Eliminovat bezpečnostní rizika na území České republiky

Před hlavní lázeňskou a turistickou sezonou Všudybyl požádal o rozhovor náměstkyni ministryně pro místní rozvoj České republiky pro řízení Sekce regionálního rozvoje Ing. Kláru Dostálovou.


Archiv vydání

2024 | 2023 | 2022 | 2021 | 2020 | 2019 | 2018 | 2017 | 2016 | 2015 | 2014 | 2013 | 2012 | 2011 | 2010 | 2009 | 2008 | 2007 | 2006 | 2005 | 2004 | 2003 | 2002 | 2001










































Vytvoření Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm iniciovali bratři Bohumír a Alois Jaroňkovi z Malenovic. Bohumír studoval v Novém Jičíně a při výletech do Štramberka jej zaujaly valašské roubenky. V roce 1895 navštívil Národopisnou výstavu českoslovanskou v Praze, jejíž součástí byla „výstavní dědina“ se skupinou lidových staveb z Valašska dle návrhu Dušana Jurkoviče. V roce 1909 se bratři usazují v Rožnově. Alois navštívil tehdy vznikající muzeum v přírodě v Dánsku a poznal i první takové muzeum na světě, Skanzen u Stockholmu (slovo skanzen ve švédštině znamená „hradby“, na jejichž místě bylo muzeum postaveno). V roce 1911 byl v Rožnově založen Muzejní spolek a v roce 1913 předložen první projekt muzea. K jeho výstavbě došlo až po první světové válce. Jaroňkové využili příznivé atmosféry příprav prvního valašského folklorního festivalu Valašský rok. Prosadili, aby se konal v areálu vznikajícího muzea. V roce 1925 na mýtině lázeňského parku stály Rožnovská radnice, měšťanský Billův dům z poloviny 18. století a několik drobných staveb. V roce 1928 přibyla Vaškova hospoda z 16. století. V roce 1933 se dostavěla kopie fojtství z Velkých Karlovic. Za druhé světové války byla podle dokumentace vystavěna replika dřevěného kostela sv. Anny z Větřkovic u Příbora, který vyhořel v roce 1878. Areál muzea později dostal název Dřevěné městečko. V 60. letech byl na rožnovské pasece Stráň realizován projekt areálu Valašské dědiny. Areál v tehdejší podobě byl zpřístupněn v roce 1972. O poslední objekty byl areál rozšířen již ve 21. století. Do roku 2010 zde přibyly Evangelický toleranční kostel z Huslenek, škola z Velkých Karlovic – Miloňova či Hospoda s kupeckým krámem ze Zděchova a další objekty byly přemístěny. To vše z prostředků v rámci tzv. norských grantů. Ještě náročnější byla výstavba třetího areálu, Mlýnské doliny, zpřístupněné v roce 1982 a přibližující technologie mlynářských, pilařských, valchařských a hamernických prací. Všechny technické objekty jsou začleněny do vesnického urbanismu. Hlavním rysem dění v muzeu je systematické úsilí o zachování tradičních technik, lidového umění a obyčejů, obchodu i zábavy. Velká pozornost patří zemědělství. Zastoupeny jsou i ovocnářství a pěstování okrasných květin, chov tradičního dobytka. Obrovskou popularitu má folklor. Po celý rok se v muzeu konají folklorní akce. K největším z nich patří každý lichý rok Rožnovské slavnosti. Mezi další, návštěvnicky vyhledávané akce patří například cyklus velikonočních či vánočních pořadů, jarmarky.

90. let Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm

S ředitelem Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm Ing. Jindřichem Ondrušem se v tomto malebném městě potkáváme 26. února 2015. Tedy v roce, kdy jejich muzeum v přírodě slaví 90. výročí své existence.
Pane řediteli, už před rokem jsme na stránkách Všudybylu informovali o tom, co inspirovalo Aloise Jaroňka k soustřeďování historických staveb (viz www.e-vsudybyl.cz, článek: „Valašské muzeum v přírodě v roce 2014“). Na základě našeho loňského setkání k přípravě článku jsem pak v létě ve Stockholmu navštívil Skanzen, díky němuž se tento švédský výraz pro hradby používá jako terminus technicus pro označení sbírkových souborů historických staveb.
Švédský Skanzen, který inspiroval bratry Jaroňkovi k vytvoření našeho rožnovského, jsem dosud nenavštívil. Jejich iniciativa otevřít v Rožnově pod Radhoštěm muzeum v přírodě vyústila v rámci prvních Rožnovských slavností v roce 1925, takže i ty letos budou mít svých 90 let. Už tehdy se konaly ve zdejším parku, do něhož byly přeneseny první dřevěné budovy z rožnovského náměstí.
Vzhledem k řešení následků požáru 13 kilometrů vzdáleného Libušína a tomu, že sháníme finanční prostředky na jeho obnovu, nechceme oslavy dělat nějak bombastické. Nicméně rádi bychom toto významné výročí důstojně připomenuli. Vyjde kniha o sbírkotvorné činnosti muzea, pořádáme odbornou konferenci na téma „Muzeum a identita“, sejde se slavnostní shromáždění, na které zveme i ministra kultury, zástupce jeho ministerstva a naše partnery – spolupracující instituce z tuzemska i ze zahraničí. Naše muzeum má totiž poměrně širokou škálu partnerských institucí. Těžiště oslav bude při Rožnovských slavnostech 3. až 6. července 2015. A protože v té době jsou dva státní svátky, budou letošní Rožnovské slavnosti o den delší. Díky tomu získáváme prostor realizovat širší škálu pořadů, včetně těch, které přibližují vývoj muzea. Máme připraveno zajímavé rozčlenění do historických etap, což nechávám jako překvapení, a přitažlivý způsob prezentování toho, co naše muzeum v přírodě v současnosti dělá.

Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm, byť není na Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO, patří k turisty nejnavštěvovanějším cílům v Česku. Tato skutečnost, navzdory požáru nahoře na Pustevnách, přispěla k rekordní loňské návštěvnosti Rožnova.
Skutečně, počet platících návštěvníků Valašského muzea v přírodě byl loni z pohledu posledních let rekordní! Požár Libušína je, pochopitelně, tragická katastrofa, jejíž následky budeme eliminovat několik let, než se podaří Jurkovičův skvost obnovit. Koncipujeme opatření, jak takovým situacím předcházet. Musím říci, že po požáru na Pustevnách jsem se obával, jak bude vypadat provoz, investice a návštěvnost tady dole v Rožnově. V určité době jsme totiž museli do medií zdůrazňovat, že vyhořel Libušín, a nikoliv Dřevěné městečko jako takové. Když jsem se díval na výsledky pět let zpátky, loňská sezona se vydařila mimořádně! Došlo k nárůstu návštěvníků o dvacet tisíc. Měli jsme jich přes 264 tisíc platících, což se odrazilo v dobrých tržbách. I v těchto nelehkých podmínkách jsme realizovali atraktivní program 43 akcí Valašského roku. Odhadujeme, že z celkového počtu návštěvníků jich přes sto tisíc přišlo právě kvůli programům. Úspěchy Valašské muzeum v přírodě zaznamenalo i při získávání dotací. Ať už z přeshraničních grantů, nebo od našeho zřizovatele, Ministerstva kultury České republiky. Máme rozjeto několik investičních záležitostí, staveb, které zkvalitní infrastrukturu muzea. Mezi ně patří nové Badatelské a informační centrum, které bude zahrnovat knihovnu a dokumentační badatelské centrum pro muzea v přírodě obecně. Umožní zlepšit vybavení badatelských pracovišť a zvýšit jejich počet, což bude velké plus pro odborné návštěvníky. Upravujeme stavební dvůr, na němž stály nevzhledné přístřešky. Za čtyřiadvacet milionů korun tam stavíme nový objekt, který bude obsahovat garáže, technické zázemí a sklady a nad nimi nový výstavní prostor, do něhož chceme umístit expozici, kterou pracovně nazýváme „Cesta dřeva“. Na podzim loňského roku jsme byli úspěšní také ve druhém kole norských grantů a získali grant v objemu asi 20 milionů korun na novou expozici, kterou chceme věnovat krojům. V Rožnově totiž máme druhou největší sbírku textilu v republice. Až bude naše expozice o krojích dokončena, což by mělo být v březnu příštího roku, bude svými dimenzemi unikátní. Součástí tohoto projektu není pouze expozice, ale i digitalizace dokumentace a její zpřístupnění na internetu.

Pro letošní jubilejní rok jste program Valašského roku připravili opravdu skvostný!
Opět obsahuje 43 akcí. Tím, že rok 2015 je rokem jubilejním, jsme zařadili akce, které se osvědčily, spolu s těmi, které léta čekají na další ohlasy publika. O den rozsáhlejší Rožnovské slavnosti jsem již zmínil. Zařazujeme do nich i valašskou svatbu ze dvou různých oblastí, z Rožnova a z Hrozenkova. Také proto, že v roce 1925 tu rovněž byla ukázka valašské svatby. Zařazujeme i program, který se jmenuje „Lázeňský výlet“ (12. 7. 2015), tedy návrat do časů lázeňského Rožnova.

Včetně tenkrát důsledně aplikovaného napájení hostů ovčí či kozí syrovátkou?
To asi ne. Nicméně jsme si vědomi, že i tato etapa je součástí bohaté historie našeho regionu. Dalším ze zařazených pořadů bude „Ve znamení ryb“ (22. 8. 2015), což je program s lovem ryb a jejich ochutnávkami. Nezapomínáme ani na ty menší – program bude zahrnovat vodnické pohádky a tombolu. Takže pořady, které interaktivním charakterem dokážou vtáhnout děti a dospělé do děje a ohlasem u nich přilákat další turisty a návštěvníky.

A co nešťastný Libušín?
25. února 2015 jsme po půl roce soutěžení podepsali smlouvu na zpracování dalších stupňů projektové dokumentace. Na vypracování dokumentů pro povolovací řízení, prováděcích projektů a soutěžních podmínek pro dodavatele stavby je necelých devět měsíců. S vysoutěženým dodavatelem dokumentace jsme hovořili i o tom, že jsou některé věci, které by se daly urychlit, takže předpokládáme, že v říjnu či listopadu 2015 bychom mohli v soutěži vybírat dodavatele vlastní obnovy Libušína, aby na začátku stavební sezony 2016 mohla začít.