Eliminovat bezpečnostní rizika na území České republiky

Před hlavní lázeňskou a turistickou sezonou Všudybyl požádal o rozhovor náměstkyni ministryně pro místní rozvoj České republiky pro řízení Sekce regionálního rozvoje Ing. Kláru Dostálovou.


Archiv vydání

2024 | 2023 | 2022 | 2021 | 2020 | 2019 | 2018 | 2017 | 2016 | 2015 | 2014 | 2013 | 2012 | 2011 | 2010 | 2009 | 2008 | 2007 | 2006 | 2005 | 2004 | 2003 | 2002 | 2001










































Vybrané akce 2016
14. 3. – 27. 3. Velikonoce v hornickém domku
21. 3. – 27. 3. Velikonoce ve Skanzenu Vysoký Chlumec
10. 6. – 12. 6. Setkání hornických měst Evropy
3. 7. Prokopská pouť
20. 8. Den řemesel ve Skanzenu Vysoký Chlumec
12. 12. – 22. 12. Vánoce v hornickém domku
9. 12. – 8. 1. Příbramské betlémy

130. výročí příbramského muzea

S ředitelem Hornického muzea Příbram, příspěvkové organizace Středočeského kraje, dr. Josefem Velflem jsme se na tomto interview domluvili na slavnostním vyhlášení turistických atraktivit České republiky s největším ohlasem „DestinaCZe 2015“ 12. listopadu 2015 v Plzni, které organizuje třetím rokem agentura CzechTourism.
Pane řediteli, Hornické muzeum Příbram v této anketě dosáhlo v kategorii „Po Česku za tradicemi“ na bronzovou příčku.
Jsme rádi, že už léta patříme k nejnavštěvo­vanějším cílům v Česku. Letos 10. prosince se nám již osmým rokem po sobě podařilo překonat hranici sta tisíc platících návštěvníků. A to k nám na předvánoční akce přijdou ještě další tisíce turistů. Třeba na výstavu „Příbramské betlémy, andělé a andělská hudba“, jež potrvá od 4. prosince 2015 do 10. ledna 2016, či na programy „Vánoce v hornickém domku“ a „Vánoční šichta v Prokopské štole“, takže to konečné číslo počtu obdivovatelů hornických památek bude ještě vyšší.

Rok 2016 pro vás bude ve znamení 130. výročí vzniku vašeho muzea, 800 let města Příbram a setkání horníků Evropy.
K tomu koncipujeme i své programy. Nejvýznačnější se budou odehrávat 10. až 12. června 2016 v rámci zapojení Hornického muzea Příbram do Setkání hornických měst Evropy. Chystaná událost se do Příbrami vrací po dvaceti letech. Organizátoři – Město Příbram, muzeum, příbramské hornické spolky a další instituce – očekávají příjezd několika tisíc hostů z celé Evropy. A protože ubytovací kapacity regionu rozhodně stačit nebudou, noclehy a další služby se budou zajišťovat též v Praze, Plzni i jinde. Na řadě míst v Příbrami se budou realizovat doprovodné akce. Dne 11. června 2016 se pak uskuteční velkolepý průvod krojovaných horníků a hutníků městem a odpolední setkání delegací v centru někdejší báňské činnosti u nás v Březových Horách. Při té příležitosti Hornické muzeum Příbram, národní kulturní památka, slavnostně zpřístupní veřejnosti další, původně průmyslový objekt, dnes adaptovaný na vzdělávací centrum. Budou v něm následně probíhat interaktivní dílny i jiné projekty určené zejména dětem a školní mládeži – také proto, že třetinu všech našich návštěvníků tvoří školní zájezdy a rodiny s dětmi. Současně s tím bude v dole Anna zahájena výstava uměleckého kováře Michala Šimka s názvem „Pocta 800 letům královského horního města Příbrami“ (v souvislosti s kovářským řemeslem rád zmiňuji, že v těchto dnech dokončujeme funkční historickou kovárnu z 18. století ve skanzenu ve Vysokém Chlumci). V sousedním dole Vojtěch přiblíží výstava „Zmizelá Příbram“, jak se v průběhu let změnily jednotlivé části města. Spolu s obrazovou dokumentací tam budou prezentovány archeologické nálezy objevené v letech 2011–2012 při rozsáhlé rekonstrukci hlavního příbramského náměstí. Vyvrcholením Setkání hornických měst Evropy u nás v Březových Horách bude předání spolkového praporu prezidentovi Sdružení hornických měst Evropy Arnemu Jägerovi.
Zřizovatel muzea Středočeský kraj, v čele s hejtmanem Ing. Milošem Peterou, na rok 2016 rovněž podpořil záměr zachránit pro příští generace část areálu historického dolu Bytíz u Příbrami.

Zmínil jste 800. výročí Příbrami.
Ano, první dochovaná písemná zmínka o Příbrami pochází z roku 1216, kdy toto místo patřilo pražským biskupům, následně arcibiskupům. Tím asi nejvýznamnějším z hlediska české státnosti byl filozof, politik a právník, důvěrník císaře Karla IV., arcibiskup Arnošt z Pardubic.