Eliminovat bezpečnostní rizika na území České republiky

Před hlavní lázeňskou a turistickou sezonou Všudybyl požádal o rozhovor náměstkyni ministryně pro místní rozvoj České republiky pro řízení Sekce regionálního rozvoje Ing. Kláru Dostálovou.


Archiv vydání

2024 | 2023 | 2022 | 2021 | 2020 | 2019 | 2018 | 2017 | 2016 | 2015 | 2014 | 2013 | 2012 | 2011 | 2010 | 2009 | 2008 | 2007 | 2006 | 2005 | 2004 | 2003 | 2002 | 2001










































Cykloregion Krušné hory

Propojení nadregionálních cyklotras v česko-německém Krušnohoří

Projekt je zaměřen
na propojení hlavních cyklistických tras na obou stranách hranice (Krušnohorské magistrály a Radfernweg Sächsische Mittelgebirge) a zároveň české sítě menších cyklotras se saskou strukturou. V jeho rámci vznikne struktura podobná žebříku, spojující hlavní cyklotrasy na obou stranách hranice mnoha „příčkami“. V některých místech se plánují nové značené přechody hranice pro pěší a cykloturisty. Česká část projektu bude věnována zlepšení infrastruktury. V současnosti neexistují vyznačená propojení a vzájemné odkazy na cyklistické trasy na sousední straně hranice a potenciál obou cyklomagistrál tak i z těchto důvodů není pro přeshraniční cykloturismus plně využit.

Krušnohorská magistrála
je na české straně nejdůležitější cyklistickou linií podél česko-německé hranice. Ústecký kraj zadal vypracování dokumentace, která upravuje některé úseky Krušnohorské magistrály, resp. je překládá do nové polohy mimo silniční síť. Obsahem projektu jsou také dva úseky, které sice nejsou přímo součástí hlavního tahu Krušnohorské magistrály, avšak mají významné vazby na sousední Sasko. Jsou to odbočky Sněžník – Rosenthal a Mikuláška – Moldava. Oba úseky jsou již zahrnuty do výhledové koncepce propojení přezdívané „žebřík“. Krušnohorská magistrála má celkovou délku – tj. včetně úseků vedených po stávajících zpevněných komunikacích a silnicích bez jakýchkoliv úprav s výjimkou dopravního značení – asi 136,5 km. V celé délce je vyznačena a cyklisté ji hojně využívají. Některé dílčí úseky jsou nevyhovující, zejména z pohledu možného střetu cyklistů s motorovou dopravou, nevhodného vedení nebo technického stavu. Ty je nutné zrekonstruovat nebo přeložit, aby vyhovovaly bezpečnostním a dalším požadavkům na parametry páteřní trasy.

Na saské straně
je paralelní cyklotrasou ke Krušnohorské magistrále dálková Sächsische Mittelgebirge I-6, která je jednou z nejvýznamnějších v Sasku. Začíná v Plauen a po 490 km končí v Žitavě. Umožňuje napojení na Elsterradweg I-10 nebo na cyklostezku Odra-Nisa I-4. Dále na území Mittelgebirge Vogtland, Elstergebirge, Erzgebirge, Elbsandsteinge­birge, Lausitzer Bergland und Zittauer Gebirge des Freistaates Sachsen kříží trasa „Sächsische Mittelgebirge“ I-6 dálkové cyklotrasy „Mulderadweg“ I-2, Zschopautalradweg“ I-5, „Labskou stezku“ I-1 a „Spreeradweg“ I-3. Napojení nejen saské, ale i české cyklomagistrály na Labskou stezku, která byla již poosmé v řadě vyhlášena nejoblíbenější dálkovou cyklotrasou v Německu, otevírá možnost směřovat její početné uživatele do sousedních lokalit.