Eliminovat bezpečnostní rizika na území České republiky

Před hlavní lázeňskou a turistickou sezonou Všudybyl požádal o rozhovor náměstkyni ministryně pro místní rozvoj České republiky pro řízení Sekce regionálního rozvoje Ing. Kláru Dostálovou.


Archiv vydání

2024 | 2023 | 2022 | 2021 | 2020 | 2019 | 2018 | 2017 | 2016 | 2015 | 2014 | 2013 | 2012 | 2011 | 2010 | 2009 | 2008 | 2007 | 2006 | 2005 | 2004 | 2003 | 2002 | 2001










































Firma je taková, jak vzdělané má lidi

S majitelkou Centra andragogiky PhDr. Marií Jírů se potkáváme v jejich kulturním a školicím středisku CIHELNA v Hradci Králové 18. ledna 2017.
Paní doktorko, v naší společnosti se úspěchy neodpouštějí. Přestože se za nimi skrývá mnoho dřiny.
To je takové české specifikum. Kdo „vyčuhuje“ svým talentem, schopnostmi a zkušenostmi, nezřídka „dostává za uši“, aby se zařadil. Být úspěšným přitom znamená dosáhnout svých vytyčených cílů. Otázkou je, jakým způsobem. Sebevzdělávání je jednou z možností, jak si rozšířit své znalosti, dovednosti, a zároveň nám drží krok k našim vizím. Znamená to, že člověk, který na sobě pracuje z profesního hlediska, je konkurenceschopný na trhu práce a v životě vůbec. Současná doba je zvláštní. Statistici vykazují pětiprocentní nezaměstnanost, přitom je de facto „mínusová“. Když na toto téma hovořím s ostatními podnikateli, stěžují si, že na trhu práce nejsou lidé. Sehnat kohokoli, kdo chce pracovat (třeba i bez praxe a kvalifikace), je obrovský problém. Za této situace má sebevzdělávání ještě větší význam. Kdo má kvalifikaci, toho si zaměstnavatelé vysoce považují.

Posláním vaší vzdělávací společnosti je tedy dopomáhat k vyšší konkurenceschop­nosti?
Ano, lidem i firmám a institucím, které tyto lidi zaměstnávají. Téma vzdělávání je aktuální ve všech oblastech, tj. včetně veřejné správy. Heslem od prvopočátků mého podnikání je: „Firma je taková, jak vzdělané má lidi.“ Někteří možná pamatují dobu, kdy organizace tvrdily, že své zaměstnance vzdělávat nepotřebují, protože je vždy již „hotové“ seženou. Ty časy jsou dávno pryč. I zmiňované organizace přiznávají, že se situace na trhu práce výrazně změnila. Firmy jsou nuceny hledat jiné cesty a způsoby, jak mít ty správné zaměstnance. Musejí si je jednoduše vychovat. Naše společnost Centrum andragogiky se poslední dva roky intenzivně zabývá situací na trhu práce a nachází pro své klienty různá vhodná řešení.

Jak klientům pomáháte v situaci, kdy nejsou kvalifikovaní lidé a je vysoká fluktuace?
Organizace jsou v dnešní době nuceny vzít ve většině případu kohokoli, kdo chce pracovat, i bez požadované kvalifikace. Jako reakci na problematickou situaci na trhu práce jsme vytvořili unikátní metodu (chcete-li produkt) „NEI“. Název je zkratkou slov: „Neustále zlepšování“, „Efektivita“ a „Inovace“. Při tvorbě této metody, jsme se dívali na firmu jako na živý organismus, který se neustále vyvíjí, který má své potřeby. Metoda NEI nabízí řešení z pohledu zaměstnavatele, zaměstnanců, oblast firemní kultury, ale i jak je organizace vnímána svým okolím. Je tvořena čtyřmi nosnými pilíři. Jedním z nich je právě kvalitní zaměstnanec. Ceněnou výhodou naší NEI metody je její flexibilita. Naši zákazníci mohou zvolit komplexní řešení – nebo i jen jeden z pilířů, který nejvíce reflektuje jejich potřeby. V souvislosti s aktuálními tématy a operativní poptávkou na trhu má metoda NEI nadstavbové moduly, jako například téma interních lektorů či mistrů. V poslední době zaznamenáváme nárůst zájmu o týmovou spolupráci, ale i o dříve opomíjený talent management atd.

Paní doktorko, to ale aplikujete Baťův systém.
Ano, v práci s lidskými zdroji hodně čerpáme z jeho odkazu a také z Komenského, z jeho ideje škola hrou. Co dnes dělají firmy v rámci upevňování týmové spolupráce? Hrají si. Pokud se jedinec vzdělává zážitkem, umocňuje to vstřebávání poznatků a dovedností. Když budeme studovat principy tzv. průmyslového inženýrství, dostaneme se k tomu, že téměř všechny úžasné zahraniční metody aplikují Baťovy principy. Jak Tomáš Baťa říkával: „Stroje – to je jen spousta železa. Budovy – to jsou jen hromady cihel a betonu. Život tomu dávají teprve lidé…“ Náš vzdělávací produkt NEI je český a je náš. Naší pozitivní zkušeností s NEI je fakt, že český zaměstnanec se lépe ztotožní s naší metodou než se zahraniční. Byť vycházejí ze stejných či obdobných základů. A navíc, máme zjištěno, že převzaté názvosloví z cizího jazyka je vnímáno jako složitější a méně pochopitelné. Jednoznačně se ukazuje, jak je důležité českému člověku „vykládat česky“.

Dnešní doba růstu jde ruku v ruce s vyšší potřebou zaměstnanců ve firmách.
Trendem je to, že organizace často nabírají velké množství různorodých lidí. Ale co firemní kultura? Ta si žije vlastním životem, protože se jí nevěnuje dostatečná pozornost. Doporučuji se firemní kulturou v dnešní době obzvlášť zabývat. Následkem opomenutí je nespokojenost, vysoká fluktuace a bohužel v některých případech i protizákonné chování zaměstnanců. Proto se letos zaměřujeme i na oblast bezpečnosti firem v rámci naší metody NEI.

Bezpečnostní témata jsou opravdu v kurzu.
My ho máme letošní rok jako jedno z hlavních. Zaměřujeme se na bezpečnost v organizacích, jejich běžného chodu, ale i bezpečné fungování týmů. A nejen to. Stále častěji se setkáváme s otázkou bezpečnosti v rámci komunikace na sociálních sítí, kyberšikany apod. Jak jsem již řekla, organizace přijímají často velké množství pracovníků. Každý z nich je individualita s odlišným chápáním morálky a kulturního prostředí. Vznikají konflikty, nedorozumění, dokonce i krádeže. Nadstavbový modul naší NEI metody je cílen na problematiku bezpečnosti firem a má také čtyři nosné pilíře. První pilíř „Zaměstnanci“ se věnuje ověřování zaměstnanecké spolehlivosti, problematice výskytu drog a krádeží na pracovišti. Druhým pilířem je „Majetek společnosti“. Mapuje problematiku manipulace s hotovostí, kamerovým systémem, možnostmi jejich použití a problematiku vzdáleného monitoringu. Třetí pilíř „Ochrana informací“ je věnován základním opatřením k ochraně informací a dat, problematice kyberterorismu, kyberšikany, hoaxů apod. Čtvrtý pilíř „Zajištění kontinuity činností“ neboli Business Continuity Planning řeší prevenci krizových situací, plánování, testování a nácvik a v neposlední řadě krizovou komunikaci.

Jste předsedkyní regionálního klubu Severovýchodní Čechy pod Českou manažerskou asociací. Jaká je hlavní činnost vašeho klubu?
Prostřednictvím našeho klubu si manažeři vyměňují své zkušenosti napříč obory v rámci „kulatých stolů“, a to vždy u některého ze členů klubu. A tím se zároveň vzdělávají. Výměna zkušeností je z mého pohledu jedna z nejvýznamnějších vzdělávacích metod. Samotná výměna znalostí je založena na základě dlouholetých zkušeností lidí v oboru. Já ji považuji za metodu, která je funkční. Nejde tedy pouze o teoretickou, ale hlavně o praktickou stránku, která je dnes velmi cenná. Výměnu zkušeností využíváme i prostřednictvím našeho Klubu zlepšování®, jehož cílem je sdružovat profesionály napříč obory, dávat jim prostor sdílet, vyměňovat zkušenosti a umožnit jim společně zlepšovat oblasti, které je nejvíc pálí. Naše setkávání je relativně časté s cílem dokázat pružně reagovat na aktuální dění v organizacích.

22. listopadu 2016 jste ve Španělském sále Pražského hradu za účasti nejvyšších ústavních činitelů České republiky převzala ocenění v programu „Podnikáme odpovědně“ (viz www.e-Vsudybyl.cz, článek „Miloš Zeman předal Národní cenu kvality“). Co pro vás a vaši společnost tato cena znamená?
Velké ocenění. Radost, že naše dlouholetá práce má smysl. Společenská odpovědnost je pro mě stěžejním tématem, i když se o ní v Česku moc nemluví. V roce 2009 jsem založila neziskovou organizaci Šance na vzdělání. Jejím posláním je vzdělávat lidi po úraze či nemoci. Lidi, kterým osudný okamžik změnil život naruby – a oni se z plného nasazení ocitli na samém dně. Pracujeme s nimi od nemocnice přes rehabilitační ústavy, kde je nejvíc čas je rekvalifikovat a hledat další pracovní uplatnění, aby až budou propuštění z rehabilitace, mohli odejít do zaměstnání. Málokdo, koho postihne takováto fatální věc, se totiž může vrátit ke svému původnímu povolání. Jsem toho názoru, že každý by měl pomáhat, jak nejlépe umí. Dala jsem si proto před osmi lety osobní úkol vést osvětu, upozorňovat na problematiku a pomoci organizacím pochopit, že podnikat lze podle principů Corporate Social Responsibility (CSR) ve všech oborech. CSR je velmi aktuální téma. S každým novým zákonem či nařízením se zvyšují morální a etické nároky na každou výrobní i nevýrobní společnost, aby podnikala veškeré kroky k odpovědnému podnikání. Implementaci principů a nových strategií v souladu se CSR se dříve či později nevyhne žádná firma.