Ferrari aneb když s takovým jménem žijete v Maranellu

aneb když s takovým jménem žijete v Maranellu

Silvia Ferrari, nositelka slavného jména, je praneteří Enzo Ferrariho, zakladatele proslulé značky sportovních automobilů. Společně s Vincem Vezzalim, bývalým jezdcem formule 3000, jehož otec byl dvanáct let technickým šéfem F-1 (týmu mechaniků Ferrari), vlastní agenturu PROMO.TGC s.r.l. (Promo T.G.C. Advertising & Media). Vince je vynikajícím výtvarníkem a Silvia organizátorkou a produkční. Jejich agentura sídlí v Maranellu poblíž výrobního závodu Ferrari. Na základě dlouhodobé smlouvy dělá pro továrnu Ferrari grafiku, návrhy designu, výroční zprávy, kalendáře, katalogy apod. Produkuje plakáty na závody F-1 v Imole, na tematické výstavy ve vlastním muzeu Ferrari v Maranellu, pro Ferrari Club International aj. Výtvarně i produkčně spolupracuje s Luciano Pavarottim. Silvia Ferrari kromě toho již čtrnáct let spolupracuje s RAI-1 (Radio Italia), momentálně na programu „Torno sabato“, který uvádí top modelka a vicemiss České republiky 1998 Alena Šeredová. Vyrábí videoklipy pro MTV, dělá manažerku různým hudebním kapelám, marketing prvoligovému volejbalovému mužstvu mužů – Peruggia, kde hraje český reprezentant Pavel Lébl.

Se Silvií Ferrari se potkáváme na mé narozeniny v pondělí 29. března v hotelu Inter.Continental Praha. Koncem března v Praze organizovala incentivní party pro nejlepší evropské partnery firmy Vodafone, sponzora závodní stáje vozů Ferrari F-1. Silvie, jak se ti k nám cestovalo?
Než odpovím na otázku, ráda bych pochválila vysokou kvalitu tvého časopisu, a zvláště grafiky. Českým textům sice nerozumím, ale protože už řadu let podnikám ve stejné branži jako ty, dovedu to ocenit. Mám ráda hezké a do detailů dotahované věci. Tvůj časopis na mne působí příjemně a profesionálně. Co se cesty týče, o mně se ví, že ráda cestuji, a to všemi prostředky. Do Prahy jsem přiletěla Českými aeroliniemi. S jejich službami jsem byla velmi spokojena.

Jak se těšíš na dobu, kdy Česko bude v Evropské unii?
Jsem ráda, že odpadnou formality při překračování státních hranic. Strach mám jedině z toho, aby u vás nenastalo to, co v Itálii, kdy se s nástupem eura o polovinu zvedly ceny. Přechod na euro sice ani tak nepoznamenal střední vrstvy, zato se velmi negativně podepsal na životní úrovni lidí nižších sociálních vrstev. Dodnes se s tím nedokázali vyrovnat, a už jsou to tři roky. Nerada bych, aby to u vás dopadlo obdobně. Z toho, co jsem viděla v Praze a okolí, je zřejmé, že jste dobře nastartováni. Budete však s přeměnami pokračovat dál stejným tempem? Ale abych byla spravedlivá, už před nástupem eura začalo v Itálii docházet k hospodářskému útlumu. Možná jste lépe nastartováni, než jsme byli my. Přeji vám, abyste to zvládli co nejlépe.

Naposledy jsi byla v Česku v roce 1997. Jak se podle tebe Česko za oněch sedm let změnilo?
Obrovsky. V barevnosti, ve struktuře. Předtím jsem u vás byla v roce 1992, a v roce 1997 jsem zaregistrovala, že se tu oproti roku 1992 něco změnilo. Mezi rokem 1997 a 2004 však došlo ke změnám radikálním. Opravené domy, nové obchody, infrastruktura. Diametrálně se zlepšily služby v pohostinství a hotelnictví. Spousty barů a restaurací. Praha je teď srovnatelná s Vídní, s metropolemi v Německu či Francii. Nevím, jak je to u vás po ekonomické stránce. Jakou máte životní úroveň, ale působí to na mne velkolepě. Nádhera.

Jste nositelkou slavného jména Ferrari. Jaký je váš vztah k automobilům a vozům Ferrari?
To jméno mi dělá moc dobře. Jsem hrdá na to, že jsem pokračovatelkou dynastie. Je pravdou, že se na mne, jako na Sylvii Ferrari, lidé dívají jinak. Jméno Ferrari se snažím prosazovat i ve společenské oblasti, mj. jako členka elitního klubu Ferrari. Společně s jeho členy usilujeme, aby jméno Ferrari ještě více pronikalo do světa. A v běžném životě? Když s takovým jménem žijete v Maranellu, nepřijde vám to jako něco výjimečného.
Co se týče výroby vozů značky Ferrari, tak tu již před zhruba padesáti lety převzal koncern Fiat.
Auta řídím strašně ráda, ale podle mne jsou Ferrari auty pouze pro muže. Můj otec má dvě. Nemám sice vůz Ferrari, ale obdobně jako jejich pravověrní majitelé, pokud to jde, tankuji na čerpacích stanicích Shell. Bezesporu nejen proto, že se jmenuji Ferrari. Mé BMW je diesel, a v zimě na naftu Diesel Extra šlape daleko lépe. A to je pravda.

V letech 1992 a 1997 byla Promo T.G.C. Advertising & Media spoluorganizátorem dvou „tajných závodů“ s názvem Cannonball, jež vyvrcholily na českém území.
V devadesátém druhém roce závod vedl z Maranella přes Vídeň do Bratislavy, Brna, Jihlavy a Prahy. Zúčastnilo se jej pětadvacet vozů Ferrari řízených členy Ferrari Club International a dvěma závodníky formule 3000. Vlastní závod končil na československo-rakouské hranici. Odtud následoval přejezd do Brna a ubytování v hotelu Voroněž. Následující den jsme auta vystavovali na brněnském velodromu. Potom následoval přejezd do Jihlavy, kde se sešlo kolem dvou tisíc diváků. Odtud jsme odjeli do Prahy, kde jsme pobyli dva dny. Jedním z hlavních bodů programu byl propagační průjezd vaším hlavním městem s vyhlášením vítězů za účasti ministra Jiřího Dienstbiera na Staroměstském náměstí, kde koncertovala italská skupina „The Shouting“. Bydleli jsme v Parkhotelu. Závod byl mediálně hodně sledován. Za českou stranu závod organizovalo studio KÁ, majitelky Zuzany Kučerové a Jiří Kučera.
V devadesátém sedmém organizaci za českou stranu zajišťoval opět pan Jiří Kučera, tentokrát společně s panem Radimem Hulejou. Závod vedl z Maranella přes Innsbruck do Prahy, kde byl cíl před hotelem Forum, v němž jsme byli ubytováni. Závod byl odstartován prostřednictvím mobilních telefonů. Jeho účastníci vyjížděli v pětiminutových intervalech. Těsně před startem jim byl předán itinerář na magnetofonové kazetě a mapa. Rozhodčím byl profesionál z AMTK. Závod byl uspořádán u příležitosti Autoshow 97. Naše Ferrari byly tři dny vystaveny v samostatném pavilonu na Výstavišti Praha, kde je vidělo přes pětadvacet tisíc diváků. Pro účastníky závodů byl na každý den připraven program. I tento podnik poutal vysokou pozornost hromadných sdělovacích prostředků. Přes Pražskou informační službu se nám sešlo více než dvě stě třicet výstřižků z novin a časopisů včetně Playboye, Blesku, všech hlavních automobilových a sportovních časopisů. Česká televize realizovala tři přímé vstupy. Byli jsme v jejím pořadu " Dobré ráno". Realizovala i reportáž z dojezdu a zpovídala Nina Schiatarelliho – jezdce F1. Patnáctiminutovou reportáž o nás vysílala i televize Prima. Figurovali jsme ve zpravodajství všech televizí. Cannonball s výjimečnou koncentrací vozů Ferrari a osobností v rámci své propagace využili naši tehdejší partneři, jež se podíleli na realizaci závodu, společnosti: Shell, Marlboro (Philip Morris ČR a.s.), Secar, HP-exclusiv, Hotel Forum, In-Time a Autoshow Praha, Casino Praha, Karlovarský porcelán, Eurotel aj.

Kdo tvoří závodní skupinu Cannonballu?
Známí a úspěšní podnikatelé, obchodníci, např. architekti, lékaři, hoteliéři, zpěváci, žurnalisté a za výrobce vozů Ferrari vždy aspoň jeden jezdec formule 3000 či jiného okruhového závodu. Vzhledem k mezinárodnímu charakteru Ferrari Clubu International nejsou jeho účastníky pouze Italové, ale také Švýcaři a Němci. V příštím roce bych tuto akci opět ráda realizovala s dojezdem v Česku. Změny u vás jsou tak markantní, že bych je chtěla ukázat členům našeho klubu. Ostatně, jednou bych chtěla mít v Praze malý byt, nejlépe někde u Staroměstského orloje. Ráda bych důkladně procestovala vaši zemi, navštívila Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Telč či Český Krumlov. Také proto se těším na Cannonball 2005.