Dobrou vstupenkou do 21. století

Velký ohlas na expozici hl.m. Prahy na veletrhu cestovního ruchu SMT Paříž byl jedním z důvodů, proč jsem oslovil radního zodpovědného v Praze za cestovní ruch RNDr. Igora Němce. Pane radní, na ITB Berlin letos absentoval oficiální stánek České republiky, a to 47 dní před vstupem Česka do Evropské unie. Nebýt Karlových Varů, nebylo by Česko na berlínském výstavišti vůbec. Proč jste se nezúčastnili Berlína?
Česká republika má jen jeden stánek, který po celém světě získává vavříny, a ten nemůže být současně na dvou místech. Když je v Paříži, nemůže být v Berlíně. To, jak připravujeme účasti hl.m. Prahy na veletrzích cestovního ruchu ve světě, je poměrně složitý proces. Rozhodujeme se i podle toho, ve kterých destinacích je aktuálně třeba posilovat zájem o Prahu. Z toho důvodu jsme volili Paříž. Výstava v Paříži byla velkolepá. Během čtyř dnů ji navštívilo sto padesát tisíc lidí. O tom, že byl o veletrh veliký zájem, svědčí skutečnost, že jeho výstavní doba byla prodloužena do 21. hodiny. Veletrh byl pro nás významný i proto, že jsme se jej zúčastnili s inovovaným stánkem. Jeho základem byl náš loňský, který posbíral řadu světových ocenění. Stánek byl (mimo jiné) obohacen o repliku slavné Brokoffovy sochy sv. Jana Nepomuckého z Karlova mostu včetně reliéfu, o kterém se traduje, že kdo se ho dotkne, tak se do Prahy určitě vrátí. To expozici vtisklo ještě patetičtější ráz. Podle bezprostředních reakcí návštěvníků stánku (zejména toho, jak se houfně u sochy fotili) i další odezvy, to lze hodnotit jako dobrý tah.

Stánek hl.m. Prahy, který už loni sklízel úspěch za úspěchem, je vaším dítětem…
Ne tak zcela, vymysleli jsme jej společně s mým asistentem panem doktorem Karlem Novákem. K jeho zadání nás inspiroval stánek, jenž jsme viděli na veletrhu pojatém jako výstava regionů, který probíhal zhruba před dvěma lety ve Španělsku. Jeden z regionů se tam prezentoval zajímavou multimediální expozicí. A my si uvědomili, že takováto koncepce by mohla být pro hl.m. Prahu dobrou vstupenkou do 21. století.

Jako předseda Sekce cestovního ruchu Hospodářské komory hl.m. Prahy jsem se záhy po loňském vyhlášení stánku hl.m. Prahy nejlepší expozicí World Travel Market v Londýně zúčastnil jednání s polskou delegací. Poláky ze všeho nejvíce zajímalo, co děláme pro to, že je Praha stále plná turistů. Že do Prahy létá čím dál více nízkonákladových leteckých dopravců. A ačkoliv jsem se zmínil i o vašem tehdy právě čerstvém úspěchu v Londýně, aktivitách podnikatelské sféry i města, má odpověď stejně vyzněla ve smyslu, že je to dáno podstatou Prahy. Jak je tomu, pane radní, podle vás, člověka, který má na starosti rozvoj cestovního ruchu v Praze?
S jistou dávkou nadhledu bych řekl, že to ani není zásluha moje nebo Rady hlavního města, ale o to, že zde máme tolik návštěvníků, se postaral Karel VI., řada umělců – stavitelů, kteří Praze vtiskli genius loci, který je přitahuje. Co může být zásluhou dnešní reprezentace, a řada turistů to i uvádí, je to že do Prahy přijíždí nejenom za památkami, ale také za pivem apod., což už bude platit asi jenom chvíli, protože zvýšení DPH bude tuto výhodu výrazně eliminovat.

Jaké akce se budou v rámci vstupu Česka do Evropské unie konat v Praze?
V Praze jich bude mnoho. Budou na Vltavě, na Letenské pláni, na Pražském hradě, na Výstavišti, ale ty hl.m. Praha přímo neorganizuje a většinou na ně ani nepřispívá. Přispíváme pouze na jazzový most mezi Prahou a Mnichovem. Jedinou akcí, kterou bude Praha organizovat, bude 1. května koncert Symfonického orchestru hl.m. Prahy FOK na Staroměstském náměstí.

Co je mezinárodní hudební festival Pražské jaro Pražským jarem, vždy byl končen Beethovenovou 9. symfonií d-moll s Ódou na radost, jejíž citace je hymnou Evropské unie. Letos, v čase vstupu Česka do Evropské unie, přišel tento festival s inovací, že bude zakončen 9. symfonií e-moll „Z nového světa“. Toto skvostné dílo Antonína Dvořáka, kromě toho, že je zřejmě nejhranější symfonií světa, je pozoruhodné i tím, že znělo i na Měsíci, kam si jej s sebou vzali američtí kosmonauti, už proto, že Američané jsou bytostně přesvědčeni, že Dvořákova „Devátá“ je jejich, americká. Není to poněkud nešťastná konstelace, když jedním z nepsaných atributů Evropské unie je být rovnocenným partnerem, resp. protiváhou Spojeným státům americkým?
Dvořákova Novosvětská k České republice určitě patří. Ta volba, já ji teda nečinil, vyplynula také z toho, že Česko letos slaví rok hudby. Rok 2004 je mj. i stým výročím úmrtí Antonína Dvořáka. V tu dobu budou tedy zároveň probíhat jeho dny – festival koncertů, a myslím si, že právě proto pořadatelé festivalu učinili tuto volbu. Hledat v tom něco jiného, je nesmysl.

www.praha-mesto.cz



www.pis.cz