Cestovní ruch je u nás otloukánkem

Ing. Radek Pažout

Cestovní ruch vnímám jako dlouhodobě přínosný čistý byznys. Rozumné země jej proto podporují a snaží se zvyšovat jeho výkonnost. Správně nastavený cestovní ruch by byl s to napomáhat držet kupní sílu Čechů doma a kupní sílu českého trhu incomingem navyšovat o kupní potenciál zahraničních turistů. Systémový přístup k cestovnímu ruchu, a s ním spjatá marketingová komunikace, ale má v Česku mizivou politickou podporu, a to bychom rádi pomohli změnit. Hospodářské přínosy cestovního ruchu a jeho synergie v sociální oblasti jsou velké a dlouhodobé. Pokud by měl v Česku odpovídající postavení, bude v kontinuálně narůstající hyperkonkurenci na světových trzích jednou ze stabilních platforem příjmů podnikatelů i státu.

S tajemníkem Hospodářské komory České republiky Ing. Radkem Pažoutem se potkáváme 2. února 2011.
Radku, co tu máš na starosti?
Jaromíre, tajemník Hospodářské komory ČR je v podstatě výkonným ředitelem úřadu HKČR. Úřad HKČR je výkonným orgánem hospodářské komory – takže vykonává činnosti související s plněním úkolů od nejvyšších orgánů komory, což je sněm a představenstvo. Tajemník je tedy zodpovědný za naplňování funkcí komory v praxi, její ekonomiku, lidské zdroje, realizované projekty atd.

Co Komora a podpora cestovního ruchu? Zejména podnikatelů v terciální sféře orientovaných na prodej služeb turistům?
Komora a podpora cestovního ruchu je momentálně spíš historie, byť mezi profesní složky HKČR samozřejmě patří i asociace, které jsou dlouhodobě aktivní v aktivitách na podporu cestovního ruchu – např. Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR nebo Unihost. Ale za komoru jako celek nevnímám, že bychom byli jedním ze subjektů, který by v posledních letech do cestovního ruchu na úrovni ČR přinesl nějaký výrazný posun. Na druhou stranu i ostatních výrazných aktivit je v v této branži v celém Česku jako šafránu, a to je špatně. Potenciální odbytiště, které cestovní ruch pro domácí podnikání vytváří, je vždy daleko širší, než pouze terciální sféra. A spolu s tím i synergické efekty pro ekonomiky hojně navštěvovaných států, např. některých našich šikovnějších sousedů. Specializované projekty na podporu rozvoje podnikání v oblasti terciální sféry zaměřené na poskytování služeb turistům naše Komora realizovala naposledy před několika lety. Pakliže stát, resp. vláda bude chtít pro posílení kupní síly trhu zvaného Česká republika něco udělat, což lze efektivně právě i podporou cestovního ruchu, chtěli bychom být zase u toho. Ve své předchozí praxi jsem měl s touto cílovou skupinou – hosty a návštěvníky České republiky (spotřebiteli z cizích ekonomických systémů), a tedy cestovním ruchem, hodně co do činění a vím, že energie investovaná tímto směrem přináší výsledky. Ať v oblasti veletržní a kongresové turistiky včetně gesce nad mezinárodními veletrhy cestovního ruchu GO + Regiontour nebo na brněnském Automotodromu, kde se každoročně koná jedna z největších, pokud vůbec ne největší událost cestovního ruchu v České republice – motocyklová Velká cena Brna. Z posledních let však mám dojem, že zakolísání zájmu zahraničních turistů vlivem krize nám přineslo zase určité déja vu – totiž, že ekonomicky zajímavý cestovní ruch se opět koncentruje do Prahy. A co regiony? Ostatně výstižně to ve druhém vydání Všudybylu 2011 řekl předseda představenstva akciové společnosti VÍTKOVICE, a.s. Ing. Jan Světlík: „Podmínky pro odbyt zboží prostřednictvím lidí přijíždějících na naše území se zhoršují. Soustřeďuje se na jedno místo, na Prahu, a to je špatně, byť mám Prahu rád. To nesvědčí o tom, že jdeme správným směrem.“ (viz www.e-vsudybyl.cz, článek: „Tam, kde bychom měli být rychlejší a dravější, jsme pomalejší a hloupější“) A protože jsme Hospodářskou komorou (celé) České republiky a máme kolegy a kolegyně de facto na úrovni každého okresního města a v krajských metropolích Krajské hospodářské komory, byli bychom rádi, kdyby cestovní ruch, rozuměj poptávka a kupní síla spotřebitelů odjinud, přinesl hospodářské oživení a rozvoj podnikání v rámci celého území České republiky. Chtěli bychom, aby se dlouhé diskuze o potřebnosti něco změnit proměnily ve výrazný systémový projekt na posílení návštěvnosti, tj. posilování kupní síly v regionech České republiky.

Na takové priority, jako je posilování kupní síly vnitřního trhu cestovním ruchem, nemají naše vlády NERVy, a zřejmě ani kdy. Proč taky, když z každé stokoruny, kterou turisté v Česku utratí, jde jen pohopouhých 41 Kč do veřejných rozpočtů a rakouské banky tak rády půjčují zadluženým zemím.
Asi mají z čeho. Pro dobré příklady, jak až úspěšně lze díky perfektně fungující sféře služeb a kvalitní zahraniční obchodní propagandě těžit z cestovního ruchu, kdy už jen pouhé jméno země prodává, nemusíme chodit daleko. Ještě než jsem se před pár lety vyklopil na motorce u nás za humny, projel jsem s kamarády na motorkách hodně koutů Rakouska, a to i výrazně mimo hlavní turistická centra, která mnozí známe z lyžování. Téměř vždy jsme se setkali s perfektním přístupem lidí k hostům, a to i přesto, že jsme většinou nocovali jen jedenkrát na stejném místě a mnohdy jezdili „otvírat sezonu“ první týdny v květnu (jediné období, kdy mají domácí „klid“ mezi zimní a letní sezonou). Jsem přesvědčen, že to je příklad v praxi skvělého výsledku fungujícího systému společenské a státní podpory cestovního ruchu. Mám tím na mysli i sdružené investice do informačních center, rezervačních systémů, propagačních kampaní Österreich Werbung atd., oproti němuž je Česká centrála cestovního ruchu – CzechTourism sice daleko snaživější (protože si je vědoma postavení České republiky jako turistické destinace), avšak hrubě podfinancovanou obdobou. Tomu všemu v součtu odpovídá i oproti Česku desetinásobné zahraniční inkaso Rakouska z cestovního ruchu. Díky jejich systému cestovní ruch vydělává nejen na sebe, takže investovat do něj se bankám, podnikatelům a státu vyplácí už proto, protože peníze, ty se trží obchodem. Není-li práci a její výsledky komu prodávat, nastává hospodářská krize. Proto je role kupní síly trhu v hospodářském cyklu tak stěžejní. A je-li síla toho vnitřního limitovaná 8 miliony Rakušanů v Rakousku nebo deseti miliony Čechů u nás, lze tento limit překračovat exportem nebo cestovním ruchem. Díky velké oblibě a navštěvovanosti Rakouska proto cestovní ruch přináší Rakušanům tak ohromný byznys k bilionu korun, a nám asi tak desetinu toho, co jim, protože je v České republice otloukánkem. Vím, že Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, které je gestorem cestovního ruchu v České republice, se poslední dobou opět intenzivně zabývá myšlenkami jak rozvoj cestovního ruchu podpořit. A proto věřím, a za podnikatele si přeji, aby se v brzké době objevil dlouhodobý, životaschopný projekt, který nás posune dál. Bez komplexního a relativně masivního systému podpory, bez koordinovaného plánu na minimálně tři až pět let, nemáme šanci roztříštěnými aktivitami v sektoru jednotlivých ministerstev či na úrovni krajů situaci podstatně změnit. V současné době je řada aktivit směřujících k posilování výkonnosti českého průmyslu cestovního ruchu podporována na úrovni krajů v rámci regionálních operačních programů, ale nějaký komplexní systém fungující napříč republikou? Tak takový jsem nezaregistroval. A to je škoda. Jsem přesvědčen, že cestovní ruch je naše šance. A těmi nikdo chytrý nemrhá.

• www.komora.cz