Eliminovat bezpečnostní rizika na území České republiky

Před hlavní lázeňskou a turistickou sezonou Všudybyl požádal o rozhovor náměstkyni ministryně pro místní rozvoj České republiky pro řízení Sekce regionálního rozvoje Ing. Kláru Dostálovou.


Archiv vydání

2024 | 2023 | 2022 | 2021 | 2020 | 2019 | 2018 | 2017 | 2016 | 2015 | 2014 | 2013 | 2012 | 2011 | 2010 | 2009 | 2008 | 2007 | 2006 | 2005 | 2004 | 2003 | 2002 | 2001










































650 let Máchova jezera

V roce 2016 si Doksy připomínají čtyři velká výročí, která se vztahují k největší vodní ploše severních Čech – k Máchovu jezeru: 650 let od jeho založení; 700 let od narození Karla IV. (14. května 1316), který Velký rybník pod hradem Bezdězem v podstatě nechal založit ke svým padesátinám (1366); 180 let od prvního vydání Máchova Máje (23. dubna 1836) a 180 let od úmrtí Karla Hynka Máchy (6. listopadu 1836).

Karel IV.
si uvědomoval hospodářský a politický význam severních Čech a potřebu dohlížet na mocnou severočeskou šlechtu. A tak se Bezděz dostal na seznam královských hradů, které nesměly být šlechtě nikdy zastaveny. V podhradí u městečka Hirschberg nechal založit rybník. Jak zaznamenal kronikář Beneš Krabice z Weitmile: „Toho roku a v tom čase (říjen 1366) císař, meškaje v Norimberce, ustanovil generálním vikářem Svaté říše římské pro Německo svého bratra Václava… a vrátiv se do Čech, zbudoval a vyzvedl rybník podivuhodné velikosti, jakési veliké vodstvo pod hradem Bezděz.“ Vznikl tak Velký rybník o rozloze 350 ha. Jak neromantické jméno! Vždyť ani básníkovi K. H. Máchovi se název Velký rybník (v jeho době už pouze Großer Teich) nepozdával a vodní plochu sice nazýval rybníkem, ale Hiršperským. „Od východu nový měsíc vycházel a veliký Hiršperský rybník se skvěl polou v sluneční záři, polou ve mdlém světle měsíce. Nad Hiršperkem hustý se dmul kouř…“ (Večer na Bezdězu). V jeho básnické skladbě Máj je už z rybníka jezero. „Jezero hladké v křovích stinných zvučelo temně tajný bol…“

V 80. letech 19. Století
se krajina pískovcových skal a bizarních roklí, z nichž i v parném létě vane vlhký chlad, krajina borových lesů prostřídaná hustým starobylým bukovým porostem, jíž se průmysl téměř nedotkl, stává místem, kam lidé (především z velkých měst) jezdí relaxovat. Oblast mezi Doksy, Dubou, Kokořínem a Ralskem se dostává do hledáčku lékařů, kteří ji doporučují jako ideální místo k odpočinku, k léčení pocuchaných nervů, revmatismu a srdeční slabosti. Největší rozvoj lázeňství a turistiky začíná po 1. světové válce, kdy jsou Doksy, Hradčany (Kummer) a Dubá doporučovány jako příjemná letoviska pro dlouhodobý ozdravný pobyt.

Dokská Lázeňská správa
v roce 1931 vydává první česky tištěný prospekt o Doksech. V něm se píše o Severočeských jezerních lázních a dokském Velkém jezeře s tím, že v závorce je uvedeno Máchovo jezero! V roce 1932 se na stránkách vlastivědného časopisu Bezděz rozhořel spor o přejmenování Velkého rybníka na Máchovo jezero. Tehdy Bohumil Kinský uveřejnil stať „Máchovo jezero“, v níž říká: „… není jistě hříchem, když jezero u Doks budou hraničáři zváti jezerem Máchovým i proto, že opěvuje-li Mácha krajinu skutečnou, pak skoro všechny přírodní obrazy najde zde v Podbezdězí.“ Boj o přejmenování Velkého rybníka na Máchovo jezero vyvrcholil v roce 1936, kdy si Češi připomínali 100 let od úmrtí K. H. Máchy a 100 let od prvního vydání Máje.

Po druhé světové válce
je název Velký rybník zapomenut. V roce 1947 vychází průvodce Bohumila Kinského „Máchovo jezero – naše moře“. V jeho závěru lze číst: „Jistě nejkrásnějším uctěním pěvce Máje jest, že český lid všeobecně zná jen jediné pojmenování Velkého rybníka: Máchovo jezero!“ Všechny knižně vydané turistické průvodce o Máchově kraji používají v popisu pouze název Máchovo jezero, avšak na mapách to tak jednoznačné není.

V současné době
se Máchovo jezero i okolní krajina těší velkému zájmu turistů, neboť si zachovávají romantickou tvář a nabízejí řadu lákadel pro rodiny s dětmi. Krom čtyř písčitých pláží, koupání a lodních plaveb si přijdou na své v muzeu Čtyřlístek a na naučné stezce „Se Čtyřlístkem kolem Blaťáku“. Zhruba kilometr jižně od Máchova jezera v lesoparku Masarykovy sady v Doksech našly útočiště lesní bytosti. Šest soch skřítků musejí děti dle plánku najít, přečíst si jejich příběh a ti pak jim splní tajné přání.

V Památníku K. H. Máchy,
nejstarší roubené budově Doks, se lze seznámit s životem a vztahem K. H. Máchy ke zdejší krajině, dnes protkané sítí cyklostezek. Běžci si mohou zatrénovat v lesích na červeném (10 km) a žlutém (4 km) okruhu. Ctitelé golfu najdou svou parketu na hřišti obklopeném lesy s výhledem na Bezděz. S přírodními památkami seznamuje Naučná stezka SWAMP. Doksy nabízejí řadu kulturních akcí i přímo na plážích Máchova jezera nebo v areálu zámeckého parku. Protože Máchovo jezero slaví čtvero výročí, zveme na řadu kulturních akcí spjatých s císařem Karlem IV. První taková, na níž opět založí Máchovo jezero a pozdraví jeho návštěvníky, bude v sobotu 21. května „Otvírání jezera“, které zahájí letní turistickou sezonu.
PhDr. Renata Mauserová