Eliminovat bezpečnostní rizika na území České republiky
Před hlavní lázeňskou a turistickou sezonou Všudybyl požádal o rozhovor náměstkyni ministryně pro místní rozvoj České republiky pro řízení Sekce regionálního rozvoje Ing. Kláru Dostálovou.
Před hlavní lázeňskou a turistickou sezonou Všudybyl požádal o rozhovor náměstkyni ministryně pro místní rozvoj České republiky pro řízení Sekce regionálního rozvoje Ing. Kláru Dostálovou.
Společnost Bovis byla založena na sklonku devatenáctého století v Anglii. Až do sedmdesátých let minulého století se příliš nelišila od jiných britských stavebních firem. V 70. letech minulého století začal ve vedení společnosti působit rodák z jihomoravského Mikulova pan František Lampl. Coby stavební inženýr odešel počátkem sedmdesátých let do Velké Británie, začal pracovat u Bovisu jako stavbyvedoucí a během několika let byl jmenován generálním ředitelem a zvolen předsedou představenstva. V této pozici působil od roku 1980 do roku 2001 a z Bovisu udělal jednu z největších světových firem v oboru řízení staveb působící na všech kontinentech s ústředím v Londýně. V roce 2000 byl Bovis převzat australskou developerskou firmou Lend Lease a byla vytvořena společnost Bovis Lend Lease. Podíl pana Lampla na nevídaném rozvoji spolu s jeho mimořádnými lidskými kvalitami byly Jejím Veličenstvem britskou královnou Alžbětou II. v roce 1990 oceněny udělením šlechtického titulu. Sir Frank je doživotním prezidentem Bovis Lend Lease a ač britským šlechticem, zůstal Čechem. Právě on to byl, kdo inicioval založení pobočky Bovisu v České republice v roce 1991 a vytvoření projektu Technologického parku v Brně. Ten je úzce napojen na Vysoké učení technické v Brně a výrazně podporuje zaměstnanost, rozvoj technologií a technické vzdělanosti v tomto moravském regionu.
Předsedu představenstva a generálního ředitele firmy Bovis Lend
Lease, a.s. Ing. Petra Paličku jsem o rozhovor požádal v souvislosti
s leteckou dopravou, neboť ta potřebuje kvalitní pozemní infrastrukturu.
Bovis Lend Lease je totiž nejen v zahraničí, ale i u nás v Česku
pověřován kromě jiného i řízením nejvýznamnějších staveb
souvisejících s rozvojem velké letecké dopravy. Pane řediteli, bezesporu
se k nim řadí i terminál EUropa na letišti v Praze-Ruzyni.
Projekt EUropa byl největší stavbou, kterou Bovis Lend Lease v České
republice řídil. Do projektu jsme se zapojili v době, kdy již začínala
stavba., tzn., že jsme se nezúčastnili přípravné fáze. Tu si tehdejší
Česká správa letišť dělala sama. Bovis Lend Lease tam koordinoval, řídil
a dozoroval práce nejen čtyř největších stavebních dodavatelů (protože
stavba byla rozdělena na čtyři sektory), ale i dalších stavebních
subdodavatelů, kterých byly desítky a kteří všichni se pohybovali po
stavbě. Stavba terminálu EUropa pro nás byla výjimečná nejen rozsahem, ale
především svým významem.
Stavbou roku 2005 bylo vyhlášeno Národní integrované středisko
řízení letového provozu Praha. 14. května 2007 se v Jenči u Prahy
uskutečnila jeho slavnostní inaugurace. Také u této stavby byl Bovis Lend
Lease manažerem projektu.
To je další projekt, který pracovníky společnosti Bovis Lend Lease
naplňuje hrdostí. Výstavba Národního integrovaného střediska řízení
letového provozu Praha v Jenči u Prahy byla naší druhou takto významnou
stavbou v oblasti letecké dopravy. Opět to byla výjimečná záležitost
z řady hledisek. Tentokrát ale ne tím, že by stavba byla tak finančně
náročná jako projekt EUropa. Výjimečné bylo to, že je objektem, který na
území České republiky (přinejmenším v posledních dvaceti letech) nikdo
nestavěl. Odbornost tuzemských expertů tak byla velmi limitovaná. Bovis Lend
Lease tentokrát u projektu působil od samého počátku. Od okamžiku, kdy se
investor rozhodoval, co a kde bude stavět. Bovis Lend Lease tu sehrával nejen
roli technického dozoru, organizátora a manažera, ale i technického
poradce. Bovis Lend Lease, a.s. je totiž součástí celosvětové skupiny
Bovis Lend Lease a naše sesterské firmy v zahraničí se výstavbou
podobných středisek řízení letového provozu již zabývaly. Takové
nejrozsáhlejší a nejznámější je na jihu Anglie v Kentu. Český Bovis
Lend Lease na tomto projektu využil své globální know-how. Demonstrovali
jsme náš charakter, na nějž jsme hrdí, a to, že jsme lokální firmou
s globálními znalostmi.
Mezinárodní letiště schopná přijímat velká letadla se
nebudují pouze v okolí Prahy, ale k jejich upgrade dochází v Karlových
Varech, Brně, Ostravě, Pardubicích, Českých Budějovicích aj.
Bovis Lend Lease zatím do těchto projektů nezasáhl. To je dáno nejen tím,
že svým finančním objemem zpravidla nebývají až tak velké, ale hlavně
tím, že nemůžeme stihnout všechno. Nicméně, Bovis Lend Lease má zájem
uplatnit své celosvětové know-how z oblasti letecké infrastruktury
i v rámci těchto letišť, protože takovéto stavby úspěšně řídil už
v řadě zemí světa.
Klíčovou otázkou dalšího rozvoje leteckého dopravního uzlu
Praha je kapacita dráhového systému (vzletové / přistávací
dráhy).
V horizontu několika let by měla být v Praze-Ruzyni postavena paralelní
dráha, u jejíž výstavby bychom rádi figurovali. Samozřejmě, je tady
např. pardubické letiště, ale i další projekty, u nichž v tuto chvíli
nedokáži přesněji odhadnout, v jakém rozsahu je jejich výstavba reálná.
Oblast letecké dopravy nás zajímá, což dokládá fakt, že se naše
sesterské firmy v zahraničí výstavby řady letišť zúčastňují.
V současné době např. moskevského Šeremetěva.
Říká se, že doma není nikdo prorokem. A platí to obzvláště
mezi našinci v Česku. Nicméně, právě osobní přínos Moravana pana
Františka Lampla umožnil britskému Bovisu vystoupit ze stínu ostatních
stavebních firem.
Ano, Sir Frank udělal z Bovisu skutečně globální firmu, která má
kanceláře ve zhruba čtyřiceti státech světa a aktivní je ve víc než
dvojnásobku zemí. Sir Frank přesto, že je mu jedenaosmdesát let, stále
pracuje jako konzultant pro vedení firmy a je ve vynikající kondici.
Nezřídka nám, českému Bovis Lend Lease, pomáhá radou a svými
neocenitelnými kontakty.
Stavební výroba je indikátorem, jak se daří ekonomice a s ní
i průmyslu cestovního ruchu. Business travel jede, když se hýbou obchody, a
leisure travel, když lidé mají dost peněz, tedy i na cestování.
Soudě podle stavebního trhu, se české ekonomice daří velmi dobře. Je
hodně práce. To vyvolává tlak na ceny, které se zvedají. Mnoho velkých
dodavatelů má problém najít subdodavatele. Čas od času se vyskytne deficit
stavebních materiálů, to, co jsme znávali ještě před dvaceti lety, že
stavba má problém pokračovat, protože nejsou cihly. To je posun oproti
stavebnímu trhu před deseti lety, kdy se bojovalo o každou zakázku.
Pozoruhodné je, že velmi obdobná situace je i na trzích okolo. V podstatě
ve všech evropských zemích, možná s výjimkou Německa. Je tomu tak
i v Anglii, Americe, na Středním východě. Z toho se dá usuzovat, že se
ekonomice, a tedy i cestovnímu ruchu, daří nejen v Česku, ale na
celém světě.
Jednou z oblastí, která je pro stavební firmy v rámci Evropské unie
zajímavá a perspektivní, je „Public Private Partnership“ (PPP), který je
založen na partnerství veřejného a soukromého sektoru – zapojení
soukromého kapitálu do veřejných zakázek.
V Česku je v současné době několik pilotních projektů, které jsou
v různém stavu přípravy. Některé byly pozastaveny, ale mnohé běží
dál. Nejznámější z oblasti dopravy je nepochybně dálnice D3.
Partnerství veřejného a soukromého sektoru je způsob, kterým je v řadě
zemí pomáháno rozvoji stavebních realizací tam, kde stát momentálně
nemá peníze na jejich realizaci. Náklady se přesouvají na soukromý sektor.
Pro stát, krajské a místní samosprávy je ale důležitější, že se na
soukromý sektor přenáší i řada rizik, které tento umí zvládat daleko
lépe než sektor veřejný. V soukromém sektoru se už z principu daleko
lépe zachází s vynaloženými finančními prostředky. Tzn., že výsledkem
PPP projektů obvykle bývá značná ekonomická efektivnost investic. Bovis
Lend Lease je rád, že se Česko přidalo do té skupiny zemí, které se
rozhodly vydat cestou partnerství veřejného a soukromého sektoru, i když
jsme teprve na začátku. Legislativně už je na to naše republika prakticky
připravena. Nyní se na ni připravujeme i mentálně, protože je třeba se
s touto věcí sžít a považovat za normální s těmito pravidly a
zákonnými normami zacházet. PPP je oblastí, s níž má Bovis Lend Lease
bohaté zkušenosti zejména z Velké Británie, Španělska a Itálie. Do PPP
projektů se Bovis Lend Lease obvykle zapojuje nikoliv jako poradce, nýbrž
jako koncesionář. Tzn., že spolu s dalšími společnostmi vytváří
uskupení subjektů, které PPP projekt financují a realizují. Partnerství
veřejného a soukromého sektoru, to je něco, co nás do budoucna hodně
zajímá. Česká republika byla vybrána jako jedna ze zemí, kde se chce Bovis
Lend Lease ve sféře PPP angažovat a pro niž má na to vyčleněno
i patřičné kapitálové zázemí.