Darovanský dvůr

„Protož věziž, že ne pro spravedlnost tvou

Hospodin, Bůh tvůj, dává tobě zemi tu výbornou,

abys dědičně držel ji, poněvadž jsi lid tvrdé šíje.“

5M. 9, 6.

Hotelové téma Všudybylu a pozvání paní doktorky Sinkulové mne přivedlo do přírodního parku Horní Berounka na Darovanský dvůr, abych tu v atraktivním prostředí kongresového a golfového resortu porozprávěl s majitelem podniku JUDr. Josefem Sinkulem. Pane doktore, kam oko pohlédne, všude Sinkulovo.
V Darové na Darovanském dvoře, počínaje mým dědečkem, už žije čtvrtá generace Sinkulů. Když se první ze Sinkulů rozhodl usadit v Darové, neměl nic. Přišel sem jako syn chudého chalupníka. Pronajal si statek od hraběte Sternberga a začal vydělávat, aby jej mohl koupit. Podařilo se mu to za mnoho let. Dvůr postupně zveleboval, rozšiřoval a předal mému otci. Ten na něm hospodařil do roku 1948, kdy nás vystěhovali. V roce 1993 jsme se sem vrátili do zpustošeného areálu a měli dilema, zda je životaschopný náš záměr zvelebit krásnou náhorní planinu v meandru řeky Berounky.

Životaschopný? Prosperující kongresové centrum, frekventovaná golfová hřiště, hospodářská stavení adaptovaná na stylová ubytovací zařízení, nový hotel a spousty hostů…
Díkybohu. Zatím se nám daří. Přesto bych chtěl vyslovit myšlenku, kterou se zabývám léta, že by se i do české společnosti měl dostat takový dobrý zvyk (neříkám úplně okopírovat Angličany s jejich kluby), že jednou hosté budou mít osobní vztah k tomuto místu, ke kraji a jeho prostřednictvím sami k sobě. Že pokud budou mít radost nebo nebudou vědět kudy kam, že si uvědomí, že mohou zajet na Darovanský dvůr, kde se setkají s pozornou obsluhou a službami a kde určitě potkají někoho známého, s kým se podělí o své radosti i strasti.

Darovanský dvůr je rodinný podnik.
Ano, je. Moje žena mi je obrovskou oporou. Bez ní by asi těžko byl v dnešní kráse. Mám syna Petra, který je (dokonce jsem to napsal a vložil do koule korouhve věže hotelu) nejlepším synem, kterého jsem si mohl přát.

Zmínil jste věž hotelu. V ní je tzv. „papežský salonek“. Připadal jsem si v něm jako na kapitánském můstku zaoceánské lodi. Jenže jsem nehleděl na moře, ale na golfová hřiště, koně v ohradě…
Koncepce objektu umožnila realizovat jednu místnost ve věži hlavní hotelové budovy, z níž je přehled po celém resortu. V souvislosti s jejími dispozicemi jsme vzpomněli ceremoniálu volby papežů. Salonek jsme proto nazvali papežským. Můžeme jej klientům doporučit na jednání s tím, že protistraně mohou oznámit: „Pokud s námi chcete jednat v papežském salonku, vězte, že tam budeme zavřeni tak dlouho, dokud se nedohodneme.“
A koně? Ty jsou jednou z prvních sportovních aktivit, s nimiž jsme začínali. Koně nás spojují s minulostí lidstva. Když se někdo bojí sednout na koně, argumentuji tím, že co je člověk člověkem, buď chodil pěšky, nebo jezdil na koni, a že je tomu lidské tělo přizpůsobeno. Teprve posledních čtyřicet let sedíme jako skrčenci v autech s nohou na plynu. Díky tomu máme řadu nepoužívaných svalů. Denně pracuji šestnáct hodin a velmi často jsem hodně unavený. Ale i kdybych spal dva nebo tři dny, stále se nebudu cítit odpočinutý. Když se ale projedu na koni, cítím se obrovsky osvěžený. Je to logické, protože se uvedou v činnost svaly, které se zapojí jedině při této příležitosti. Navíc těsné sepětí se spřáteleným zvířetem působí pozitivně na psychiku.

Nejen díky koním si ale Darovanský dvůr zachoval spoustu prvků selské usedlosti.
Základní myšlenkou, s níž jsme resort budovali, bylo zachovat původní architekturu. Nebylo to jednoduché. Museli jsme překonávat „zaběhnuté přístupy“ stavebních firem, které z ekonomického hlediska správně zhodnotily situaci, že zbourat staré budovy a na jejich místě postavit nové, je lacinější, než sanovat podmáčené zdivo, dělat odvlhčovací kanály atd. Ale přesvědčil jste se sám, staré budovy mají duši. Pokud je někdo zbourá a na jejich místě postaví nové, ztratí ji. Všechny původní budovy jsou proto rekonstruované a je ponecháno jejich až metrové kamenné zdivo. Všechny mají starodávně křivé zdi a pokusili jsme se v nich vytvořit odpovídající pokojíky. Vše je z přírodních materiálů včetně dřevěných oken a nábytku z masivu. Zkrátka to, co stará budova chce a co potřebuje člověk, který v takovém domě pobývá. Pro náročnou klientelu jsme pak postavili nový hotel ve stylu venkovského zámečku, který jsme architektonicky včlenili do původní zástavby. Tím byl doplněn historický půdorys dvora. V tomto novém objektu jsou velké komfortní klimatizované pokoje.

Podařilo se přesto, že hotel sluje luxusem mramorového schodiště, mobiliáře DVD z Jaroměřic nad Rokytnou i individuálně pojatými prostorovými dispozicemi a interiéry každého z pokojů. Dovolte mi řečnickou otázku – vyplácí se investovat do kvality?
To je nutnost. Na kvalitě jsme rozhodně nešetřili, to aby naši hosté byli v prostředí, které jim přináší příjemný, povznášející pocit.

Nejen papežský salonek, ale i vstup na 10. jamku se vymyká běžným zvyklostem. Pravděpodobně jste v Česku jediným hotelem, který je až takto bezprostřední součástí golfového areálu.
Naším záměrem bylo přímé propojení ubytovací kapacity a stravovacích středisek se sportovními sektory a areály trávení volného času. Dotáhli jsme jej do takových detailů, že host, který obývá náš „King Golf Room“, má přímo z pokoje vlastní vstup na odpaliště.
Co se týče dalšího sportovního zázemí, na Berounce máme k zapůjčení několik kánoí. Stačí seběhnout sto metrů k řece, která Darovanský dvůr obtéká ze tří stran. Půjčujeme i horská kola. Máme tu tři tenisová hřiště, plavecký bazén aj.

Darovanský dvůr, to nejsou „jenom“ golfová hřiště a polnosti, ale také lesy. Sám jste vášnivý nimrod…
Poslední dobou víc to první. Prakticky už nemám čas vyjít si jen tak do lesa. Proto vítám, mohu-li tam naše hosty doprovodit, aby viděli, jakým způsobem vedeme myslivecké hospodaření.

Velmi mne zaujala „černá kuchyně“ někdejšího čeledníku. Domníval jsem se, že se jedná o nový perfektně kamuflovaný objekt.
Není to kamufláž. Díky Bohu, náhoda zamezila ničivé činnosti lidí. Černá kuchyně byla řadu desítek let zavalena sutí a zapomenuta. Objevili jsme ji až při velké rekonstrukci. Díky tomu jsou na jejím historickém klenutí originální saze ze 17. století.

Ano, každý solidní podnik stojí na pořádné kuchyni…
Kromě černé, kterou nám zařídili naši předkové, jsou na Darovanském dvoře ještě dvě další špičkově zařízené kuchyně. Co se týče kuchařů, i zde jsme měli štěstí. Na jídlo se k nám sjíždějí lidé z okolí i z daleka. Proslavená je např. naše svíčková omáčka nebo zvěřinová kuchyně.

Díky golfu, ale také kongresovým dispozicím navštěvuje Darovanský dvůr spousta význačných klientů.
Jistě k tomu přispívá skutečnost, že jsme jediným hotelem, který kromě zázemí pro často náročný pracovní program školení a kongresů nebo firemních akcí může nabídnout tak pestrou škálu relaxačních aktivit přímo ve svém areálu. Ano, hosté svojí přítomností umocňují dobrou pověst našeho podniku. Ale neoháníme se tím a nezveřejňujeme jména firem a hostů. Pokud nám chtějí věnovat něco ze svého kreditu a mají zájem nás doporučovat, dělají to o své vůli.

www.darovanskydvur.cz