nejlépe v kombinaci obého), je úžasná výhoda. Takže i tato rozporuplná doba přispěla k věhlasu měst jako jsou Tábor či Hradec Králové. V neposlední řadě i k uchování paměti národa – našeho národního jazyka. Mj. už proto, že právě tehdy se čeština začala prosazovat jako jazyk liturgický, rovnocenný latině.
V historických dobách se Hradec Králové ocital poměrně často v pozici vojensky silného a politicky vlivného města s vysokou úrovní vzdělanosti a kultury. Rád bych v této souvislosti zmínil rok 1306. Tehdy se Hradec Králové stal královským věnným městem, jež bylo darováno královně Elišce Rejčce a spolu s dalšími osmi městy tvoří kolekci královských věnných měst. Patří mezi největší královská věnná města. Právě díky královnám byl Hradec městem nesporně významným.

V průběhu století se pak přes vás přehnalo několik válek.
Hradec Králové dobyli Švédové a město bylo několikrát vypleněno. Kulturu a vzdělanost zde v průběhu 15. a 16. století šířili především jezuité. V roce 1766 byl Hradec Králové spoután systémem hradeb. Stal se vojenskou pevností. Rozvoj města byl pozastaven. Až po bitvě u Chlumu v roce 1866, kdy Rakušané prohráli s Prusy, bylo rozhodnuto, že pevnost tohoto typu už nemá svůj vojenský význam. Zhruba třicet pět let po této bitvě došlo k obchodu mezi rakouským mocnářstvím a městem Hradcem Králové. Město odkoupilo hradby a začalo je bourat. To se událo za náměstka pana Pospíšila, který za město vyjednával.

Koncem devadesátých let devatenáctého století se na starostenský post v Hradci dostal váš nejproslulejší starosta pan Ulrich, a setrval v něm sedm funkčních období.
Za jeho éry Hradec Králové prodělal největší rozkvět. Radnice začala spolupracovat s významnými architekty. Byl vypracován územní plán. V pevnostních dobách měl Hradec kolem deseti tisíc obyvatel, ale již začátkem dvacátého století kolem šedesáti tisíc. Gočárův urbanistický plán z let 1926 – 28 platí v hlavních rysech dodnes. Došlo k výstavbě největších a nejvýznamnějších budov. Jím vytýčená struktura okruhů a radiál je natolik fenomenální, že se k nám jezdí dívat architekti z celého světa. Hradec Králové přesto, že má velmi dlouhou a bohatou historii, je výjimečný právě svou moderní urbanistickou koncepcí meziválečného období, nesoucí rukopis architektů Rejchla, Kotěry a dalších.
V poválečné éře nestačili komunisté město výrazně poškodit. Po roce 1990 nastala další etapa jeho rozvoje. V roce 2000 byl zpracován nový územní plán a v témže roce byl schválen i další významný rozvojový dokument – Strategický plán ekonomického rozvoje města. V roce 2000 a 2001 došlo k dalšímu velkému investičnímu rozmachu. Do rozvoje Hradce Králové se jenom z prostředků města investovala téměř jedna miliarda korun. Celkové investice na území města pak dosáhly více než tři a půl miliardy korun, a na současném vzhledu Hradce Králové je to vidět.

Pane primátore, před tím, než si vás občané zvolili prvním mužem Hradce Králové, jste působil jako manažer.
Ano, a podotýkám, že taková praxe může být pro každého starostu výhodou. Pracoval jsem v řídících funkcích u soukromých firem. Musel jsem se starat o lidi, o jejich pracovní náplň i o image firmy, kterou jsem řídil. Nyní se mi to obrovsky hodí. Zřejmě proto jsou mé tendence razantnější, než je v místní samosprávě obvyklé. Systémový přístup ale vede k přehlednosti, k jasnosti vztahů, k prosazování vize. Vnímal jsem jako výzvu dokázat, že je město možné řídit manažerským způsobem. Naše vize jsme spolu s ostatními kolegy zformulovali do základních dokumentů. Do programového prohlášení, kde jsme jasně deklarovali, co lze během čtyřletého volebního období pro město udělat. Koncipovali jsme ale i dlouhodobou vizi na padesát let dopředu, a to ve vazbě na evropské struktury a vývoj ve světě, včetně amerického vlivu a moderních informačních technologií.

Mottem mého někdejšího interview s ředitelem společnosti Microsoft pro střední a východní Evropu Ing. Janem Mühlfeitem byl jeho výrok o tom, že „informační technologie vytváří a předepisují pravidla byznysu pro příští tisíciletí“.
Při mém nástupu na radnici zde bylo pouze jedno internetové pracoviště. V současné době zde mají všichni moderní počítače. Jsou napojeni na intranet a internet. Máme informační kiosky. Okamžitě po skončení zasedání Rady jsou prostřednictvím těchto médií dostupná naše usnesení, zápisy atd. Dokumenty po radnici obíhají v digitální podobě, v každém okamžiku vím, kde se dokument nachází a zda a jak dlouho na něm konkrétní úředník pracuje.

Pane primátore, zmínil jste dlouhodobou vizi. Co je její podstatou?
Stručně bych ji charakterizoval jako: Hradec Králové – otevřené město. Její zveřejnění se záhy pozitivně projevilo i na zájmu investorů. Přesto, že jsou u nás pozemky v průměru dražší než např. v Brně, je zájem v Hradci stavět. Nemohli jsme si dovolit zůstat pozadu za Pardubicemi, které budují volnou obchodní zónu již deset let, nebo za Libercem. Naše město nechce být pouhou noclehárnou. Naší ambicí bylo změnit směr křivky, která vykazovala úbytek obyvatel. Město proto zahájilo ambiciózní bytovou výstavbu. Tyto snahy se odráží i ve zpětné vazbě. Prague Business Journal před rokem zveřejnil, že v porovnání sedmnácti největších měst v České republice je Hradec Králové nejbezpečnějším městem. Kvalitou života je pak naprostou jedničkou. Je to dáno nejen historicky danými dispozicemi, ale i současnou komunální politikou – péčí o obyvatele, rozvoj města, kulturu, památky apod.

Zmínil jste, že Hradec Králové je otevřeným městem. Jak je to s vaším dopravním propojením na ostatní Česko? Prý se chystáte pro civilní účely zprovoznit hradecké letiště. Vaším problémem je ale dálnice. Ta, mnoho let rozestavěná, končí trudně opuštěná přemostěním Labe kdesi u Poděbrad. Zdá se, že její dostavba bude ještě dlouho „na vodě“. Ještě, že v Hradci máte říční přístav…
Náhodou opravdu máme přístaviště. Dlouhodobě zde kotví velká říční loď, která slouží jako hotel. Hradec ale má coby atrakci i parníček poháněný skutečným parním strojem. Slouží jako výletní loď k plavbám po Labi. Co se týče železnice, podařilo se nám zrealizovat Královéhradecký expres, který je velice vytíženým spojem mezi Hradcem Králové, Prahou a Plzní. Železniční koridor probíhá dvacet kilometrů od Hradce, a to nám umožňuje napojit se na celoevropskou železniční síť. A dálnice? Opravdu již nehezky dlouho končí u Poděbrad mostem přes Labe. V průběhu loňského roku se nám ale velice rychle podařilo domluvit se s Pardubicemi a Nymburkem na tom, kudy dálnice povede. Máme všechna povolení a zajištěny finance. Vláda dala garanci na půjčku z Evropské investiční banky. Jsou dokončována stavební povolení. Výstavba započne v letošním roce v dubnu realizací prvních mostních objektů. Těleso dálnice by se mělo stavět v roce 2003. Do Hradce Králové by měla dojít v červnu 2005. Investovali jsme spousty času, abychom dostavbu prosadili. Myslím, že dálnice má strategický význam nejen pro město Hradec Králové a Královéhradecký kraj, ale pro celý středoevropský region a českou ekonomiku.

Co se týče hradeckého letiště, využil jste svých zkušeností z dob, kdy jste pět let řediteloval ambiciózní projekt přeměny pardubického vojenského letiště v letiště se smíšeným provozem?
Velmi. I tak to dlouho trvalo, než se Ministerstvo obrany ČR a armáda rozhodli dát jasnou koncepci rozvoje armády a vojenského letectva. Poslední jednání vyústila k závěru, že ve veřejném zájmu dojde k převodu letiště na město Hradec Králové, které chce, aby bylo provozováno jako mezinárodní regionální letiště. Rádi bychom umožnili soukromým firmám, aby se podílely na jeho provozu. Město chce letiště využít pro svůj další rozvoj. Pro umístění firem, které mají vazbu na dopravní logistiku. Naším záměrem je zřídit tam sociální byty, areál celnice a stanice cizinecké policie. Rozvoj letiště chceme zahrnout do územního plánu, včetně napojení přímým přivaděčem na dálnici. Rádi bychom tam měli výstavní plochy, protože konečně došlo k dohodě o pořádání leteckých festivalů. Z letiště v Hradci Králové by mělo vzniknout takové české Farmborough, kde se vždy jednou za rok sejdou příznivci letectví. Celý týden by jim měly být otevřeny brány výstavy letecké techniky, zakončené air show. Jsem tomu nesmírně rád, protože letecké dny u nás mají velkou tradici. Nyní, díky smluvnímu potvrzení, bude město moci investovat do infrastruktury a vylepšení podmínek pro pořádání leteckých dnů.

Neuvažujete v této souvislosti i o pořádání veletrhů s leteckou tématikou?
Ano, i to je naší ambicí. Pakliže zde bude air show, proč by nemohl být veletrh letecké techniky? Letiště bude mít obrovskou výhodu, protože bude napojeno na dálnici. Má i křižnou runway. Dostatek ploch pro umístění exponátů. Není zařazeno do páteřní sítě letišť. Tzn. pořádání takovýchto akcí nebude bránit leteckému provozu. Navíc má zázemí v moderně vybaveném, jen dvacet kilometrů vzdáleném pardubickém letišti, na kterém by část účastnících se letadel mohla přistávat. Máme veškeré předpoklady pro to, aby zde takováto obrovská akce mohla být realizována.

Vše, o čem jsme dosud hovořili, souvisí více či méně s obchodními aktivitami cestovního ruchu. Jak toto multioborové odvětví vnímáte?
Cestovní ruch vnímám jako obrovskou šanci. Jako obchod na druhou. Nejen pro naše město Hradec Králové, ale pro Českou republiku. Pokud budu hovořit o klasicky vnímaných turistických cílech, z Hradce Králové je blízko na safari ve Dvoře Králové, do Krkonoš i do Orlických hor. V Královéhradeckém kraji je největší koncentrace zámků. Hradec Králové je ideálním nástupním místem k poznávání turistických atraktivit. Uvědomili jsme si to již před léty. Město Hradec Králové je jedním ze zakladatelů „České inspirace“, která prosazuje program: „Za kulturou nejen do Prahy“.

Cestovní ruch je již v současné epoše z celosvětového pohledu zřejmě největším zaměstnavatelem. Jak je z tohoto pohledu vnímán ve vašem městě?
Hradec Králové je charakteristický tím, že nemá výrazné průmyslové zóny. Je univerzitním městem, v němž převažují školy, finanční domy, úřady apod. Paleta klasických průmyslových oborů je zastoupena převážně středními a menšími podniky. Máme zde několik zahraničních investic, jako je třeba americký Arrow. Nyní je to již firma se šesti sty zaměstnanci. Před půldruhým rokem se nám podařilo získat investice RadioMobilu, který v Hradci Králové staví svůj palác a regionální centrum. Bude zde zaměstnávat šest set pracovníků, z toho sto padesát v software development centru. V Hradci Králové by tak v oblasti informačních technologií měla nastat velká koncentrace špičkových programátorů. Tento mozkový potenciál navazuje na naši univerzitu, konkrétně na Fakultu informatiky a managementu, která s investory navázala spolupráci. V tom spatřujeme budoucnost. Je to o přilákání mladých lidí, protože jim máme v Hradci co nabídnout. Vedle Fakulty informatiky a managementu je v našem městě zastoupena i Karlova univerzita, a to dvěma fakultami: medicínskou a farmaceutickou. Je tu Univerzita Hradec Králové se svou Pedagogickou fakultou a v brzké době také Fakultou sociálních studií. V Hradci je i Vojenská lékařská akademie. Je obrovský zájem, zejména mladých lidí, stěhovat se k nám, do Hradce Králové.
Co se ale týká cestovního ruchu coby zaměstnavatele na území našeho města, pak mohu s potěšením konstatovat, že Hradec Králové leží v jedné z nejnavštěvo­vanějších zón České republiky. Proto se také na naší univerzitě vyučují předměty, které se cestovního ruchu týkají.

Stávající daňový systém, jak o něm hovořilo několik účastníků ankety druhého vydání Všudybylu 2002, v podstatě trestá sídla za to, že podporují podnikatelské aktivity v oblasti cestovního ruchu.
Ano. Podstatou cestovního ruchu coby jisté formy zahraničního obchodu je to, že zahraniční obchodní inkaso nerealizuje vývozem zboží, ale příjezdem zahraničních spotřebitelů. Nedávná obrovská propagační kampaň „Visit New York“, do níž byly zapojeny nejvěhlasnější americké superstars, byla „vynucena“ krizí, protože stávající obyvatelé New Yorku nejsou s to zajistit odbyt služeb a zboží. A to nejen v oblasti tradičně vnímané jako sféra cestovního ruchu (hotelnictví, okružní jízdy apod.). Turista je spotřebitel s nadstandardně vysokými výdaji. Vždyť údajně i v Česku kongresový turista utrácí až 400 USD denně. V České republice je ale turista stávajícím daňovým systémem akceptován pouze jako cosi, co vydává peníze za služby a zboží (ačkoliv ani to v naší společnosti není zvykem říkat nahlas a jednoznačně). Náš daňový systém už ale nepočítá s tím, že turista je také člověk. Že vyšší koncentrace lidí vyžaduje vyšší (zpravidla komunální) výdaje na údržbu a opravy komunikací, na zajištění bezpečnosti, amortizaci městského mobiliáře, čištění atd. atd. Nejen v demotivaci, o níž v minulé anketě Všudybylu hovořili oba hejtmani, ale i v tom, že turisté nejsou vnímáni jako lidé, je stávající přerozdělovací daňový systém špatný. Neustále proto probíhá velký boj starostů, aby města dostala do svých rozpočtů také něco ze svých aktivit v oblasti cestovního ruchu. Bohužel, stávající rozpočtová pravidla se podařilo změnit pouze částečně. Původní systém byl postaven pouze na počtu trvale bydlících obyvatel bez ohledu na množství turistů – krátkodobých obyvatel. Bez ohledu na jejich ekonomický přínos a komunální výdaje spojené s jejich kumulací v daném místě. Věřím tomu, že se nám podaří i přes Svaz měst a obcí toto zvrátit, protože to není normální stav. Koneckonců, je to i připomínka orgánů Evropské unie, která ve své zprávě zdůraznila, že je třeba, aby motivace směrem k městům byla daleko větší, než stávající daňový systém umožňuje.

Naposledy jsem vás, pane primátore, zpovídal při příležitosti setkání Asociace kongresové turistiky. Jaký byl váš loňský rok kongresový?
Loni se v Hradci Králové podařilo uspořádat sedmdesát šest mezinárodních kongresů a sympozií. Je to dáno i tím, že Hradec Králové je členem sdružení kongresových měst. Že disponuje moderním kongresovým centrem Aldis. V současné době dochází k dostavbě lokality, kde se toto centrum nachází, včetně pěšího bulváru i lávky.
Ostatně, přemnohé kongresové akce je možné obrazně chápat jako jakási přemostění mezi námi a sjednocenou Evropou. Hradec Králové se bude v době našeho očekávaného vstupu do Evropské unie nacházet na transevropské dálniční síti – Štětín – Varšava – Wroclav – Praha – Plzeň – západní Evropa. Hradec leží nedaleko od Prahy. Veškeré významné instituce a objekty v našem městě jsou v docházkové vzdálenosti. Dlouhodobě jsme vyhodnocováni jako nejbezpečnější statutární město České republiky. Máme zajištěny parkovací plochy. Zpracovánu zahraniční koncepci. Na magistrátu funguje velmi dobře zahraniční oddělení, včetně zahraniční komise. Mezi svými zástupci máme členy jak v orgánech Rady Evropy, tak ve Výboru Evropy municipalit a regionů. Máme velmi aktivní vztahy s našimi partnerskými městy, což jsou francouzské Méty, německý Giessen, Arnhem v Nizozemském království, v Banské Bystrici na Slovensku, v Kaštelu v Chorvatsku a Alessandrii v Itálii. Byl jsem prvním předsedou sdružení „Severovýchod“ – spojení Libereckého, Pardubického a Hradeckého kraje. Přijali jsme regionální operační program, který již v současné době realizujeme. Jsem přesvědčen, že Hradec Králové může úspěšně hrát roli takového malého Štrasburku středovýchodní části sjednocené Evropy.

Co závěrem?
Hradec Králové je na oslavy sedmi stého sedmasedmdesátého výročí, a to i co se týče ubytovacích kapacit, dobře připraven. Každý měsíc se u nás uskutečňuje množství zajímavých akcí. Rád bych proto všechny čtenáře Všudybylu pozval do našeho města.