Do kompetence radního hlavního města Prahy pro kulturu, památkovou péči, výstavnictví a cestovní ruch Jana Wolfa (zvolen za trojkoalici SZ, KDU-ČSL, STAN) spadá:
- podpora vybraných kulturních projektů, systém jejich podpor a vytváření nových kulturních projektů, spolupráce s kulturními institucemi působícími v hl. m. Praze s cílem zabezpečit kulturní rozvoj města, organizace kulturních styků s městy a obcemi v České republice i v zahraničí a spolupráce s městskými částmi hl. m. Prahy v oblasti kultury;
- správa a rozvoj Pražské památkové rezervace a památkově chráněných objektů na území hl. m. Prahy a podpora subjektů pečujících o památkově chráněné objekty;
- spolupráce hl. m. Prahy a městských částí hl. m. Prahy s církvemi a náboženskými společnostmi, zajišťování potřeb církví a údržba církevních památek;
- koordinace využití majetku hl. m. Prahy v areálu výstaviště v Holešovicích a dlouhodobá koncepce rozvoje výstavního areálu v Letňanech;
- podpora příjezdového cestovního ruchu a kongresové turistiky;
- spolupráce se spolky národnostních menšin, organizacemi a institucemi zabývajícími se aktivitami v oblasti národnostních menšin a integrace cizinců a romská problematika.

25. výročí Prahy v UNESCO

S radním hlavního města Prahy pro kulturu, památkovou péči, výstavnictví a cestovní ruch Janem Wolfem se potkáváme 29. listopadu 2016.
Pane radní, do vaší kompetence spadá sféra, díky níž je Praha jednou z nejoblíbenějších metropolí světa. Letos umocněná tím, že se rok 2016 v rodném městě krále a císaře Karla IV. nesl v duchu oslav 700. výročí jeho narození.
Oslavy sedmistého výročí narození zřejmě nejslavnějšího Pražana (po matce Přemyslovce a po otci Lucemburka) Karla IV. se povedly. Úkolem hlavního města Prahy bylo zastřešení a koordinace akcí konaných k tomuto výročí. Samozřejmě se objevila i různá úskalí. Nicméně to, co jsme chtěli, se podařilo, a to prezentovat co nejvíce informací o tomto velkém Pražanovi. Rád bych tak i prostřednictvím Všudybylu vyjádřil poděkování partnerským institucím, které se na oslavách podílely. Zejména Univerzitě Karlově; Národní galerii v Praze, kdy její generální ředitel Jiří Fajt se svými spolupracovníky udělal ve Valdštejnské jízdárně velkou tematickou výstavu věnovanou oslavenci a Lucemburkům; Národnímu technickému muzeu v čele s generálním ředitelem Karlem Ksandrem, kde expozice byly věnovány řemeslům doby Karla IV. a zrodu Nového Města pražského, jehož územního plánu byl císař nositelem; Arcibiskupství pražskému, které oslavám dalo duchovní rozměr; a Pražskému hradu. Z realizovaných akcí bych uvedl třeba venkovní výstavu o Karlu IV. na pražské Kampě začátkem dubna. Karlovský týden od 
11. do 16. května, jehož součástí byl koncert na Staroměstském náměstí a 14. května slavnostní bohoslužba v katedrále svatého Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě k 700. výročí narození Karla IV. Určitě je třeba zmínit i velkolepou rekonstrukci korunovačního průvodu Karla IV. z Vyšehradu na Pražský hrad začátkem září. Dnes, 29. listopadu 2016, se v Národním muzeu pod názvem „Když císař umírá“ otevírá expozice věnovaná závěrečné fázi života Karla IV. Poslední karlovskou akcí bude 12. prosince otevření první části expozic muzea Karla IV. a Lucemburků v Domě U Zlatého prstenu. Odhaduje se, že oslavy 700. výročí narození Karla IV. pomohly navýšit příjezdy do Prahy přibližně o deset procent, tedy asi o sedm set tisíc turistů, již spolu s ostatními návštěvníky Prahy svými útratami výrazně přispěli k hospodářské prosperitě Prahy a České republiky.

V roce 2017 si Praha připomene 25. výročí zapsání Historického centra Prahy na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.
V září 2016 jsme s kolegy navštívili centrálu UNESCO v Paříži, abychom generální ředitelku United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization Irinu Bokovovou a jejího náměstka pro kulturu Francesca Bandarina pozvali na oslavu tohoto výročí. Při této příležitosti jsme zástupce této organizace požádali o pozitivní přístup k zapsání dalšího pražského místa, které se nachází mimo území Historického centra Prahy, na Seznam UNESCO. Jedná se konkrétně o Plečnikův kostel Nejsvětějšího Srdce Páně na náměstí Jiřího z Poděbrad. Mimochodem, dalším prestižním seznamem je European Heritage Label neboli Evropské dědictví, označující iniciativu Evropské unie, jejímž záměrem je upozornit na pamětihodnosti, které oslavují a symbolizují evropskou integraci, ideály a historii. Na tento seznam bychom rádi prosadili soubor světově unikátních funkcionalistických vil z dvacátých let minulého století na Babě. K oslavám pětadvacátého výročí zapsání Historického centra Prahy na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO chystáme i sympozia, na něž pozveme zástupce některých měst, především evropských, která jsou na Seznamu UNESCO. Nedávno jsme navštívili jedno ze dvou slovenských, jehož historická část je zde zapsána – Banskou Štiavnici. Věřím, že jeho primátorka Nadežda Babiaková naše pozvání přijme a obdobně tak i řada dalších starostů a primátorů měst a obcí, na jejichž územích se nacházejí památky UNESCO. Zveme nejen politiky, ale i odborníky, aby se s námi podělili o své poznatky z oblasti péče, využití a ochrany památek UNESCO.

V roce 2018 tomu bude sto let, co byla v Obecním domě v Praze vyhlášena Československá republika.
Od Obecního domu v Praze se proto bude odvíjet řada akcí. Včetně těch, které budou věnovány dílu Alfonse Muchy, který se významně podílel na jeho výzdobě. Obecní dům bude centrem oslav, avšak spolupracovat budeme i s řadou dalších institucí. Zejména s těmi jako při oslavách 700. výročí narození Karla IV. Opět tedy i s Ministerstvem kultury ČR a Ministerstvem pro místní rozvoj ČR a jeho agenturou CzechTourism, abychom společně koncipovali atraktivní program pro domácí i zahraniční návštěvníky Prahy, cílený na šíření povědomí o historii a atraktivitách naší vlasti. Od toho se bude odvíjet i pražská umělecká scéna. Velký prostor chceme věnovat koncertům klasické hudby českých autorů a budeme chtít, aby je na repertoáru měla i zahraniční hudební tělesa a sóloví umělci. Obdobně na české autory budou zaměřeny i výstavy. Ať v městských galeriích, nebo (předpokládám) v Národní galerii v Praze. Rád bych zmínil i Městskou knihovnu v Praze. I ta bude zapojena do oslav stého výročí vzniku naší republiky. Veřejnosti v této souvislosti chceme ukázat Rezidenci primátora hlavního města Prahy, která v tehdy nové budově Ústřední knihovny města Prahy, postavené v letech 1925–1928, byla zřízena Pražskou městskou spořitelnou jako dar hlavnímu městu k 10. výročí vyhlášení Československé republiky. Disponuje jedním z nejkrásnějších interiérů ve stylu art deco. Projektantem budovy Městské knihovny v Praze a její výzdoby byl František Roith (1876–1942), jenž byl mj. i architektem budovy České národní banky v Praze na Příkopě.

Pane radní, pro rok 2017 hlavní město Praha navýšilo rozpočet na granty v kultuře o padesát milionů korun.
Ano, ze tří set milionů korun na tři sta padesát. Chceme, aby zahraniční návštěvníci do Prahy přijížděli nejen za památkami, ale i kvůli její programové nabídce. A aby se kvůli ní opakovaně vraceli a pobývali tu delší dobu. Hodně se chceme věnovat například modernímu cirkusu, ať už v holešovické tržnici „Jatka78“, nebo „Letní Letné“. Mimochodem přijdou i představitelé Společnosti pro postavení nového koncertního sálu v Praze. Příští rok chceme podniknout kroky, aby v Praze mohl vzniknout další koncertní sál s kapacitou víc než dva tisíce míst a aby tak byla Praha schopna uspokojit poptávku nejen tuzemských návštěvníků, ale i těch zahraničních, u nichž (co se kultury týče) má čím dál větší renomé.

• www.praha.eu