Eliminovat bezpečnostní rizika na území České republiky
Před hlavní lázeňskou a turistickou sezonou Všudybyl požádal o rozhovor náměstkyni ministryně pro místní rozvoj České republiky pro řízení Sekce regionálního rozvoje Ing. Kláru Dostálovou.
Před hlavní lázeňskou a turistickou sezonou Všudybyl požádal o rozhovor náměstkyni ministryně pro místní rozvoj České republiky pro řízení Sekce regionálního rozvoje Ing. Kláru Dostálovou.
Na cestě změn a inovací pokračoval i v letošním roce jeden z největších hotelových komplexů v Karlových Varech, lázeňský hotel Thermal. O novinkách jsem hovořil s generálním ředitelem a místopředsedou představenstva akciové společnosti Thermal, F-a.s., panem Josefem Neufusem, a s architektem panem Jiřím Hájkem.
Pane řediteli, v současné době u vás jistě vrcholí přípravy
na nejvýznamnější akci, která se ve vašem hotelovém komplexu
každoročně koná, a to na Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary.
Nicméně v jednom z předešlých vydání Všudybylu jsme hovořili
o interiérových úpravách, které Thermal čekají, a některé už byly
realizovány.
Začnu těmi, které jsou hostům nejvíc na očích, a to recepcí, hotelovou
halou a lobby barem. Recepční pult se dočkal svého nástupce a také sezení
v recepční hale bylo nahrazeno novým, komfortním nábytkem. V přípravné
fázi jsme měli k dispozici tři studie. Jedna z nich byla i od ing. arch.
Věry Machoninové – spoluarchitektky Thermalu. Výběrová komise vybrala
studii ing. arch. Jiřího Hájka. Naším zadáním bylo neměnit styl ani
designovou linku hotelu. Volili jsme takové vybavení interiérů, aby se svým
výrazem co nejvíce pojilo k původnímu interiérovému konceptu. Z bývalé
kavárny vzniklo multifunkční středisko s restaurací, kavárnou, cukrárnou
a orientálním koutkem. Došlo zde nejen k inovaci mobiliáře a výměně
baru, ale i k rozšíření nabídky jídel a nápojů. Kladli jsme důraz na
kvalitu a originalitu pokrmů, které tu jsou hostům nabízeny. Velmi kladně
jsou například hodnoceny cukrářské výrobky z naší vlastní pekárny.
Mezi jasné favority patří pařížský dort plněný nakládanými višněmi
se snítkou máty podávaný s cappuccinem.
Zmínil jste orientální koutek…
Vzhledem k tomu, že převážnou část hostů Thermalu tvoří lidé
z arabsky hovořících zemí, snažili jsme se pro ně vytvořit místo,
které by bylo jejich srdci blízké. Mnohdy totiž délka jejich pobytu
v Karlových Varech přesahuje jeden měsíc, a o to více postrádají své
kulturní zázemí. Z tohoto důvodu jsme se snažili interiér části
kavárny co nejvíce zařídit do univerzálně orientálního stylu. Proč
univerzálně orientálního? Protože, co arabsky hovořící stát, to
svébytná kultura. Tady v Evropě se sice stalo zvykem vnímat tzv.
„arabský svět“ jako jednu entitu. Ale přes společné rysy všech
arabských zemí, co stát, ba region, to specifická svébytná kultura. Abych
vašim čtenářům přiblížil onen paradox, dovolím si použít analogii,
byť možná pro leckoho vyzní nepatřičně. Je to jako kdyby někdo „házel
do jednoho pytle“ všechny slovanské země, byť kultura Rusů, Bělorusů,
Ukrajinců, Bulharů, Chorvatů, Srbů, Slovinců, Poláků, Slováků, Čechů
až po nejzápadnější Lužické Srby má řadu společných jmenovatelů,
každá je svébytná. A tak je tomu i s kulturami arabských národů.
Takže i náš orientální koutek je vlastně takovým kompromisem, kde hosté
mohou ochutnat speciality tzv. arabské kuchyně, zakouřit si šíšu, či se
ponořit do poslechu etnické hudby nad šálkem kvalitní arabské kávy.
V řadě dobrých hotelů i na letištích jsou modlitebny různých
náboženství. Jak velmi si Thermal hostů váží, dokazuje takové zázemí
i pro muslimské věřící.
Ano, v prvním patře u kongresového centra jsme pro ně zřídili
modlitebnu. V dřívějších dobách totiž tito věřící klienti hotelu
využívali kongresovou halu, kde ovšem neměli patřičné zázemí. Další
věc, kterou pro naši nejpočetnější klientelu plánujeme zrealizovat, je
pořádání orientálních večírků s tradiční arabskou živou muzikou,
tancem a kuchyní. Potvrzuje se, že je to v rámci guest servisů jeden
z nosných prvků. Další službou klientům je dětský koutek, který byl
dokončen nad recepcí u vstupu k bazénu. Mnoho klientů, když absolvují
procedury, totiž řeší nerudovskou otázku, kam se svými dětskými
doprovody. Umožňujeme jim tedy umístit ratolesti v dětském koutku
vybaveném nepřeberným množstvím hraček, hlavolamů a zábavných
doplňků. Dbali jsme přitom na splnění veškerých povinných limitů a
pravidel pro poskytování této služby. V době konání Mezinárodního
filmového festivalu bude dětský koutek sloužit návštěvníkům filmových
projekcí. Prezident festivalu pan Jiří Bartoška nad ním převzal záštitu
a zařadil ho mezi nové služby MFF. Přislíbil i zajištění dospělého
dozoru. Obdobný dětský koutek, ovšem venkovní, vznikne u bazénu vedle
brouzdaliště. V horním traktu budovy v areálu bazénu jsme navíc spustili
nové rehabilitační centrum s kompletní elektroléčbou, podvodními
masážemi a koupelemi ve vřídelní vodě. Jedná se o první krok
v plánovaném vybudování plnohodnotného balnea. V budoucnu zde máme
v úmyslu vytvořit až šestnáct pracovišť.
V tomto vydání hejtman Karlovarského kraje JUDr. Josef Pavel na
konto zavádění systémů managementu jakosti v českém lázeňství
říká: „Také z toho vyplývá, že to české lázeňské společnosti
myslí vážně. Že dělají maximum pro to, aby mohly uspět na evropských
i mimoevropských trzích. O tom, že je to správná cesta, svědčí fakt,
že se tento trend nehodí jejich konkurenci.“ Takže co Lázeňský hotel
Thermal a certifikace managementu kvality?
Příprava implementace standardů kvality podle mezinárodních kritérií ISO
9001 u nás probíhá již od prosince 2006. Velkým přínosem už v této
přípravné fázi je orientace na procesní řízení, zlepšení vztahů se
zákazníky a dodavateli, zdokonalení práce s lidskými zdroji. Zkrátka
vytvoření předpokladů pro trvalé zlepšování, jehož cílem je spokojený
host. Certifikace Thermalu by měla proběhnout nejpozději do zahájení
mezinárodního filmového festivalu.
Pan architekt Jiří Hájek je prezidentem Krajské umělecké
asociace, členem České komory architektů a Unie výtvarných umělců.
Zasedá v radě Českého fondu umění. Již několik let je kurátorem
výstavní síně společnosti Imperial Karlovy Vary. Od roku 1990 vede
s kolegou architektem Miloslavem Bokotou architektonické studio A90.
K významným realizacím jejich studia patří např. i interiér historické
budovy hlavní pošty v Karlových Varech, několika bankovních a řady
lázeňských domů. Pane architekte, jak jste se dostal k tomuto
řemeslu?
Rodinná tradice. Vyrůstal jsem mezi výtvarníky. Strýc byl malíř a grafik,
otec architekt. Po studiích jsem působil u Českých Budějovic
v Lišovském nábytku, což tehdy byla exkluzivní nábytkářská firma. Po
zhruba patnácti letech v jižních Čechách a nespočtu realizací, jsem se
přestěhoval do Karlových Varů a ani zde nemám, během dvaceti let, co tu
působím, nouzi o zajímavou o práci. V Karlových Varech jsme dělali
palác Bristol, ve West Endu to byly hotely Smetana a Vyšehrad. V současné
době Becherova vila. Dlouhá léta spolupracujeme s akciovou společností
Imperial Karlovy Vary, kde jsem byl jeden čas téměř dvorním architektem.
Ateliér A90, co se týče architektonické části, se podílel na generální
rekonstrukci hotelu Imperial. Nyní v Karlových Varech spolupracujeme na
úpravách některých interiérů Lázeňského hotelu Thermal.
Současné světové trendy v interiérovém designu se inspirují
šedesátými a sedmdesátými léty minulého století. České publikum ale
tuto dobu a vše, co s ní souvisí, povětšinou paušálně odsunuje kamsi
mimo výseč toho, co by mohlo být v jeho očích in. Stylizuje se, že
tenkrát u nás bylo všechno špatně. Ale není to tak, např. v minulém
Všudybylu prezentovaný brněnský hotel International k nám jezdí obdivovat
celý odborný svět.
Máte pravdu. Těžko ale lze po někom, kdo šedesátá až osmdesátá léta
považuje za promarněná, chtít v interiérovém designu a nejen v něm, aby
náhle změnil své cítění.
Co je pro vás, kromě krásna, prioritou při koncipování lázeňských
hotelů?
Lázeňský host – a nezřídka v téže osobě uzdravovaný pacient –
musí v daném zařízení žít poměrně dlouhou dobu. Nemělo by mu tam tedy
nic překážet. Kdysi pan architekt Řepa, noblesní pán a autor řady
významných rekonstrukcí, prohlásil, že interiér je správný tehdy, že
když z něj odcházíte a někdo se vás na ulici zeptá, jak to tam vypadá,
vy vlastně nevíte, jak… Tak to znamená, že vám tam nic nepřekáželo a
všechno bylo v pořádku. Zkrátka to, pro co jste tam byl, se splnilo. Pokud
se prostředí výtvarně prosazuje samo a není podřízeno funkci, bývá to
kolizní.
Karlovarský Thermal, na jehož úpravách se podílíte, je velmi
specifickým objektem.
Thermal byl před třiceti lety navržen jako solitér. Jeho architektura
odpovídá 70. létům minulého století. Podobných objektů je po celé
Evropě celá řada. Architekti Machoninovi, když ho koncipovali, jej navrhli
do posledních detailů. Vytvořili souborný výtvarný celek, a tak je dodnes
velmi obtížné, cokoliv nového do něj včleňovat. Lázeňský hotel Thermal
navíc neslouží pouze lázeňským účelům. Je multifunkčním objektem.
Plní řadu dalších poslání, díky kterým je tady, v Karlových Varech,
nezastupitelný. Ať je to Mezinárodní filmový festival nebo různé
sportovní aktivity. Thermal byl koncipován a je univerzální budovou pro
společenský život ve městě.
Do Thermalu je nezbytné přijít s pokorou. Řešit věci jako funkci, a ne
jako osobitý design. Původní technicistnost, vetknutá mu architekty
Machoninovými, v něm bude trvale dominovat. Bylo třeba podřídit se
materiálové danosti objektu, světelným poměrům umocněným skleněnými
portály a podhledy, ale v současném designu. Za těch třicet let se mnohé
pohnulo dál, jak v technologiích, tak v materiálech. Bary jsou tak dnes
z tmavě zeleného umělého kamene, který ladí s tmavě zelenými
opukovými obklady, takže prostředí graduje v jedné barvě. Protože
zadání provozovatele bylo, aby zápultí za barem zůstalo tak, jak bylo
funkční, pouze jsme je materiálově obměnili za bělený buk. Recepční
pult prodělal totéž. Je v přírodním běleném buku v kombinaci
s antikorem. Takže i recepce se prosvětlila. Ve vstupní hale byl sice
obměněn mobiliář, jak bary, recepční pult, tak sedací nábytek, je to tu
vzdušnější, protože je zde méně prvků, rozhodně to ale neovlivnilo
unikátní výtvarný ráz hotelu sedmdesátých let.