Čtyřmi pohořími 4

Že by rád k té krávě
Čtvrtek 20. srpna 2009 07.40 Nechce se mi ze stanu. 08.02 Pomalu, všechno mi jde pomalu. 09.40 Scházím na silnici. Úmorným vedrem mi to od kilometrovníku ke kilometrovníku opakovaně trvá 12 minut. 10.20 Zastavuje stříbrná Dacia, a kam že jdu. Řekl jsem, že na cabanu Lotrului. Naložili mne. Starší pán s paní. Po cestě mi pouští kazety s rumunským folklorem. Ten já rád. Od dob svých prvních rumunských čundrů s ním mám spousty LP desek. Vezli mne nějakých 30 km do sedla Groapa Seaca. Vnutil jsem jim pětieurovku. Vyměnili jsme si vizitky. 11.30 Po tak náročné túře dělám polední siestu. Dojídám poslední stroužky druhé paličky česneku a ovčí sýr. Radím se s mapou a schématem pánů Balatky a Čížka. Rozhoduji se pro Sureanu. 12.30 Pokračuji kopci po žlutém terči. Záhy se mi ztrácí. Držím se nezřetelných kolejí v trávě. 14.00 Jsem na nejvyšším tamním kopci Vf. Capra (1972). Nádherný výhled. Dnes by to mohlo být tak akorát. No a pak jsem ve velikánské dálce uviděl horu-pyramidu. Cestu na sever mi vyznačilo KTM oranžovými fábory. 18.30 Procházím kolem polany a bači pasoucího krávy. Kam prý jdu. Řekl jsem: „Sureanul.“, a že tam chci dojít ještě dneska. Opravil mne, že to je Šureanul, a jestli mám čelovou svítilnu, že je to hodně daleko a že tu jsou medvědi. Vybídl mne, abych přespal v jeho salaši a postavil si v ní stan (kvůli děravé doškové střeše). Rozpaků (být či nebýt), zda-li stanovat na dobytkem pokálené podlaze, mne zbavil tím, že na ni roztáhl velkou igelitovou folii. Vařím na jeho ohništi, nad kterým je plech. Přesto mám nádobí od dehtu. Bača je úžasný a laskavý. Ukázal mi, kde má vodu, donesl cujku a šel zahnat dobytek. 20.45 Zaléhám. Do vedlejší místnosti ubytoval krávu. Funí jako kráva. V noci mi co chvíli u hlavy (přes břevna salaše) řve býk jako tur, že by rád k té krávě. Určitě nemá ani zbla ponětí, jak moc ho chápu.

Šureanul akolo
Pátek 21. srpna 2009 06.40 Probouzím se. 06.50 Vstávám. Tentokrát vařím na svém vařiči. Bača se vrátil s nadojeným mlékem. Stěžuje si, že už mu zase jedno ze zvířat uteklo do rokle a že uhlídat patnáct kusů je nekonečná dřina. 07.32 Mezitím, co jsem dosnídal poridge, bača vyndal svůj foťák a stativ. Vycházíme před salaš. Je to obřad, než vše přichystá. 08.20 Loučíme se. Ukazuje mi, kudy se dát, a že musím obejít nebo přejít několik kopců, než budu na Šureanulu. 08.35 Docházím k trase značené KTM, když v tom nešlo nezastavit. Dva pravé hříbky! 09.30 Ve žlebu v bystřině páchám hygienu a svačím. Přesto, že tuším, že by po cestě ještě mohla být voda, nabírám ji do všech tří PET lahví. 10.00 Nespěchaje, houby sbíraje, stále po pentlích KTM. 11.45 Jsem na polaně v 1548 m n.m. a Šureanul či jiný kopec ve tvaru pyramidy nikde. Objevuji tyč s vyrezlými směrovkami, na nichž lze vytušit modrý kříž a nápis Cabana Voievodu a opačným směrem Sureanul 2? ore. 12.00 Obědvám. Michelský chleba, který jsem kupoval před deseti dny, je v tak vynikající kondici, jako by byl dva dny starý. 13.30 Jsem v jakémsi sedle. Kam teď? Napravo? Nalevo? Nejdřív nalevo. Pak mi ale protější kopec začal připadat vyšší. Tak napravo. Cca 10 minut od vrcholu předpokládaného dnešního cíle jsem pro jistotu učinil odbočku k bačovi, abych se zeptal, je-li to vskutku Šureanul. „Nu, Virful lui Patru. Šureanul akolo,“ a míří rukou přes široké údolí na vzdálený horský masiv. 17.30 Ve výšce 1935 m n.m. potkávám pramen. Od 10 hodin tak zbytečně vláčím 4,5 litru vody. Mocně se napájím a pokračuji vzhůru. Kde je vrchol Šureanulu? Napravo? Nebo nalevo? Opět jsem zvolil blbý směr. Jenomže když jsem u protějšího vrcholu, je za ním další. A tak se jdu podívat a fotografovat i tam, ale pak se vracím k prostřednímu, kde si konečně všímám nivelizační značky 2060 m n.m. 19.40 Večerní vařba je velkolepá. Tentokrát do toho Vitaně hodně kecám. Houbový hovězí bujón, houbové rizoto… 21.40 Co dělat? Jsem na vrcholu. Úžasná hvězdnatá noc. Takže vyčistit zuby a spát.

• www.e-vsudybyl.cz/…byli-toulky/