Cestovní ruch potřebuje infrastrukturu

Metrostav a.s., člen DDM Group, do něhož spolu s Metrostavem patří společnosti DOAS a.s. Bratislava a Doprastav a.s. Bratislava, je univerzální stavební společností zajišťující řízení a realizaci náročných děl. Je řazen mezi nadprůměrně prosperující evropské stavební firmy s trvalým růstem produkce, tržní hodnoty a s úrovní řízení odpovídající standardům Evropské unie. Působí ve všech oborech stavebnictví na celém území České republiky. V segmentu podzemního stavitelství dominuje nejen na domácím trhu, ale úspěšně proniká i do zahraničí. Daří se mu i v segmentu dopravních staveb. Realizace v průmyslové výstavbě a při rekonstrukcích historických objektů mu otevírají cestu lídra kvality. Rozvíjí developerské aktivity v bytové a občanské výstavbě. Ve vysoce konkurenčním prostředí těží ze své seriózní cenové politiky a vstřícnosti vůči požadavkům zákazníka. Ta je založena na plném garantování kvality, lhůt realizace a na nadstandardních metodách, umožněných vysokou technicko-technologickou i kulturní úrovní a dlouholetou finanční stabilitou Metrostavu.

Ve třetím vydání Všudybylu tohoto roku (str. 6–7) byl prezentován projekt EUropa, jenž mi byl ve Všudybylu, jehož hlavním tématem je letecká doprava, záminkou k interview s generálním ředitelem Metrostavu a.s. Ing. Jiřím Bělohlavem.
Projekty se nejprve rodí v hlavách investorů. V tomto případě České správy letišť, kterou ve zmíněném vydání primátor hl.m. Prahy Dr. Bém ocenil jako odvážného a předvídavého hospodáře. Vlastní realizaci ale mají v rukou stavební firmy. Na Ruzyni stavíme tzv. „Spojovací objekt“ a ve sdružení s Doprastavem estakádu před odbavovací halou. Investorovi jsme nabídli kvalitu, spolehlivost a rychlost. Jsme rádi, že se zde můžeme prezentovat svou prací. Letiště je vstupní branou do země, kde si návštěvník utváří první dojem. Bývá i tečkou za pobytem, která může umocnit jeho výsledný dojem.

Co si pod pojmem „Spojovací objekt“ představit?
Zázemí cestujících. Jde o rozsáhlou budovu o šestnácti tisících metrech čtverečních, v níž budou restaurace, obchody, konferenční prostory pro tři sta lidí, několik hotelových pokojů a zázemí pro zaměstnance. To vše umístěné mezi stávající odbavovací halou a novým terminálem Sever 2. Mimo tento objekt na letišti provádíme několik staveb, které budou sloužit dopravě. V prostoru před odbavovací halou společně s Doprastavem 376 metrů dlouhý most ve výšce šest metrů nad zemí, který končí u nového terminálu Sever 2. Na opačné straně u odbavovacích hal, v prostoru letiště, razíme tunel pro zavazadla, který spojí nový terminál s odletovou halou.

Jak stavebnictví vnímá cestovní ruch?
Určitě pozitivně. Realizovali jsem již řadu objektů infrastruktury cestovního ruchu. Většinou jde o projekty vhodně zapadající do krajiny, citlivé k životnímu prostředí. Počátkem devadesátých let startovala stavební konjunkturu rekonstrukce hotelů. Metrostav a.s. jich má za sebou několik, mezi nimi i hotel Bristol v Karlových Varech. Dělali jsme i zcela atypické projekty. Hezký a nápaditý je Marina Lipno, jenž povýšil cestovní ruch na znovuobjevované Šumavě na novou úroveň. Jachetní přístav na Lipenském jezeře, apartmány, zázemí, parkové úpravy. Patrioti říkají, že Lipno je naše moře. Nyní má i řádný přístav a zázemí pro jachting. V rámci infrastruktury cestovního ruchu pracujeme i na řadě dopravních komunikací včetně dálničních tunelů.

Metrostav realizuje unikátní projekty nejen v Praze na letišti. V minulém Všudybylu v povídání o Lázních Mšené jejich generální ředitel Dr. Dušek zmiňuje architekta lázeňského domu „Dvorana“ Jana Letzela, jenž je daleko známější ve světě, zejména pak v Japonsku, než doma. A to nejen proto, že jeho (na svou dobu revoluční technologií realizovaný) skelet tzv. „Atomového dómu“ z přepjatého betonu přestál výbuch atomové bomby v Hirošimě. Zmiňuji to proto, že se i Metrostavu, obdobně jako českému architektu Janu Letzelovi, dostalo v Japonsku velkého uznání. Stalo se tak při příležitosti historicky prvního světového kongresu fib (Féderation internationale du béton). Rád bych proto zavedl řeč na realizaci betonových tubusů, jimiž pražské metro „C“ podchází tok Vltavy z Holešovic do Troje. Unikátnost tkví nejen v tom, že jste železobetonové kolosy vytvářeli v tzv. suchých docích a pak zasunuli a ukotvili do předem připravené rýhy ve dně Vltavy (to už údajně dokázaly i jiné firmy jinde), ale že oba 6.700 tun těžké a 168 metrů dlouhé tubusy mají horizontální i vertikální zakřivení. U všech předchozích známých realizací se vždy jednalo o projekty tubusů rovných.
To je tak. K investorům se snažíme přicházet s vlastními řešeními a nápady. Málokdy se nám ale takováto nekonvenční a světově unikátní variantní řešení daří prosadit. V tomto případě jsme však našli v progresivně uvažujícím investorovi partnera, který společně s námi projekt vyvíjel. Život pak ukázal, že cesta, kterou jsme zvolili, byla ta pravá. Realizovali jsme řešení na špičkové světové úrovni technicky i ekologicky. A za něj pak v Japonsku v Ósace obdrželi světovou cenu za nejlepší betonovou konstrukci této kategorie. Především jsme však ale investorovi touto netradiční koncepcí ušetřili značné náklady. A to navíc nikdo netušil, že do rozestavěného projektu přijde „tisíciletá voda“! Kdybychom stavěli klasicky, jistě by došlo k obrovské havárii a nedozírným škodám. Objekt staveniště v korytě řeky by totiž vadil průchodu velké vody.

www.metrostav.cz