Eliminovat bezpečnostní rizika na území České republiky

Před hlavní lázeňskou a turistickou sezonou Všudybyl požádal o rozhovor náměstkyni ministryně pro místní rozvoj České republiky pro řízení Sekce regionálního rozvoje Ing. Kláru Dostálovou.


Archiv vydání

2024 | 2023 | 2022 | 2021 | 2020 | 2019 | 2018 | 2017 | 2016 | 2015 | 2014 | 2013 | 2012 | 2011 | 2010 | 2009 | 2008 | 2007 | 2006 | 2005 | 2004 | 2003 | 2002 | 2001










































Autoklub žije bezpečností silničního provozu a sportem

• Autoklub České republiky má kolem dvou set tisíc členů v sedmi stech klubech • organizuje činnost v oblasti prevence bezpečnosti silničního provozu, integrace zdravotně handicapovaných motoristů, sportu, veteránského hnutí atd. • návštěvnost u sportovního motoristického podniku až ke dvěma stům tisícům diváků • šestidenní bude probíhat 28. září až 6. října • v pořádání sportovních motoristických podniků je Česko na špici Evropy • běžní motoristé do státního rozpočtu přispívají obrovskou částkou • pokud se státu nedostávají prostředky, jsou kráceny peníze na silniční síť • s bezpečností silničního provozu zásadně nemůžeme být spokojeni • dětské zádržné systémy jsou nejvíce potřebné ve městech a na silnicích druhé a třetí třídy • obrázek kohokoliv, kdo do Česka přijíždí, těžko může být pozitivní • Česko v oblasti silniční dopravy patří do první třetiny nejnebezpečnějších států • 

Třetí vydání letošního Všudybylu již na stranách 28 – 29 přiblížilo genezi jednoho z nejstarších autoklubů světa (únor 1904) i to, že byl dvakrát zakázán. Poprvé za hnědého protektorátu Böhmen und Mähren a podruhé za rudého, odkdy měl být z myslí motoristů natrvalo vytlačen jinou, totalitním režimem vytvořenou organizací. Autoklub České republiky ale neumlčela ani hnědá, ba ani rudá totalita a jejich prorežimní spolky, a tak jsem se výkonného ředitele Autoklubu České republiky Radka Ječmínka v souvislosti s hlavním tématem mohl zeptat na třeskutou současnost více než stoletého autoklubu.
Dnešní Autoklub v duchu svých tradic žije sportem a bezpečností silničního provozu. Je samostatným suverénním a dobrovolným občanským sdružením zájemců o motorismus. Sdružuje nebo sám vytváří federace, svazy, asociace, kluby a členy. Je členem Rady Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR pro tělesnou výchovu a sport, Všesportovního kolegia, Českého olympijského výboru a Rady sportovní reprezentace České republiky. Je členem dvou nejvýznamnějších mezinárodních motoristických organizací FIA (Fédération Internationale de l´Automobile) a FIM (Fédération Internationale de Motocyclisme). Má významné majetkové podíly v akciových společnostech SAZKA, Automotodrom Brno a Autoklub Bohemia Assistance. Zastupuje motoristy vůči státním institucím a na mezinárodním diplomatickém poli. Sdružuje kolem dvou set tisíc členů v sedmi stech klubech. Ty organizují nejrůznější činnost v oblasti bezpečnostní prevence, integrace handicapovaných motoristů, sportu, veteránského hnutí atd. Ve sportu zastřešujeme a řídíme motocyklový, automobilový a kartingový sport. Vydáváme řády, udělujeme licence, určujeme systém mistrovství republiky a zastupujeme Českou republiku v mezinárodních motoristických organizacích. Z toho nám v České republice plynou určité závazky i práva. Ve FIA (Mezinárodní automobilové federaci) a FIM (Mezinárodní motocyklové federaci) totiž může být pro oblast sportu pouze jediný zástupce z každé země. To, že máme oba tyto sporty, je výhodou, protože dokážeme termínově koordinovat systémy závodů, využívat technické vybavení použitelné pro oba sporty atd..

Motorismus jako prostředek k individuální dopravě, jako cíl k seberealizaci i jako podívaná. Všechny tyto jeho dimenze jsou součástí odvětví cestovního ruchu.
Motorismus je natolik atraktivním tématem, že jeho očekávaným i realizovaným akcím je věnován velký prostor v hromadných sdělovacích prostředcích. Jsou vydávány ročenky jednotlivých disciplín. Pořadatelé neustále zlepšují systém informování veřejnosti. Speciálně v oblasti rallye je to velmi výrazné. Návštěvnost dosahuje až ke dvěma stům tisícům přímých diváků u špičkového motoristického podniku, což dle mého názoru jiný sport v České republice nemá. V počtu a úrovni pořádaných podniků se naši organizátoři pohybují na špici Evropy. Každoročně se u nás jede přes dvacet podniků mistrovství Evropy a světa a několik set podniků dalších, včetně mistrovství republiky.

Mezinárodní šestidenní motocyklová soutěž se vrací do Česka.
Autoklub České republiky je jejím garantem na mezinárodní úrovni. Společně s městem Jabloncem nad Nisou, centrem šestidenní, jsme vytvořili společnost s ručením omezeným, která je pořadatelem akce. Šestidenní bude probíhat od 24. až do 29. září letošního roku v celém Libereckém kraji. Snažíme se, aby byla důstojným pokračovatelem minulých šestidenních na českém území. Podmínky pro pořádání endurových sportovních podniků se ale výrazně mění. Kroky ekologických aktivistů, v mnoha případech mimo rámec zákonů, směřují k jejich likvidaci. Letošní Mezinárodní šestidenní motocyklová soutěž ale nebude mít zásadní negativní vliv na životní prostředí. Vyhýbá se chráněným krajinným územím a po jejím skončení budou učiněna taková opatření, aby již krátce po akci nebylo zřejmé, že se kdy vůbec jela. Urovnáním tratí, likvidací odpadků atd.

Vedle motoristických sportů je doménou Autoklubu ČR bezpečnost silničního provozu.
Tak jako jsme v oblasti sportu spokojeni s výkony našich závodníků a reprezentací České republiky, s množstvím a kvalitou pořádaných podniků, s bezpečností silničního provozu zásadně nemůžeme být. Upozorňujeme na to již dlouhou dobu, avšak ze strany státních orgánů zatím žádná zvláštní odezva. Otázku bezpečnosti silničního provozu je možno vidět ve třech segmentech: řidič, dopravní prostředek a pozemní komunikace. Na řidiče se snažíme působit prostřednictvím mediálních kampaní a pravidelného informování motoristů. Poskytujeme velké množství informací a návodů. Bohužel se však v této činnosti cítíme poněkud osamoceni. Co se týče technického stavu motorových vozidel, je to především otázka ekonomické situace motoristů a dalších aspektů, které nejsme schopni příliš ovlivňovat. U stavu silnic je dluh největší. České vozovky jsou ve velmi špatném stavu. Je to dlouhodobě neřešený problém. Navíc, pokud stát potřebuje finanční prostředky, jsou o ně většinou kráceny právě investice či údržbové peníze na silniční síť. Je to špatné i z toho důvodu, že motorismus do státního rozpočtu přispívá desítkami miliard korun. Je nutno si uvědomit, že dálniční známky na tom mají minimální podíl. Pokud se vezme daň z pohonných hmot, pojištění, daně z nákupu motorových vozidel, clo u dovážených atd., celé spektrum příjmů spojených s motorismem, částka je to obrovská. Jenom malý zlomek těchto peněz jde do správy a zkvalitnění dopravní infrastruktury. Samozřejmě souhlasím s přerozdělováním finančních prostředků a nutností přispívat na oblastí jako je zdravotnictví, školství atd. Zároveň jsem však přesvědčen o tom, že by se měl výrazně navýšit příspěvek státu na obnovu, údržbu a rozvoj silniční sítě, protože to následně šetří a generuje další finanční prostředky.

Česká republika je v nehodovosti na jednom z čelních míst.
Ano, patříme do první třetiny nejnebezpečnějších států. Hlavní příčiny spatřujeme ve stavu silnic a v nedostatečné výchově řidičů. V prevenci se dělá minimum. Policie provádí pouze represi. Příprava zákonů a zákonodárství jsou pro mne nepochopitelné. Dám příklad v dětských zádržných systémech, kde se ve finále schválilo, že jsou povinné pouze na dálnicích a rychlostních komunikacích přesto, že se na nich jsou děti statisticky nejméně ohroženy. Nejvíce jsou ve městech a na silnicích druhé a třetí třídy. Dětské zádržné systémy jsou naprosto prioritní, protože jde o životy a zdraví dětí. Bohužel, děti na silnicích České republiky v neztenčené míře umírají dál. Argumenty, že má někdo více jak tři děti nebo že to je ekonomicky náročné, jsou cynické a nemohou hrát směrodatnou roli. Tohle byla čistě záležitost poslanců, kteří návrhy těch, kteří mají na srdci zdraví a životy dětí, ignorovali obdobně jako v dalších případech, kdy předkládáme spousty argumentů, připravujeme návrhy novel, informujeme parlament, ministerstva o naprosto triviálních záležitostech. Ilustruje to i naprosto nedostatečná připravenost zákona o provozu na pozemních komunikacích. Ten stanovil právo přednosti chodců na přechodech, které nebyly připraveny technicky. Chodci nebyli dostatečně informováni, že to není absolutní přednost. Přechody jsou umístěny hned za křižovatkami, takže řidiči, pokud odbočují, musí sledovat protijedoucí vozidlo, vozidla zprava a ještě jestli jim tam náhle nevstoupí chodec. To nejde zvládnout. Přechody jsou špatně značeny. Pokud někdo argumentuje, že se upřednostněním chodců na přechodech zvýšila úmrtnost, argumentuje obdobně jako někdo, kdo vyvozuje závěr, že televizní antény jsou příčinou bídy, protože v chudinských slumech se to ježí anténami, kdežto v luxusních čtvrtích neuvidíte ani jedinou. Příčinou současného vyššího počtu tragédií na přechodech není sám princip, ale nedostatečná připravenost státu tento zákon realizovat.

Anketní otázkou tohoto vydání je, zda je Česko zemí mototuristům zaslíbenou. Co vy na to?
Že není zaměřeno proti mototuristům. Ale zaslíbenou zemí rozhodně není. Už sama doprava na českých silnicích je problematická. Zdali mototurista více jede, nebo popojíždí v kolonách. Dále jsou tu problémy parkování, systému záchytných parkovišť a napojení městské hromadné dopravy.
Organizovaná mototuristika, díky velikosti Česka, nebude nikdy převládat. Není problém přejet Česko tam a zpátky za jediný den. Pod Autoklubem velmi dobře funguje Svaz karavaningu, jehož členové organizují obdobná setkání, ale nemají takový rozsah jako v některých jiných státech.
Česká republika má určitě co ukázat. Má spousty památek, krásných míst, zajímavých akcí, ale pokud hovoříme o návštěvnících ze zahraničí, je třeba pro ně výrazně zlepšit kvalitu služeb. Vedlejší silnice jsou zpravidla v dezolátním stavu. První, s čím se zahraniční mototuristé při příjezdu na české území seznámí, jsou naši celníci a hned potom silnice a jejich okolí. Obrázek kohokoliv, kdo sem přijíždí, těžko může být v první fázi pozitivní. Bude-li financování pozemních komunikací pokračovat takovým způsobem jako doposud, nevidím žádnou možnost k pozitivnímu posunu vnímání Česka coby země motoristům zaslíbené.




www.autoklub.cz