Eliminovat bezpečnostní rizika na území České republiky

Před hlavní lázeňskou a turistickou sezonou Všudybyl požádal o rozhovor náměstkyni ministryně pro místní rozvoj České republiky pro řízení Sekce regionálního rozvoje Ing. Kláru Dostálovou.


Archiv vydání

2024 | 2023 | 2022 | 2021 | 2020 | 2019 | 2018 | 2017 | 2016 | 2015 | 2014 | 2013 | 2012 | 2011 | 2010 | 2009 | 2008 | 2007 | 2006 | 2005 | 2004 | 2003 | 2002 | 2001










































• státní dotace a granty slouží k reálné podpoře kvantifikované finančními zdroji • regionální rozvoj bez regionů (o nás bez nás) je pouze fikcí • kdo převezme štafetu po okresních úřadech • potenciál pracovníků úřadů, kteří měli na srdci rozvoj cestovního ruchu, postupně odumírá • kraj novým prvkem v nestabilním systému • čtrnáct turistických regionů Česka • turistické regiony – synergie propagace a úspor finančních prostředků • nevznikají nám nová území vedle tradičních turistických regionů na stejném území? • Česká centrála cestovního ruchu iniciuje zpracování programů rozvoje cestovního ruchu krajů • při zpracování rozvojových programů se ukazuje nezbytná potřeba vzniku tzv. destinačního managementu • doposud realizovaná „kolektivní zodpovědnost“ je úzkým místem • kdo má zájem problémy řešit, nevyhledává pouze důvody proč to nelze •

Cestovní ruch v regionech potřebuje optimismus

Státní dotace a granty
K reálné podpoře kvantifikované finančními zdroji slouží státní dotace a granty, jejichž objem nebudeme ještě dlouho považovat za uspokojivý. Sektorový program umožní čerpat finance ze strukturálních fondů. Využít jich budou moci asi nejdříve ti, kteří jsou vlastně již nyní na ně připraveni. Situaci lze považovat vlastně za optimistickou.

Disharmonie názorů
Regionální rozvoj bez regionů (o nich bez nich) je pouze fikcí. V současné době dochází k určité disharmonii názorů. Každý, kdo se pohybuje v regionech a naslouchá manažerům subjektů, kteří mají ve svém poslání realizaci určitého podílu rozvoje cestovního ruchu v daného regionu, zaznamenává spíše pesimismus. Kromě nedostatku finančních prostředků se diskutují především otázky kompetencí a způsobů organizačního zajištění rozvoje cestovního ruchu. Změna územněsprávního členění, jako téměř každá nastupující změna, vyvolala spíše chaos.

Odumírá lidský potenciál
Skutečnost, že lidský potenciál pracovníků okresních úřadů, kteří měli na srdci rozvoj cestovního ruchu, postupně odumírá, je nezvratitelná. Lze si jen přát, aby se rychle a v maximální míře transformoval do živých struktur regionů, aby bylo těchto odborníků s vysokým stupněm praktických zkušeností dále využito. Na konkrétních případech lze doložit, že jejich zapojení do různých sdružení je velmi dobrou investicí.

Novým prvkem v nestabilním systému
Novým prvkem v nestabilním systému se stává kraj. Samosprávný útvar, kterému zákonodárství dalo velký prostor. Po vyjasnění pozice kraje na hraně unitární formy státu a spolkového uspořádání a po vytvoření tomu odpovídajících ekonomických podmínek, si jistě tento subjekt vydobude autoritu a funkční pozici. Lze jen doufat, aby období předělu netrvalo dlouho. K jeho zkrácení by jistě přispělo i zřetelnější vymezení kompetencí v rozvoji cestovního ruchu mezi ústředními orgány, kraji, městy a obcemi, sdruženími a asociacemi a podnikatelskou sférou. Příklad: potřebu zřízení tří lůžek v zařízení jednoho podnikatele by možná lépe posoudil kraj, nežli centrální orgán.

Čtrnáct turistických regionů Česka
Na základě diskusí v regionech byl rozdělen turistický potenciál Česka na čtrnáct turistických regionů, které jsou pro odlišení nazvány jako „marketingové“. Rozdělení bylo provedeno s cílem prezentace především na zahraničních trzích a se snahou netrhat území tradičních turistických destinací typu Šumava, Krkonoše, Jeseníky, Slovácko, Český ráj atp.

Účinná prezentace a úspora finančních prostředků
Ve většině regionů se podařilo nasměrovat prezentační aktivity všech subjektů ve prospěch celého regionu. Výsledkem byla účinná prezentace a úspora finančních prostředků. Příkladem je region Střední Morava, kde se okresní úřady Přerov, Olomouc, Prostějov a Kroměříž chopily iniciativy a během dvou let vytvořily systém prezentace regionu. Nejen že byl oceněn odbornou veřejností, ale především jej přijal trh.

Kdo po okresních úřadech
Otázkou zůstává, kdo po okresních úřadech tuto štafetu převezme a přitom neztratí pozici na dráze s konkurencí. Při přípravě Regiontouru v Brně se projevují zajímavé skutečnosti. Krajské úřady koordinují přípravu expozice svého regionu s využitím příspěvku České centrály cestovního ruchu. Některá sdružení daného regionu však mají problém se do využití podpory zapojit a někdy (prý) vznikají i subexpozice krajských úřadů.

Nová území na stejném území?
Vyvstává otazník, zda-li nevznikají nová území – „kraje“ – vedle tradičních turistických regionů na stejném území. Optimismus velí, že během příprav se vše vysvětlí a možná zvítězí model Jihočechů. Krajský úřad je zde aktivním koordinátorem a subjekty, které mají zájem region prezentovat, se o plochu podělí se společným zázemím. Turista tak bude opět moci spatřit jižní Čechy a připomenout si nabídku tohoto regionu. A především zahraniční turista opět spatří názvy míst, které měl možnost již předtím poznat a zapamatovat si je. Pochopitelně, nejlepší by bylo, pokud by byl v daném regionu, ať se bude jmenovat, jak bude, obohacen o pěkné zážitky a obklopen dobrými službami. Snad také spatříme Šumavu, Krkonoše, Slovácko, Valašsko, Český ráj či Orlické hory pouze pod jedním názvem a s příslušnou kreativitou.

Programy rozvoje cestovního ruchu krajů
Široké spektrum názorů na rozvoj cestovního ruchu regionu se může stát příčinou vysoké finanční náročnosti na realizaci. Mnoho akcí s nízkou účinností si nárokuje neadekvátní finanční a organizační požadavky. Ale také další důvody vedly Českou centrálu cestovního ruchu k iniciování zpracování programů rozvoje cestovního ruchu krajů. V rámci rozpočtovaných finančních prostředků ČCCR a zdrojů v regionech byl využit princip spolufinancování. Kraje, které plně akceptují prioritu rozvoje cestovního ruchu ve svých programech rozvoje, se rozhodly zpracovat programy rozvoje kraje přímo v oblasti cestovního ruchu a vytvořily pro to podmínky.

V Moravskoslezském a Jihomoravském kraji
A tak se na programu pracuje v Moravskoslezském a Jihomoravském kraji. Krajský úřad v Ostravě ve svém zadání stanovil, že v programu rozvoje musí zpracovatel zohlednit i turistické subregiony, které leží na hranicích se sousedními kraji. Jejich zástupci jsou zváni na pracovní workshopy, a jsou tak vytvořeny předpoklady, že krajské hranice nenaruší hranice přírodní, a vlastně, že se z daných území nestane těžko prodejné zboží.

V Jihočeském a v Plzeňském kraji
V Jihočeském a v Plzeňském kraji se po dohodě s kraji iniciativy chopila Sdružení měst a obcí, která také zajišťují finanční krytí projektu. Přípravou pro zpracování programů obou krajů je aktualizace programu rozvoje Šumavy z roku 1996. Tímto způsobem by měla být problematika Šumavy nenarušena případnými rozdílnými pohledy obou krajů. Navíc jsou oba kraje součástí jednoho NUTS. Program rozvoje byl také podpořen u turistického regionu Český ráj, který leží na území tří krajů. I zde je důležité zachovat jednotící pohled na celé území, nejen z důvodu jeho snahy o zapsání skalních měst do památek UNESCO.

V Pardubickém a Královéhradeckém kraji
Jednání probíhají také v Pardubickém a Královéhradeckém kraji. Diskutuje se varianta vypracování společného programu rozvoje. Tato myšlenka nejen odpovídá zajištění komplexního pohledu na východní Čechy, ale je také příkladem racionálního uvažovaní v tom, že oba kraje náleží do jednoho NUTS, a tudíž i jejich připravenost na čerpání prostředků ze strukturálních fondů by poskočila kupředu. Lze jen poděkovat reprezentacím obou krajů za to, že tuto možnost diskutují. Vítězi by měli být všichni.

Potřeba destinačního managementu
Při zpracování programů rozvoje výše zmíněných, ale též při již zpracovaných programech v minulém roce (např. Euroregion Praděd, či Region Beskydy) se ukazuje nezbytná potřeba vzniku tzv. destinačního managementu. Jinak řečeno vzniku takového subjektu, který bude zodpovědný za kontrolu naplňování programů a jejich opatření, bude realizovat prezentační a propagační aktivity, bude motivovat ke spolupráci podnikatelskou sféru, bude hnacím motorem.

„Kolektivní zodpovědnost“ úzkým místem
Doposud realizovaná „kolektivní zodpovědnost“ je úzkým místem. Požadavky na potřebu ustavení destinačního managementu ukazují, že to v daných regionech začínají myslet s rozvojem cestovního ruchu opravdu vážně. Že začínají věřit tomu, že jim cesta cestovního ruchu může výrazně napomoci k prosperitě regionu. Silné hlasy zní Šumavou. V Plzeňském regionu vznikl již i návrh na stanovy takového subjektu. V Euroregionu Praděd je řešení tohoto opatření hlavním bodem programu rozvoje. Tyto optimistické signály potřebují postavit na reálnou bázi a lze si přát, aby počet turistů, kteří zatím do doby akčnosti takto vytvořených subjektů minou naši zemi, byl minimální.

Kdo má zájem řešit a nehledá jen důvody, proč to nelze
Příjemným zjištěním je také skutečnost, že některá sdružení obcí či asociace nečekají na opatření „shora“ při realizaci programů rozvoje krajů. O problémech založených především na ochotě (či neochotě) komunikovat a o překonání „objektivních“ bariér by mohli hovořit zdravě tvrdohlaví iniciátoři projektů. Např. pan starosta z Jiřetína pod Jedlovou o Tolštejnském panství na území Šluknovského výběžku, pan starosta Říčan o Ladově kraji či Agentura Namaste o Valašském království. Velkým kladem je, že se na daném území téměř názorově sjednotí, a za jeden konec se přeci jen táhne provaz snadněji. A další optimistické informace si jistě doplní každý, kdo má zájem problémy řešit.