Eliminovat bezpečnostní rizika na území České republiky
Před hlavní lázeňskou a turistickou sezonou Všudybyl požádal o rozhovor náměstkyni ministryně pro místní rozvoj České republiky pro řízení Sekce regionálního rozvoje Ing. Kláru Dostálovou.
Před hlavní lázeňskou a turistickou sezonou Všudybyl požádal o rozhovor náměstkyni ministryně pro místní rozvoj České republiky pro řízení Sekce regionálního rozvoje Ing. Kláru Dostálovou.
S generálním ředitelem České správy letišť Ing. Martinem
Kačurem se potkáváme při příležitosti prvního příletu společnosti TAP
Portugal do Česka 1. června ve VIP salonku České správy letišť na
Letišti Praha-Ruzyně. Pane řediteli, veškerá letiště ve správě České
správy letišť mají pozitivní dynamiku, což obzvláště v minulých dvou
letech v Evropě nebylo pravidlem.
To je pravda, ale teď už Česko není výjimkou. V posledním období, a
vykazuje to i statistika IATA, dochází k všeobecnému oživení letecké
dopravy. Takže i letiště kolem nás zaznamenávají hospodářské
oživení. Letecká doprava se dostává zpátky do konstelace před vypuknutím
SARS a války v Iráku. Několik let nazpátek však většina evropských
letišť zdaleka nedosahovala dynamiky Prahy a některé letecké společnosti
měly vážné problémy, zatímco výkony na Letišti Praha-Ruzyně rostly a
letiště se rozvíjelo. Hodně tomu napomohla skutečnost, jak a jaké Česká
správa letišť nastavila leteckým dopravcům podmínky. Letiště je možné
vnímat jako subjekty, které výrazným způsobem spoluvytvářejí podmínky
pro fungování ekonomik. A právě v této oblasti se nám výrazně daří.
Námi vytvářené zázemí je kvalitní, tvůrčí, konstruktivní a
rovnocenné pro všechny účastníky letecké dopravy.
Stát v čele firmy, obzvláště takto strategické, je mj. také
o vizi. Malí lidé mají malé vize, zato velcí prý jsou jako hvězdy: Sami
sebe spalují, aby ozářili druhé. Toto moudro není z mé hlavy. Kdyby díky
odvaze, a to i u vás v top managementu České správy letišť,
v rozhodujících okamžicích nedošlo k prosazení k zásadních kroků,
jež v dlouhodobém horizontu umožňují rozšiřování možností Letiště
Praha-Ruzyně, došlo by nejspíš k dlouhodobé ztrátě zájmu létat z/do
Prahy. Nicméně rovněž „překážílkové“ se činili, seč mohli, a tak
dnes Letiště Praha-Ruzyně např. nemá paralelní startovací a přistávací
dráhu.
Paralelní dráha, neboli „BIS“, je pro rozvoj pražského letiště
inklinujícího na pozici evropského hubu zásadní věcí. S dostavbou
nového terminálu sice získáme další odbavovací kapacity, odletové
východy, stojánky, avšak s dráhovou kapacitou o moc víc nenaděláme. Už
dnes jsme ve špičkových časech téměř na její maximální kapacitě.
Stávající možnosti jednodráhového systému se snažíme vylepšovat
procedurálními i stavebními zásahy, jako např. vybudováním rychlých
výjezdů z dráhy. Ty její využitelnost umožní zvýšit ještě o zhruba
deset procent, což je ve špičkových časech docela zásadní. Avšak
opravdovým a systémovým řešením problému bude až výstavba paralelní
dráhy. Obdobně je dráhový systém řešen na řadě dalších letišť, jako
je například Londýn Heathrow, Mnichov či Paříž CDG. Při výstavbě
paralelní dráhy je jednou z priorit ochrana životního prostředí. Už
samotné směrování nové dráhy bude minimalizovat dopady letecké dopravy na
okolní obce a také na samotnou Prahu. Abychom nic nezanedbali, okamžitě
poté, co na pražském letišti začaly strmě stoupat výkony, jsme se začali
dráze intenzivně věnovat. Na podzim by měla být hotova studie vlivu na
životní prostředí a pracujeme i na všech dalších podkladech, které jsou
pro spuštění výstavby paralelní dráhy nezbytné.
Spousta politiků, včetně pražského primátora MUDr. Pavla Béma,
konstatuje, že za to, že je Praha tak oblíbeným cílem, může Karel IV. a
další osvícení vládci. Bezesporu však za to může rovněž fakt, že
k nám, a to i díky Letišti Praha-Ruzyně, vůbec kdo (za současného tlaku
poptávky) může…
Určitě. Co nám bude platné, že máme krásnou zemi a ta země krásné
hlavní město, pokud se k nám nebude moci turista nebo obchodník pohodlně a
rychle dostat? A co nám bude platné mít nádherné letiště, pokud nebude
mít napojení na celkový dopravní systém České republiky, nebo alespoň na
dopravní systém hlavního města Prahy? Ano, vylepšujeme jednotlivé prvky
zde na letišti. Ale už dávno se mělo začít řešit kolejové spojení
pražského letiště s Prahou a dalšími městy vůbec.
Ano, z hlediska české makroekonomiky je hrubou strategickou chybou
(průvodním projevem chronického podceňování cestovního ruchu v oblasti
generování zahraničního inkasa), že součástí dnes již
transatlantického a transpacifického leteckého uzlu – Letiště
Praha-Ruzyně není regulérní železniční nádraží, z něhož by
návštěvníci Česka mohli plynule pokračovat do všech koutů naší
krásné země utrácet tam své peníze. Navíc když vše nasvědčuje, že
Letiště Praha-Ruzyně bude mít ještě vyšší dynamiku, než udávaly i ty
nejsmělejší prognózy.
Dynamika prvního kvartálu letošního roku byla hodně vysoká, přes
čtyřicet procent. Nárůst je vyšší, než vůbec kdo kdy předpokládal, a
to včetně expertů IATA.
Jaké jsou za této situace priority generálního ředitele České
správy letišť?
Dívat se na rozvoj letiště v dlouhodobém horizontu. Kdo v souvislosti
s naším letištěm plánuje s pohledem pěti- nebo desetiletým, plánuje
krátkozrace. Padesát let je doba, o níž musíme, mimo jiné i s ohledem
na objem potřebných investic, uvažovat. Dnes je důležité dotáhnout
projekty, které jsme před zhruba pěti lety začali plánovat, a realizovat
je. Ruku v ruce s tím nastavit střednědobý plán a současně připravit
dlouhodobý koncept rozvoje letiště.