Eliminovat bezpečnostní rizika na území České republiky

Před hlavní lázeňskou a turistickou sezonou Všudybyl požádal o rozhovor náměstkyni ministryně pro místní rozvoj České republiky pro řízení Sekce regionálního rozvoje Ing. Kláru Dostálovou.


Archiv vydání

2024 | 2023 | 2022 | 2021 | 2020 | 2019 | 2018 | 2017 | 2016 | 2015 | 2014 | 2013 | 2012 | 2011 | 2010 | 2009 | 2008 | 2007 | 2006 | 2005 | 2004 | 2003 | 2002 | 2001










































Efektivní nízkonákladové letiště

V souvislosti s leteckým Všudybylem jsem 19. dubna 2010 navštívil ředitele akciové společnosti Letiště Vodochody, a.s. Ing. Martina Kačura.
Pane řediteli, potřebuje Středočeský kraj mezinárodní letiště?
To není letiště jenom pro Středočeský kraj, ale vzhledem k velikosti České republiky pro její větší část. Zejména Praha a nejbližší region další letištní infrastrukturu potřebují a rozhodně jim bude přínosem, protože poptávka po ní existuje. Pokud by tomu tak nebylo, pak by ani Letiště Praha-Ruzyně, které má zájem stát se významným evropským leteckým hubem, nepotřebovalo dostavbu své infrastruktury. V rámci příprav našeho projektu jsme jednali se segmentem nízkonákladových leteckých společností. Ty jsou schopny garantovat podstatně vyšší objemy pasažérů, budou-li infrastruktura, služby a cenová politika letiště odpovídat orientaci na lowcostové společnosti. Ve finále to jsou další cestující, kteří budou mít pozitivní vliv na rozvoj cestovního ruchu, zaměstnanost a ekonomický růst. Nemáme ambice být druhou Ruzyní, ale poskytovat efektivní zázemí nízkonákladovým dopravcům. A mimo ně i privátnímu letectví a částečně i charterovému provozu. Co mne mile překvapilo, oslovili nás už i některé klasické letecké společnosti, kterým by náš projekt pro provoz plně postačoval.

Patří do tohoto segmentu i charterové letecké společnosti?
Bezesporu, minimálně podobnými požadavky na infrastrukturu. Aby se nám ale povedlo prosadit tento projekt, museli jsme přijmout několik omezení. Budeme např. fungovat pouze od 6. do 22. hodiny, nepočítáme s nočním provozem. I proto bude naše letiště vhodné jenom pro určitou část charterového provozu, který bude ochoten akceptovat toto omezení.

Nepoškodí rozvoj vašeho letiště privatizaci Letiště Praha?
Zaprvé, pokud mám dobré informace, žádná se nepřipravuje; a za druhé, v době, kdy se privatizovalo AERO Vodochody, se touto otázkou zabývala vláda. Nechala si britským Orbinetem zpracovat nezávislou studii, jaký dopad bude mít prodej AERO Vodochody a jeho letiště na privatizaci Letiště Praha. Z ní vyplynulo, že nebude negativní. Věřím, že všichni odpovědní chápou, že rozvoj hubového letiště Praha Ruzyně a potenciálně i výnos z jeho privatizace, není postaven na tom, kolik tam bude létat nízkonákladových aerolinek, ale jak silná bude pozice našeho národního dopravce ČSA v alianci SkyTeam a jak se bude dařit jemu a jeho aliančním partnerům v budování transferového hubu v Praze.
Mimochodem studie říká, že pokud budou ruzyňské a vodochodské letiště vlastněné a provozované různými majiteli, vygeneruje to v pražském regionu dalších 3,2 milionu dodatečných cestujících oproti stavu, kdy by tady bylo jenom jedno letiště. Takže podle mého názoru nepoškodí, regionu a uživatelům přinese nové možnosti a zdravé konkurenční prostředí zvýší tlak na větší efektivitu státem vlastněného letiště.
Náš projekt koncipujeme na kapacitu 3,5 milionu cestujících ročně. Máme obrovskou výhodu, že začínáme téměř na „zelené louce“ a máme možnost ušít jej na míru nízkonákladové klientele. Víme, co všechno pro rentabilitu nízkonákladových dopravců lze udělat efektivněji, než je na velkém tranzitním letišti, jakým je Ruzyně. Budeme tu přijímat letadla s maximálním rozpětím křídel 36 m, jako jsou Boeing 737, Airbus 319, 320, 321 tedy do kategorie C dle ICAO. Větší stroje tu nebudou přistávat. Tomu odpovídá i rozsah a rozměry zpevněných ploch. Oproti Ruzyni tak může být dráha a systém pojížděček užší a kratší, odbavovací plocha menší. Když se to vezme na kubíky betonu, je to obrovská úspora už při počáteční investici.

Jaké budou trendy letecké dopravy ve středoevropském prostoru?
Střední Evropa zdaleka ještě nevyužila veškeré možnosti letecké dopravy. Ani v Česku počty lidí, kteří cestují, a počty letů ročně nedosahují evropského průměru. Stále je tu prostor pro růst. Ti, kdo nejvíc rostou, jsou na jedné straně huby a dopravci v rámci leteckých aliancí, kteří dokážou vygenerovat provoz na svých mateřských letištích díky nabízeným přestupným možnostem. Tady vidím prostor pro rozvoj ruzyňského letiště za předpokladu, že se povede zkonsolidovat situaci v ČSA. A na straně druhé to budou určitě nízkonákladové společnosti, pro které budeme ve Vodochodech schopni vytvořit podstatně lepší podmínky.

Navzdory nezaměstnanosti v České republice tu bývá problém získat lidi na práci. Realizací vašeho projektu ale „hrozí“ vytvoření spousty nových pracovních míst.
Nacházíme se ve Středočeském kraji. Míra zdejší nezaměstnanosti byla ve čtvrtém čtvrtletí 2009 kolem 5 %. Percentuelně to není nejhorší. Avšak v absolutních číslech, vzhledem k vysokému počtu obyvatel, to je čtvrté nejhorší místo mezi kraji v ČR (cca 50 tisíc uchazečů o práci). Od okamžiku, kdy jsme poprvé začátkem roku médiím odprezentovali náš projekt, neustále dostáváme životopisy a dotazy, kdy už začneme nabírat lidi. Evidentně, coby zaměstnavatel, jsme velmi atraktivní. Co se týče pracovních míst, které zprovoznění mezinárodního letiště ve Středočeském kraji vytvoří, bude jich kolem tří tisíc, z toho my, jako provozovatel letiště, zaměstnáme asi pět set zaměstnanců.

Pane řediteli, co je pro vás větší výzvou po jedenácti letech na ruzyňském letišti a třech na vodochodském? Budovat Letiště Praha nebo nízkonákladové letiště Vodochody?
Ruzyně je renomované letiště celosvětově proslulé destinace Praha, koncipované tak, aby mohlo plnit roli významného evropského hubu. Dnes, v době krize, je nesmírně těžké predikovat budoucí objemy cestujících a zboží, kdy přesně bude Praha potřebovat paralelní dráhu, případně další odbavovací kapacity. Letiště ruzyňského rozsahu, jako strategický infrastrukturní projekt země, má být vždy připraveno na maximální kapacitní rozvoj. Když se v roce 1994 připravoval rozvoj Letiště Praha, tak nejodvážnější z renomovaných expertů prognózovali, že v roce 2010 bude mít maximálně 5,5 milionu cestujících. Jenomže loni už jím prošlo přes dvanáct milionů pasažérů. Proto je lepší byt připraven, a Ruzyně má vybudované solidní základy pro možný růst. Vodochodský projekt je úplně jiný. Při jeho projektování bylo úžasné objevovat nové a nové možnosti areálu. Tím, že je připravován nově od základů, může efektivně reflektovat dnešní potřeby letecké dopravy. Oba projekty mám rád a věřím, že mohou být vedle sebe a oba úspěšné.