Český poslanec Evropského parlamentu

Miloslav Ransdorf v Evropském parlamentu pracuje od roku 2004.

• Z jeho iniciativy se komisařka Viviane Redingová chopila regulace roamingu a přenosu dalších dat. Snížené ceny za roaming pocítilo 380 milionů klientů ve všech zemích Evropské unie. Byl jediným Čechem, který byl u závěrečných třístranných jednání, kdy šlo o úpravu cen směrem dolů.
• Má klíčový podíl na tom, že jednání o třetím energetickém balíčku skončila pro český průmysl snesitelným kompromisem. Mimo jiné prosadil odstranění tzv. dvacetiprocentní klauzule – ta požaduje povinné rozdělení podniků s nejméně dvacetiprocentním podílem na trhu. V případě rozdělení ČEZu by to totiž znamenalo rapidní zvýšení cen za energii pro finální spotřebitele. Opět byl jediným českým poslancem, který byl u závěrečných třístranných jednání mezi EP, EK a Evropskou radou.
• Pomohl vyjednat vyšší emisní kvóty pro Česko v prvním období obchodování s emisními povolenkami. Tuto problematiku sleduje i nadále, protože se jedná o tzv. backloadingu – nových pravidlech pro využívání emisních povolenek.
• Podílel se na výsledné podobě sedmého a osmého rámcového programu pro vědu a výzkum, bez něhož by nefungovala centra základního výzkumu, a podporoval komisaře Barota v jeho boji za záchranu programu Galileo.
• V Evropském parlamentu prosadil zprávu o nanovědách a nanotechnologiích s vědomím, že je to pro českou vědu klíčový obor. Podal 52 pozměňovací návrhy u regulace chemického průmyslu REACH, z nichž 30 bylo přijato (REACH sice není ideální, ale jeho původní podoba byla pro český průmysl daleko horší).
• K jeho prioritám patří i ochrana zájmů České republiky v boji proti porušování Schengenských dohod z německé strany, viz korespondenci s předsedou Evropské komise Barrosem a především úsilí o podporu pozic českého průmyslu, kdy svou činností v Bruselu už českému průmyslu ušetřil miliardy korun.

Miloslav Ransdorf v je Evropském parlamentu členem politické skupiny GUE/NGL (European United Left – Nordic Green Left). Léta před tím působil na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a v Prognostickém ústavu ČSAV. Odborné činnosti se nevzdal ani po vstupu do politiky. Vydal pětadvacet odborných publikací a další připravuje. V Evropském parlamentu Pracuje jako místopředseda Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE). Je náhradníkem ve Výboru pro mezinárodní záležitosti (AFET). Členem stálé delegace pro Ukrajinu a delegace pro Střední Asii. Je viceprezidentem Evropského energetického fóra. V Brusel hájí zájmy českého průmyslu, neboť jak tvrdí, jeho vývoj je pro Česko a existenční jistoty obyvatel rozhodující. Sleduje i věci týkající se energetiky (v minulosti třetí energetický balíček, povinné zásoby ropy, spolehlivost dodávek plynu atd.), stejně jako věci spojené s vědou, výzkumem a inovacemi (sedmý a osmý rámcový program, EUROSTARS 2). Nemenší pozornost věnuje digitálním technologiím. Osobně inicioval regulaci roamingu, kterou navzdory velkému odporu nadnárodních operátorů prosadila komisařka Redingová. K tomu, aby mohl zvládat tak rozsáhlou agendu, mu pomáhá pět asistentů a vedoucí kanceláře.
Pan Ransdorf hovoří patnácti jazyky a v řadě dalších je schopen studovat literaturu. Sleduje mnoho vědních oborů.
Novinářům se svěřil: „Co mne v Evropském parlamentu vyděsilo, byla a je skepse poslanců a politiků vůči vědě a výzkumu. Chybí tam něco, co bych nazval průkopnickým duchem (pioneering spirit). Průkopnický duch a odvaha k novým, netradičním řešením totiž byly základem dějinného úspěchu Evropy. V této složité době je proto nutno hájit evropské hodnoty. Racionalismus, humanismus a úctu k lidské důstojnosti. Evropská integrace by v tom měla hrát významnou roli, ale obávám se, že správné cíle jsou realizovány špatnými metodami a že Evropská unie naléhavě potřebuje institucionální reformu. Problém byrokracie určitě nevyřešíme tím, že ustavíme protibyrokratickou komisi.
V poslední době ale Evropská komise přišla s některými iniciativami, které je třeba vítat. Zjistila totiž, že akciová spoluúčast zaměstnanců zvyšuje jejich motivaci a že tyto podniky činí odolnějšími vůči krizi. Významný je také zájem Evropské komise o podporu družstevnictví, protože družstevní podniky si vedou v krizi nadprůměrně úspěšně. O problematice participace a spolurozhodování zaměstnanců při řízení podniků na základě americké, japonské a západoevropské zkušenosti teď píši ve své poslední knize, která čeká na vydání. Snažím se v ní o spojení mikroekonomického a makroekonomického hlediska.
Rád bych se také někdy vrátil k některým filozofickým otázkám. K problematice evropské racionalistické tradice a otázkám, jak vznikají a prosazují se nové myšlenky. Po mém soudu evropská a zejména česká politika není na výši současné doby. Chybí jí odvaha. Panuje bezbarvost a myšlenková vyprahlost. Říká se tomu krize vůdcovství. Ale což nepsal Komenský, že i omyl je účasten pravdy? Evropská komise nemá skutečnou průmyslovou politiku. Ve vědě a politice, stejně jako v oblasti energetiky je mnoho nedostatků. Bez důkladných a promyšlených investic do lidského kapitálu se krize vůdcovství zvládnout nedá. Pro Evropu je zapotřebí, aby obnovila svoji identitu na pevných základech. I k tomu bych chtěl přispět podle svých sil a možností.“

Do Evropského parlamentu jsem nastoupila v roce 2004 společně s Miloslavem Ransdorfem. Znala jsem ho už z dřívějších dob a byla jsem ráda, že jsem ho v Bruselu potkala. Každý, kdo s ním přišel do kontaktu, si uvědomil, jakým je mimořádným člověkem. V Evropském parlamentu o něm hovoříme jako o všestranném vzdělanci. Miloslav Ransdorf je autorem řady knih a studií. O dějinách reformace (Hus a Komenský), o Marxovi a Che Guevarovi, o původu americké politické kultury, o Kurtu Konrádovi, o společenském myšlení od Luthera po Jeffersona. Nezáleží na tom, na které téma s ním diskutujete, z každé debaty odcházíte obohaceni o nové poznatky a odkazy na odborné výzkumy. Dává přednost komunikaci v rodném jazyce svého protějšku. Jednou jsem ho dokonce zastihla studovat perský slovník, zatímco jiní si četli noviny. Ve výboru, který se v Evropském parlamentu zabývá průmyslem, výzkumem a energetikou (ITRE), je proslulý odbornými znalostmi. Jeho fundovanost mu vynesla zvolení do funkce místopředsedy. Stejnou funkci zastává také v Evropském energetickém fóru. Ne vždy s ním souhlasím, nicméně je složité čelit jeho odborným argumentům. V tomto volebním období je rovněž aktivním členem Výboru pro zahraniční věci, kde se zaměřuje zejména na země východní Evropy. Nechci uvádět všechny jeho funkce v této oblasti, nicméně musím vyzdvihnout jeho angažovanost týkající se Ukrajiny. Cestuje do různých regionů této země, setkává se s místními obyvateli a diskutuje s nimi. Podobné informace týkající se každodenního života lidí a jejich poměrů na Ukrajině totiž má málokdo. Miloslav Ransdorf se rozhodně neschovává za nějaké teoretizování odtržené od života. Angažuje se v každé ze zvolených oblastí motivovaný výrazným politickým a sociálním závazkem.
Gabriele Zimmer, předsedkyně GUE/NGL

• www.guengl.eu
• http://europa.eu/index_cs.htm
• www.ransdorf.com