Eliminovat bezpečnostní rizika na území České republiky

Před hlavní lázeňskou a turistickou sezonou Všudybyl požádal o rozhovor náměstkyni ministryně pro místní rozvoj České republiky pro řízení Sekce regionálního rozvoje Ing. Kláru Dostálovou.


Archiv vydání

2024 | 2023 | 2022 | 2021 | 2020 | 2019 | 2018 | 2017 | 2016 | 2015 | 2014 | 2013 | 2012 | 2011 | 2010 | 2009 | 2008 | 2007 | 2006 | 2005 | 2004 | 2003 | 2002 | 2001










































Dlouhodobý koncept rozvoje

S generálním ředitelem České správy letišť Ing. Martinem Kačurem se potkáváme při příležitosti prvního příletu společnosti TAP Portugal do Česka 1. června ve VIP salonku České správy letišť na Letišti Praha-Ruzyně. Pane řediteli, veškerá letiště ve správě České správy letišť mají pozitivní dynamiku, což obzvláště v minulých dvou letech v Evropě nebylo pravidlem.
To je pravda, ale teď už Česko není výjimkou. V posledním období, a vykazuje to i statistika IATA, dochází k všeobecnému oživení letecké dopravy. Takže i letiště kolem nás zaznamenávají hospodářské oživení. Letecká doprava se dostává zpátky do konstelace před vypuknutím SARS a války v Iráku. Několik let nazpátek však většina evropských letišť zdaleka nedosahovala dynamiky Prahy a některé letecké společnosti měly vážné problémy, zatímco výkony na Letišti Praha-Ruzyně rostly a letiště se rozvíjelo. Hodně tomu napomohla skutečnost, jak a jaké Česká správa letišť nastavila leteckým dopravcům podmínky. Letiště je možné vnímat jako subjekty, které výrazným způsobem spoluvytvářejí podmínky pro fungování ekonomik. A právě v této oblasti se nám výrazně daří. Námi vytvářené zázemí je kvalitní, tvůrčí, konstruktivní a rovnocenné pro všechny účastníky letecké dopravy.

Stát v čele firmy, obzvláště takto strategické, je mj. také o vizi. Malí lidé mají malé vize, zato velcí prý jsou jako hvězdy: Sami sebe spalují, aby ozářili druhé. Toto moudro není z mé hlavy. Kdyby díky odvaze, a to i u vás v top managementu České správy letišť, v rozhodujících okamžicích nedošlo k prosazení k zásadních kroků, jež v dlouhodobém horizontu umožňují rozšiřování možností Letiště Praha-Ruzyně, došlo by nejspíš k dlouhodobé ztrátě zájmu létat z/do Prahy. Nicméně rovněž „překážílkové“ se činili, seč mohli, a tak dnes Letiště Praha-Ruzyně např. nemá paralelní startovací a přistávací dráhu.
Paralelní dráha, neboli „BIS“, je pro rozvoj pražského letiště inklinujícího na pozici evropského hubu zásadní věcí. S dostavbou nového terminálu sice získáme další odbavovací kapacity, odletové východy, stojánky, avšak s dráhovou kapacitou o moc víc nenaděláme. Už dnes jsme ve špičkových časech téměř na její maximální kapacitě. Stávající možnosti jednodráhového systému se snažíme vylepšovat procedurálními i stavebními zásahy, jako např. vybudováním rychlých výjezdů z dráhy. Ty její využitelnost umožní zvýšit ještě o zhruba deset procent, což je ve špičkových časech docela zásadní. Avšak opravdovým a systémovým řešením problému bude až výstavba paralelní dráhy. Obdobně je dráhový systém řešen na řadě dalších letišť, jako je například Londýn Heathrow, Mnichov či Paříž CDG. Při výstavbě paralelní dráhy je jednou z priorit ochrana životního prostředí. Už samotné směrování nové dráhy bude minimalizovat dopady letecké dopravy na okolní obce a také na samotnou Prahu. Abychom nic nezanedbali, okamžitě poté, co na pražském letišti začaly strmě stoupat výkony, jsme se začali dráze intenzivně věnovat. Na podzim by měla být hotova studie vlivu na životní prostředí a pracujeme i na všech dalších podkladech, které jsou pro spuštění výstavby paralelní dráhy nezbytné.

Spousta politiků, včetně pražského primátora MUDr. Pavla Béma, konstatuje, že za to, že je Praha tak oblíbeným cílem, může Karel IV. a další osvícení vládci. Bezesporu však za to může rovněž fakt, že k nám, a to i díky Letišti Praha-Ruzyně, vůbec kdo (za současného tlaku poptávky) může…
Určitě. Co nám bude platné, že máme krásnou zemi a ta země krásné hlavní město, pokud se k nám nebude moci turista nebo obchodník pohodlně a rychle dostat? A co nám bude platné mít nádherné letiště, pokud nebude mít napojení na celkový dopravní systém České republiky, nebo alespoň na dopravní systém hlavního města Prahy? Ano, vylepšujeme jednotlivé prvky zde na letišti. Ale už dávno se mělo začít řešit kolejové spojení pražského letiště s Prahou a dalšími městy vůbec.

Ano, z hlediska české makroekonomiky je hrubou strategickou chybou (průvodním projevem chronického podceňování cestovního ruchu v oblasti generování zahraničního inkasa), že součástí dnes již transatlantického a transpacifického leteckého uzlu – Letiště Praha-Ruzyně není regulérní železniční nádraží, z něhož by návštěvníci Česka mohli plynule pokračovat do všech koutů naší krásné země utrácet tam své peníze. Navíc když vše nasvědčuje, že Letiště Praha-Ruzyně bude mít ještě vyšší dynamiku, než udávaly i ty nejsmělejší prognózy.
Dynamika prvního kvartálu letošního roku byla hodně vysoká, přes čtyřicet procent. Nárůst je vyšší, než vůbec kdo kdy předpokládal, a to včetně expertů IATA.

Jaké jsou za této situace priority generálního ředitele České správy letišť?
Dívat se na rozvoj letiště v dlouhodobém horizontu. Kdo v souvislosti s naším letištěm plánuje s pohledem pěti- nebo desetiletým, plánuje krátkozrace. Padesát let je doba, o níž musíme, mimo jiné i s ohledem na objem potřebných investic, uvažovat. Dnes je důležité dotáhnout projekty, které jsme před zhruba pěti lety začali plánovat, a realizovat je. Ruku v ruce s tím nastavit střednědobý plán a současně připravit dlouhodobý koncept rozvoje letiště.





www.csl.cz