Eliminovat bezpečnostní rizika na území České republiky

Před hlavní lázeňskou a turistickou sezonou Všudybyl požádal o rozhovor náměstkyni ministryně pro místní rozvoj České republiky pro řízení Sekce regionálního rozvoje Ing. Kláru Dostálovou.


Archiv vydání

2024 | 2023 | 2022 | 2021 | 2020 | 2019 | 2018 | 2017 | 2016 | 2015 | 2014 | 2013 | 2012 | 2011 | 2010 | 2009 | 2008 | 2007 | 2006 | 2005 | 2004 | 2003 | 2002 | 2001










































České lázně pro českou klientelu

Se starostou Třeboně Ing. Jiřím Houdkem se potkáváme 16. května 2012, tedy den poté, co jsem dělal rozhovor s místopředsedou Českého olympijského výboru Ing. Jiřím Kejvalem „Lázně a sportovci, to jde dohromady“. Říká v něm, že do třeboňských lázní jezdí jak aktivní, tak i naši bývalí olympionici.
Spolupráce třeboňských městských slatinných lázní s Českým olympijským výborem, zejména se skupinou olympioniků, kteří se významně postarali o popularizaci naší vlasti v zahraničí, funguje od roku 1997. Tehdy s námi paní Dana Zátopková jako předsedkyně Klubu olympioniků, společně s bratry Svojanovskými, dojednala jejich zdejší léčebné pobyty. Naše lázně se orientují na pohybové ústrojí, takže jak léčebnými indikacemi, tak i prostředím krásného Třeboňska jsme jim mohli vytvořit podmínky, aby tradice nastartovaná koncem minulého století pokračovala dodnes. Od té doby už u nás byla celá řada olympioniků včetně aktivních reprezentantů. Služeb našich lázní využili např. i desetibojař Tomáš Dvořák, oštěpař Jan Železný či hokejisté včetně Jaromíra Jágra. A jezdí k nám i olympionici, kteří vystupují na paralympijských hrách. Lázně Třeboň pro ně vytvořily skvělé zázemí. Třeboň se dlouhodobě profiluje jako české lázně pro českou klientelu. Českým městem jsme i historicky. Nikdy se tu významněji neusadilo jiné než české obyvatelstvo. Před čtyřmi sty padesáti lety za dob Rožmberků tu z bažinatých hvozdů svedením vody do vodotečí a rybníků vznikla hospodářsky velmi efektivní krajina a zároveň krajina, která respektuje přírodní zákonitosti. Proto je Třeboňsko zapsáno na Seznam UNESCO jako biosférická rezervace. Zároveň tu vznikla velmi příhodná krajina k rekreaci a turismu. Samozřejmě hlavním magnetem v rámci cestovního ruchu je třeboňské lázeňství. Kdokoli do našich městských slatinných lázní přijede a vidí, jak se do nich investuje a rozvíjí se lázeňská péče, nemá důvod pochybovat, že město může být dobrým vlastníkem a provozovatelem léčebných lázní jako takových.