Eliminovat bezpečnostní rizika na území České republiky

Před hlavní lázeňskou a turistickou sezonou Všudybyl požádal o rozhovor náměstkyni ministryně pro místní rozvoj České republiky pro řízení Sekce regionálního rozvoje Ing. Kláru Dostálovou.


Archiv vydání

2024 | 2023 | 2022 | 2021 | 2020 | 2019 | 2018 | 2017 | 2016 | 2015 | 2014 | 2013 | 2012 | 2011 | 2010 | 2009 | 2008 | 2007 | 2006 | 2005 | 2004 | 2003 | 2002 | 2001










































Hledání rovnováhy mezi honbou za ziskem a rizikem podnikání

S předsedou představenstva a generálním ředitelem společnosti G4S Security Services (CZ), a.s. Ing. Jiřím Krejčou se potkáváme 28. dubna 2010 v souvislosti s hlavním tématem tohoto vydání už proto, že ochrana civilního letectví před protiprávními činy je prioritním kritériem posuzování konkurenceschop­nosti v letecké dopravě.
Pane řediteli, v Národním integrovaném středisku řízení letového provozu v Jenči a na letištích, která jsem doposud v souvislosti s přípravou tohoto vydání navštívil, mne prověřovali vaši zaměstnanci.
Letiště jsou jedním z celosvětově strategických obchodních cílů naší mateřské společnosti, G4S plc, která je největším poskytovatelem bezpečnostních řešení na světě. Jsme na významných letištích v USA, Asii a v Austrálii. Jako jedna z prvních civilních nestátních bezpečnostních služeb jsme založili specializovanou divizi Sea Ports and Airports, která tyto vysoce sofistikované služby poskytuje rentabilněji, než je dlouhodobě schopna většina provozovatelů letišť a letecké dopravy. Této konkurenční výhody (obzvlášť za současné situace, kdy v rámci civilní letecké dopravy probíhá takřka permanentní cenová válka) jsme dosáhli angažováním a celosvětovým propojením špičkových specialistů, disponujících rozsáhlým know-how a značnou mobilitou. Bezpečnostní kontroly osob, zavazadel a zboží včetně ostrahy letišť naši školení zaměstnanci uskutečňují za pomoci špičkových technologií. Navíc, v rámci globálního programu pojištění, G4S kryje své služby vysokou pojistkou, kterou si řada provozovatelů letišť a leteckých dopravců těžko může dovolit. Na letiště v Praze-Ruzyni jsme dodali systém kontroly vstupů Multimax, což je výrobek naší britské sesterské společnosti G4S Technologies. Multimax je řídící software, který integruje jednotlivé prvky bezpečnosti ve vstupních prostorách včetně dveří, čteček karet atd. Tento systém jsme dodali i do poboček České národní banky, ale také například do amerického Pentagonu. Mezi naše zákazníky se rovněž řadí nejvýznamnější evropská letiště, jako např. Heathrow v Londýně, Schiphol v Amsterdamu, Atény atd. Samozřejmě, že naším cílem je uplatnit se i na dalších letištích České republiky; na Letišti Pardubice naši zaměstnanci provádějí bezpečnostní kontrolu zavazedel a cestujících a v Karlových Varech jsme nainstalovali a servisujeme kamerový systém. Na všech těchto letištích působí náš specialista, uznávaný expert na letištní bezpečnost, JUDr. Josef Turecký. Pomáhá zdokonalovat bezpečnostní metodiku letišť, postupy pro zvyšování jejich bezpečnosti a školí personál.

Pane předsedo, stojíte v čele úspěšné firmy, jež v České republice střeží řadu strategických objektů, úřadů a firem. Co se známe, vždycky jste dokázal jít do složitých situací a ustát nástup do již tzv. rozjetého vlaku, a poté už coby jeho pomyslný mašinfíra ho úspěšně řídit. Ostatně ilustruje to i událost, kdy vám 22. dubna 2010 byl předán diplom pro Manažera odvětví roku 2009.
Je fakt, že toto ocenění je pro naši firmu velkým zadostiučiněním. U G4S Security Services (CZ), a.s. působím teprve dva roky. Vážím si toho, že když bylo představenstvo naší společnosti osloveno Českou manažerskou asociací, zdali by chtělo někoho nominovat do soutěže „Manažer roku“ (mj. proto, že se jí G4S už v minulosti několikrát úspěšně zúčastnila), že se rozhodlo pro mne. Absolvoval jsem řadu pohovorů a vyplňování dotazníků. 22. dubna 2010 jsem pak byl jako jeden ze tří finalistů pozván na Slovanský ostrov, kde mne vyhlásili Manažerem odvětví bezpečnostních služeb roku 2009. Když jsem svým šéfům na ústředí o této události posílal report, uvedl jsem (a myslel jsem to smrtelně vážně), že to je úspěch celé naší firmy a mých kolegů, protože jeden člověk nemůže zajistit úspěch firmy o dvou tisících zaměstnancích. To je zkrátka týmová práce a její mantinely jsou dány pravidly, která ve firmě panují. Takže ocenění Manažer odvětví roku 2009 beru hlavně jako ocenění společnosti G4S Security Services (CZ), byť experti České manažerské asociace možná brali do úvahy i mé počiny z minulých let. To víte, sedmadvacet let praxe, to už člověka hodně omlátí. To, o co se vždycky mohu opřít, je poměrně silná konzistence v názorech na dělání byznysu. Zásadní důraz kladu na velkou spolehlivost ve prospěch zákazníka a maximální tah na branku ve prospěch zaměstnavatele.
Zejména v servisních branžích je to hlavně o lidech. Jsou ale dva momenty, s nimiž se v plné síle potkávám poprvé až nyní. Za prvé hledání meze, za kterou při získávání zakázek jako společnost nepůjdeme. Za druhé, kde je zdravý balanc mezi potenciálním ziskem a rizikem plynoucím z cesty k tomuto zisku. Správný obchodník chce za každou cenu získávat nové zakázky a ne vždy dokáže, či chce vidět i potenciální rizika. To je velká výzva pro top managery. Věřte, že hledání rovnováhy v procesu maximalizace zisku a zároveň eliminace rizik považuji za jeden ze svých hlavních úkolů.

Oba jsme vyrůstali na Baťově, jenomže já v Sezimově Ústí II a vy v druhdy přejmenovaném Zlíně.
Baťův duch na Zlínsku pořád žije. A žil tam i za minulého režimu. Jestliže jsme měli nařízeno naší čtvrti, kde jsme chodili do školy, říkat „Bahňák“, stejně jsme jí všichni říkali Baťov, protože tak to bylo. Ale nejen z toho důvodu mne výrazně zaujalo vyjádření Tomáše Bati z roku 1932, které jste použil pro úvodník pátého vydání Všudybylu 2010. Bohužel jsem se s ním potkat nemohl, až s jeho vnukem Tomášem Baťou, s nímž jsem v Praze slavil jeho devadesáté narozeniny. Jeho děda je pro mě obrovským vzorem a inspirací. Mimochodem, můj strýc v roce 1948 Baťově rodině pomáhal dostat se z Československa. Byl za to odsouzen v nepřítomnosti a omilostněn až v roce 1991. Když čtu Baťův úvodník, jsem fascinován, jak stručně a srozumitelně lze pojmenovat situaci, v níž se nyní nacházíme. On to sice psal v roce 1932 o Světové hospodářské krizi, avšak jeho slova jsou naprosto trefná.